Konference České předsednictví 2022: Ochrana evropské demokracie

Ochrana a odolnost demokratických institucí patří mezi klíčové priority nejen nadcházejícího českého předsednictví Radě EU ale i Evropské unie jako celku. Svobodná média jsou jedním ze základních pilířů demokratického státu. Českou republiku v následujícím půlroce čekají důležité debaty týkající se zejména plurality médií v kontextu Aktu o svobodě médií, který chce Evropská komise předložit na začátku českého předsednictví.

Otázku svobody médií a ochrany evropské demokracie v panelu v rámci konference České předsednictví 2022 v Evropském domě prodiskutovali Michal Klíma, zmocněnec pro oblast dezinformací a médií, Monika Ladmanová, členka kabinetu místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové, europoslankyně Markéta Gregorová, Josef Šlerka, vedoucí oboru Studia nových médií na FF UK a Pavlína Janebová, ředitelka pro výzkum Asociace pro mezinárodní otázky AMO.

Média a české předsednictví

Jednoznačně nejzásadnější úlohou českého předsednictví v oblasti médií bude projednávání Aktu o svobodě médií, který bude pravděpodobně na podzim Evropskou komisí navržen a tedy zařazen do legislativního procesu. Tento zákon by měl reagovat na předchozí zkušenosti s interferencí veřejných činitelů do sdělovacích prostředků, jako je například odebírání a poskytování licencí. Michal Klíma dodal, že například mediální situace z hlediska vlastnictví či státní podpory mediím jsou dalšími tématy, která by si přál do agendy zařadit. Dalším tématem, se kterým se pravděpodobně české předsednictví setká, je iniciativa SLAPP. Jedná se o iniciativu, jejímž cílem je ochránit novináře a obránce lidských práv v justičním pronásledování.

Europoslankyně Markéta Gregorová přidala do diskuse pohled Evropského parlamentu, který dle ní v otázce svobody a ochrany médií „chce jít o krok dál a být ještě přísnější” a zmínila práci evropského Výboru pro cizí vměšování a dezinformace (INGE II).

Jak si evropské země stojí v žebříčku svobody médií?

Dle žebříčku svobody médií, každoročně zveřejňovaným organizací Reportéři bez hranic (RSF), si Česká republika výrazně polepšila, a to o dvacet příček. U jiných členských států, jako je například Maďarsko, Polsko, ale v poslední době i Řecko, však můžeme pozorovat zhoršení.

Podle Josefa Šlerky je EU i tak stále vnitřně nadmíru svobodná a velmi jasně umí pojmenovat a lokalizovat problémy, které v souvislosti s ochranou demokracie a svobody médií vyvstávají. Slabou stránkou unijní politiky je, dle Šlerky, její jednomyslnost, která zapříčiňuje skutečnost, že členské státy nemohou vystoupit proti těm zemím, které jsou vykloněny z evropských standardů, jelikož cena jednoho hlasu je jednoduše moc velká a nepřekonatelná.

Janebová přiblížila situaci v Maďarsku a konstatovala, že hlavním problémem v diskusi ohledně stavu médií v Maďarku je argument, že tam nezávislá média existují. To je samozřejmě pravda, ale důležitým faktorem zůstává to, do jaké míry jsou tato média členům společnosti přístupná v porovnání s těmi, které jsou na straně vlády.

Panelisté se shodli, že míra veřejných, politických i institucionálních útoků na novináře je alarmující. A odsouzení takových útoků je podle Šlerky klíčové. „Pokud reakce politiků z ostatních zemí v kontextu jakéhokoli útoku na novináře není výhružná, stává se z tohoto chování norma,” řekl Šlerka.

Role reportu o stavu právního státu

Evropská unie je ze svého základu postavena na demokratických normách, které zahrnují svobodná média. V posledních letech však můžeme pozorovat zhoršení právní situace v některých členských státech. Jako reakci na jasné odklonění se od evropských norem může Evropská komise spustit řízení o porušení zákonnosti, které je však velmi zdlouhavé.

Monika Ladmanová zmínila Report o stavu právního státu v EU,  který Evropská komise letos vydá již po třetí. Tato zpráva má preventivní rozměr a na základě uvedených doporučení bude s členskými státy veden dialog. Zpráva není nijak vázána na výši čerpaných finančních zdrojů. Právě v této skutečnost tkví dle Markéty Gregorové hlavní problém. „Pokud státy porušují pravidla EU, právní stát či Kodaňská kritéria musí se to projevit,” řekla Gregorová.

Autor: Barbora Novotná, Euroskop

Foto. Pixabay