Statistika měnového vývoje v ČR, Květen 2022 – komentář

Květen 2022

Komentář k hlavním indikátorům

Vývoj roční míry růstu peněžního agregátu M3 byl od května 2020 (7,8 %) do září 2020 (10,6 %) charakterizován rostoucím trendem. Ten se zastavil v říjnu, kdy roční míra růstu oproti předchozímu měsíci poklesla o 0,8 procentního bodu na 9,8 %. V následujících čtyřech měsících pak roční míra růstu nepravidelně kolísala kolem 10,3 %. Konkrétně v únoru 2021 se zastavila na hodnotě 11,1 %. Od března 2021 pak mírně klesala nebo stagnovala až na hodnotu 5,5 % v březnu 2022. V posledních dvou sledovaných obdobích naopak mírně rostla a v květnu 2022 dosáhla hodnoty 6,6 % (nárůst o 0,5 procentního bodu oproti dubnu). Vlivem finančních transakcí se v květnu 2022 peněžní agregát M3 meziměsíčně zvýšil o 72,4 mld. Kč (meziročně vzrostl o 367,8 mld. Kč) a dosáhl hodnoty 5 960,5 mld. Kč.

Graf 1 – Příspěvky k roční míře růstu M3 (%)

Roční míra růstu úvěrů poskytnutých soukromému sektoru, které představují nejvýznamnější protipoložku M3, poklesla z 10,9 % v dubnu 2022 na 10,5 % v květnu. Důležitou komponentou tohoto indikátoru je roční míra růstu úvěrů poskytnutých nefinančním podnikům, která meziměsíčně poklesla o 1,2 procentního bodu z 10,3 % v dubnu na 9,1 % v květnu 2022. Druhou z významných komponent je roční míra růstu úvěrů poskytnutých domácnostem, která se v posledním půl roce pohybuje mírně nad 10 %, konkrétně v květnu 2022 stagnovala na hodnotě 10,4 %.

Graf 2 – Příspěvky k roční míře růstu úvěrů soukromému sektoru (%)

Poznámka:

• Peněžní agregáty zahrnují pasiva měnového charakteru měnových finančních institucí vůči non-MFI rezidentům ČR, kromě centrální vlády. Úzký peněžní agregát M1 zahrnuje oběživo (bez hotovosti na pokladnách bank) a jednodenní vklady. Střední peněžní agregát M2 zahrnuje M1, vklady s výpovědní lhůtou do 3 měsíců a vklady se splatností do 2 let. Široký peněžní agregát M3 zahrnuje M2, akcie/podílové listy fondů peněžního trhu, emitované dluhové cenné papíry se splatností do 2 let a repo operace.