Početnější rodiny s dětmi jsou chudší
V každé třetí domácnosti v ČR žije alespoň jedno vyživované dítě. Jak jsou na tom s penězi?
V České republice má 1,5 milionu domácností alespoň jedno vyživované dítě. Je to zhruba třetina z celkového počtu domácností u nás. Téměř tři čtvrtiny domácností s dětmi jsou tzv. čisté úplné rodiny, které tvoří dvě dospělé osoby (vesměs rodiče) s jedním či více dětmi. Zhruba 13 % tvoří čisté neúplné rodiny, což jsou domácnosti s dětmi, v nichž chybí jeden z rodičů. Hovoříme o nich běžně jako o samoživitelkách s dětmi, neboť v drtivé většině se jedná o ženy, které žijí samy se svými dětmi po rozchodu s partnerem. Plných 10 % tvoří tzv. smíšené úplné rodiny, tedy domácnosti, kde se nachází ještě nějaká další osoba (např. babička dítěte nebo již ekonomicky aktivní starší sourozenec). Pod 3 % je smíšených neúplných rodin, v nichž kromě jednoho rodiče s dítětem žije ještě další člen domácnosti (zpravidla příbuzný). Poslední, nejmenší skupinu s dětmi tvoří tzv. nerodinné domácnosti, ve kterých se většinou jedná o soužití prarodiče s vnoučetem.
Skladba domácností s dětmi (%, 2021)
Úplné rodiny mají vyšší příjmy
Příjmovou situaci domácností charakterizuje čistý peněžní příjem domácnosti na osobu. Ten je zjišťován v šetření Životní podmínky a vypočte se vydělením celkového příjmu domácnosti počtem osob v domácnosti. Výsledky šetření z roku 2021 zachycují příjmy domácností za předchozí kalendářní rok, tj. za rok 2020. V něm průměrný roční čistý peněžní příjem domácnosti na osobu dosáhl částky 220,1 tis. Kč, měsíčně to bylo 18 342 Kč.
V dalším textu se zaměříme pouze na rodiny s dětmi, přesněji na domácnosti tvořené pouze rodiči a dětmi (čisté úplné a čisté neúplné rodiny), jelikož právě ty ve spektru domácností jednoznačně převažují. Nebudeme se však zabývat jen průměrným příjmem, ale podíváme se na celé příjmové rozdělení v ČR. Všechny domácnosti nejprve uspořádáme vzestupně podle výše příjmu na osobu a rozdělíme je do deseti stejně velkých skupin (tzv. decilů).
Výsledky ukazují, že nejlépe jsou na tom úplné rodiny s jedním dítětem, které jsou jako jediné víceméně rovnoměrně zastoupeny ve všech příjmových decilech, přičemž 6,2 % z nich se nachází v nejvyšším decilu, v němž mají domácnosti měsíčně k dispozici více než 31 650 Kč na osobu. Všechny ostatní uvedené typy rodin jsou daleko více zastoupeny ve spodnějších decilech.
Více než polovina všech úplných rodin se třemi a více dětmi se nachází v 1. decilu příjmového spektra, který reprezentuje 10 % domácností s nejnižšími příjmy. Na osobu v těchto domácnostech vychází méně než 10 500 Kč měsíčně. Ovšem vzhledem k tomu, že celkový příjem se u těchto vícečlenných domácností rozpočítává mezi 5 a více osob, dochází zde k tzv. úsporám z rozsahu a domácnosti mají relativně „levnější“ např. náklady na bydlení.
V případě neúplných rodin, kde schází jeden z rodičů (velmi často výdělečný člen rodiny), je situace výrazně horší. Každý třetí samoživitel či samoživitelka s jedním dítětem patří do skupiny příjmově nejnižších deseti procent, se dvěma dětmi už je jich skoro polovina a samotný rodič se třemi dětmi se téměř vždy nachází v prvním či druhém decilu příjmového spektra. V druhém decilu mají domácnosti k dispozici maximálně 12 740 Kč na osobu.
Se zvyšujícím se počtem dětí v rodině tedy obecně klesá její průměrný příjem „na hlavu“ a mění se její zastoupení v jednotlivých příjmových decilech. Zásadní vliv na hodnocení příjmu domácností má poměr „živitelů“ a vyživovaných osob, tedy počet pracujících osob a závislých dětí v dané domácnosti. Obecně také platí, že kromě výše příjmů a pracovní aktivity hraje významnou roli i vzdělání.
Příjmové rozdělení domácností s dětmi (%, 2021)
Neúplné rodiny jsou závislejší na podpoře
Příjmy domácností lze obecně rozdělit do čtyř základních skupin – příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání, příjmy získané od státu v podobě sociálních dávek, důchodů atd. a také ostatní příjmy. Do ostatních příjmů zahrnujeme např. příjmy z pronájmu, z kapitálového majetku, z pojištění, ale patří sem i výživné (tzv. alimenty) a finanční podpora od jiných domácností.
Z výsledků šetření vyplývá, že v domácnostech s dětmi, v nichž žijí většinou osoby v produktivním věku, bývá největší část příjmů tvořena příjmy ze závislé činnosti. Nicméně jejich podíl na celkových příjmech se významně liší podle typu domácnosti.
V úplných rodinách s dětmi – bez ohledu na počet dětí – pochází 74,4 % průměrných hrubých příjmů ze závislé činnosti. To odpovídá částce 167 925 Kč za rok na osobu. Příjmy z podnikání se u tohoto typu rodin podílejí na celkových příjmech 16 %, což naznačuje, že v této skupině jsou významně zastoupeny domácnosti, kde některá osoba podniká.
V neúplných rodinách s dětmi činí příjmy ze závislé činnosti 64,3 %, tedy 109 102 Kč za rok. Druhým největším zdrojem jsou však s podílem 15,4 % sociální příjmy a dávky státní sociální podpory jako např. rodičovský příspěvek, přídavky na děti či příspěvek na bydlení. Přesně osminu všech příjmů (12,5 %) u nich tvoří ostatní příjmy, což jsou zejména přijaté alimenty a peněžní dary či naturální transfery od jiných domácností.
Struktra hrubých peněžních příjmů domácností s dětmi (%, 2021)
Článek si můžete přečíst také v časopise Statistika&My.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz