jak bude vypadat? - ECB připravuje nové QE

Centrální banka má v plánu nákupy dluhopisů sterilizovat, tedy eliminovat jejich efekt na tržní (overnight) úrokové sazby.

Zatímco z eurozóny přicházejí první inflační čísla za červen (v Německu nečekané zpomalení meziroční dynamiky na 8,2 %, ve Španělsku zase překvapivé zrychlení na 10,2 %), výroční konference ECB přinesla další střípky k jejímu připravenému anti-fragmentačnímu nástroji. Připomeňme, že ten má centrální bance umožnit zvyšovat úrokové sazby, aniž by došlo k destabilizaci dluhopisových trhů, respektive k příliš prudkému růstu výnosů států jižního křídla eurozóny. Přestože detaily ohledně nového nástroje zůstávají nejasné, v podstatě by mělo jít o další program nákupu dluhopisů (QE). Z ECB prosakují informace, že centrální banka má v plánu tyto nákupy sterilizovat, tedy eliminovat jejich efekt na tržní (overnight) úrokové sazby. Toho může ECB dosáhnout dvěma způsoby – buďto odprodejem jiných aktiv ze své bilance anebo tím, že bude z bankovního systému vysávat likviditu, například výhodnější úložkou, než nabízí depozitní sazba. Druhá varianta se zdá v tento moment preferovaná – jednak si ji již ECB vyzkoušela u jiného programu nákupu aktiv SMP, ale hlavně je politicky průchodnější. Už jen představa, že by ECB ze své bilance prodávala německé dluhopisy a náhradou za ně nakupovala italské bondy, je pro mnohé fiskálně konzervativnější státy eurozóny jen těžko stravitelná… Zásadní otázkou pak bude samotný design nového QE, tedy jeho velikost, případně délka trvání. Z hlediska kredibility dává smysl, aby byl program nákupu aktiv neomezen, tedy představoval co možná nejsilnější závazek ECB ve vztahu k zastropování kreditních spreadů. Pokud totiž bude závazek pro trhy dostatečně kredibilní, ECB by teoreticky tento nástroj nikdy nemusela v praxi využít. Podobně tomu ostatně bylo v případě programu OMT, který doprovázel Draghiho „whatever it takes“ v roce 2012. V neposlední řadě pak zůstává velkou neznámou, jaká kritéria ECB zvolí pro spuštění nákupu dluhopisů v rámci nového QE. ECB sama tvrdí, že hodlá reagovat pouze v situaci, kdy vývoj na bondovém trhu nebude v souladu s ekonomickými fundamenty. To by však ideálně měla posoudit externí autorita, například Evropský stabilizační mechanismus. V opačném případě se totiž otevírá cesta k trvalému a v zásadě neomezenému financování periferních zemí eurozóny. Tak či onak, detaily bychom se – společně s prvním zvýšením úrokových sazeb – měli dozvědět již na červencovém zasedání ECB.