Bankovní rada České národní banky zvýšila úrokové sazby. Jaké budou dopady tohoto zvýšení?

„I když si myslím, že vyšší inflace obecně Česku pomáhá dostat se skrze tlak na růst mezd blíže úrovni zemí EU15, i růst cen musí mít svoje limity. A ty byly překročeny. Měnová politika České národní banky však už nemůže zvládnout tak vysokou inflaci sama," varuje Ondřej Šmakal, generální ředitel islandsko-britsko-české fintech skupiny Orka Ventures, a doplňuje: "Růst cenové hladiny je v tuzemsku nyní tažen převážně vysokou spotřebitelskou poptávkou. V kombinaci s výpadky dodávek zboží jde o dokonalý inflační koktejl. Je proto na čase, aby vláda ve spolupráci s Poslaneckou sněmovnou do celé záležitosti vstoupila a přehnanou poptávku obyvatel zchladila. Například tím, že omezí příliš vysoké státní výdaje a zruší různé daňové výjimky a nesystémové příspěvky, jež naopak spotřebitelskou poptávku podporují a pomáhají tak inflaci držet vysoko.”

Erik Kmeť, spoluzakladatel investiční společnosti K&L Rock Group, k inflaci a zvýšení úrokových sazeb říká: „Ačkoli řada analytiků hovoří hlavně o dovezené inflaci, mně při pohledu na statistická data připadá, že se podstatná část růstu cenové hladiny generuje naopak skrze domácí poptávku. Zatímco ceny energií vzrostly v Česku zhruba podobně jako v jiných zemích, tempo zdražování služeb patří k nejvyšším v celé EU. Z tohoto pohledu dává další zvýšení úrokových sazeb ČNB smysl a mělo by časem zafungovat.
Nárůst základních úrokových sazeb se zároveň promítne také do dění na realitním trhu. Rozhodnutí centrální banky mimo jiné ještě posílí trend posledních týdnů a měsíců, kdy přibývá rozestavěných domů, bytů a developerských projektů k prodeji. Řadě firem a menších soukromníků už zkrátka došly peníze na financování výstavby a takových případů bude přibývat. Zároveň se lidem prodraží nejen nové hypotéky, ale i ty stávající. Po refixaci může měsíční splátka vzrůst i na dvojnásobek původní výše. Tempo růstu cen nemovitostí tak bude v důsledku vysokých úrokových sazeb zpomalovat, v některých lokalitách a u některých typů nemovitostí pravděpodobně uvidíme i cenovou stagnaci nebo dokonce mírný pokles. Zkoriguje se tak míra nadhodnocení cen nemovitostí, jež podle ČNB v Česku dosahovala až 40 %.
Kromě úvěrů banky sice postupně zvýší úrokové sazby také u spořících účtů a termínovaných vkladů, s ohledem na výši inflace ale půjde jen o kosmetickou úpravu. Pokud budou lidé chtít alespoň částečně zachovat kupní sílu jejich úspor, bez investování se neobejdou. V tomto ohledu však doporučuji být nadále opatrný, dílčí propady na rizikovějších aktivech, jako jsou akcie, se mohou objevovat ještě nejméně do konce roku. My v našem fondu nicméně postupně přecházíme z obezřetnostního nastavení do neutrálního a postupně začneme akciové pozice opět s rozmyslem budovat. Z minulosti nicméně víme, že propady trhů definitivně končí zpravidla až ve chvíli, kdy centrální banky přestanou zvyšovat úrokové sazby.”

Miloš Filip, ředitel realitního fondu Schönfeld & Co reaguje na rozhodnutí ČNB: “Bezprostřední dopady zvýšení úrokových sazeb ČNB uvidíme na finančních trzích už během několika dní. Banky nové úrokové sazby promítnou do cen hypoték a do rizikových přirážek úvěrů. To znovu prodraží financování nemovitostí ve všech případech, kde bankovní domy figurují jako jeden ze zdrojů peněz - ať už půjde o koupi bytu či domu na hypotéku fyzickými osobami, novou developerskou výstavbu nebo transakce na poli komerčních nemovitostí. Nejedná se však o žádné překvapení, financování se zdražuje s růstem sazeb průběžně, cena nyní postoupí na další stupeň a trh se dále ochladí. Nemovitostní akvizice tak budou čím dál častěji provádět hlavně ti, kteří mají dostatek vlastní hotovosti.
Ke klesající poptávce se navíc přidá rostoucí nabídka ze strany subjektů, pro které začne být ekonomicky nepříjemné financovat nemovitost úvěrem s plovoucí úrokovou sazbou. Dramatický pokles cen však nečekám, protože zejména bytová výstavba je v Česku stále nedostatečná a náklady na stavební práce a materiály dál rostou. Spíše se tak dočkáme zpomalení tempa růstu cen nemovitosti, v horším případě jejich stagnaci. Kupující si budou moci více vybírat lokalitu a v ní kvalitní investičně zajímavé nemovitosti s bonitními nájemci.
Z pohledu investorů sice nemovitosti nebudou závodníkem s aktuální inflací “na steroidech”, na dlouhodobé atraktivitě ale příliš neztratí. Na trhu není moc jiných konzervativních aktiv, jež by dokázala nyní za inflací alespoň pokulhávat a z dlouhodobého pohledu 5-10 let dokonce reálnou hodnotu peněz udržet. Řada lidí navíc začíná intenzivně vnímat, že jejich úspory v bankách inflace rychle znehodnocuje, a tak peníze přesouvají mimo jiné i do realitního trhu.
Pokud se inflace ukáže jako dlouhodobý jev, například v případě, že bychom skutečně nastoupili trend deglobalizace, pak půjde o jeden z klíčových dějinných zlomů ve vývoji vyspělých i rozvíjejících se ekonomik. V takovém případě se může stát, že centrální banky postupně dospějí k přehodnocení doposud nastaveného inflačního cíle. Místo toho, aby se snažily pomocí úrokových sazeb udržet 2% inflaci, stanoví si nový cíl třeba o jeden procentní bod výše, aby ekonomiku nedusily v příliš hluboké a táhlé recesi.”