V červnu si rozpočet připsal druhý letošní přebytek
Po tradičně slabším květnovém výsledku se v červnu povedlo rozpočet udržet v mírném plusu a kumulované bilance se vylepšila o 6,3 mld. Kč. Od začátku roku ale rozpočet zůstává stále v hlubokém záporu (-183 mld. Kč). Ministr financí Zbyněk Stanjura na konci minulého týdne uvedl, že v rámci připravované novely státního rozpočtu na letošní rok, by chtěl udržet deficit pod 330 mld. Kč. Nyní schválený rozpočet počítá se saldem o 50 miliard Kč nižším.
Ve srovnání s předchozím rokem je stav rozpočtu po polovině roku o něco lepší a deficit je nižší asi o 80 mld. Kč. Zhruba o 12 miliard Kč je deficit nižší i při srovnání s rokem 2020. Tehdy stát za celý rok hospodařil s deficitem přesahujícím 367 mld. Kč.
Příjmy vyrostly v červnu meziročně o 10,4 % (+74,2 mld. Kč), kladně se podílely všechny hlavní složky. Stejně jako v předchozích měsících hrály hlavní roli výrazně vyšší příjmy z DPH, pojistného a spotřebních daní. Ve prospěch již hrají i daně z příjmů fyzických osob, které začátkem roku zhoršovaly meziroční srovnání v důsledku daňových změn. Výdaje meziročně zůstávají v poklesu, v červnu ale již jen o hubených 0,8 % (-7,9 mld. Kč).
Strana příjmů má podobné vítěze jako v předchozích měsících. Inkaso daně z přidané hodnoty rostlo o 23 % (+30,4 mld. Kč), čemuž nadále pomáhá zejména kombinace rostoucích cen a oživení ekonomiky. Podobný příběh ukazuje i inkaso spotřebních daní (+16,1 %. +10,2 mld. Kč). Napjatý trh práce doprovázený vyšším růstem mezd se pak odráží na letos legislativou nedotčených příspěvcích z pojistného na sociální zabezpečení. Zde příjmy státu rostly o 6,3 % (+18,3 mld. Kč).
Na straně výdajů se dále ztenčuje pokles v běžných výdajích (-1,8 %, -16,2 mld. Kč). Výraznou „brzdou“ zůstávají transfery podnikatelským subjektům (-60 %, -51,1 mld. Kč) souvisejícím s pandemií, rostou ale výdaje na objemově nejvýznamnější sociální dávky (+6,1 %, +21,3 mld. Kč), v čemž hlavní roli hrají valorizované důchody. Pozitivně lze vnímat pokračující růst kapitálových výdajů (+13,9 %, +8,3 mld. Kč), za pozornost stojí i výrazné navýšení ostatních neinvestičních nákupů (+7,3 mld. Kč), kde patrně hraje roli zařazení zemního plynu do hmotných rezerv a následné vytváření nouzových zásob.
Celkově se potvrdilo naše původní očekávání ohledně nutnosti novelizovat letošní státní rozpočet a zvýšit plánovaný schodek. Ještě důležitější ale bude plán vlády na konsolidaci rozpočtu v následujících letech. Ministr financí uvedl ambici udržet příští rok schodek pod 280 miliardami korun. To by podle našeho odhadu i tak odpovídalo zhruba 4 % HDP. Do budoucna se proto rozpočet neobejde bez větších škrtů na straně výdajů, případně bez úprav na příjmové straně. Problémy budou představovat i rostoucí náklady na obsluhu dluhu. Jen k letošnímu červnu byl tento výdaj meziročně vyšší o 4,4 mld. Kč (+23,6 %), aktuální vývoj na dluhopisovém trhu naznačuje, že náklady na obsluhu i nadále rychle porostou. Schodky rozpočtu tak musí být do budoucna o to nižší.
Autor: Vratislav Zámiš, analytik
Editor: David Vagenknecht, analytik
Poslední zprávy z rubriky Státní rozpočet:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz