U veřejnosti není o kvóty zájem. Pro jejich zavedení je méně než 25 %

Více než 60 % lidí si nepřeje zavedení kvót určující podíl žen ve vedení podniků, naopak k jejich zavedení se přiklání bezmála čtvrtina. Šest z deseti se přitom kloní k názoru, že větší množství žen ve vedení podniku je prospěšné pro jeho fungování. Vyplývá to z průzkumu [1], který si nechala vypracovat poradenská skupina Moore Czech Republic. Šetření současně odhalilo, že lidé pochybují o autoritě žen, které funkcí dosáhly prostřednictvím kvót. Pro případné zavedení kvót do volených politických funkcí se vyslovilo téměř 30 % lidí. Obecně však mezi širokou veřejností nejsou kvóty důležitým tématem – 59 % účastníků uvedlo, že se s diskuzí o tomto problému vůbec nesetkává.

Podle průzkumu realizovaného pro poradenskou skupinu Moore Czech Republic nepodporuje kvóty určující podíl žen ve vedení firem ani čtvrtina dotázaných. Mezi muži dosahuje tato hodnota 20 %, ani u žen se však s 30 % souhlasem kvóty netěší výraznější podpoře. „Pro širokou veřejnost jde o zástupné téma, které v diskuzích svého okolí vnímají spíše výjimečně, šest z deseti se jich s tématem kvót vůbec nesetkává. Z šetření je také zřejmé, že podpora kvót je mezi širokou veřejností minoritní, nevnímají je příliš pozitivně,“ říká Marcela Hrdá, partnerka skupiny Moore Czech Republic s tím, že výraznější odchylky se neobjevily ani při srovnání věkových skupin či na základě dosaženého vzdělání.

Otázka autority

Z respondentů, kteří se v průzkumu vyjádřili k případné autoritě žen ve funkcích dosažených s pomocí kvót, ji za srovnatelnou s autoritou dosaženou profesním růstem s jistotou považuje pouze 12 % žen a 8 % mužů. „Nejen 72 % dotázaných mužů, ale také 59 % žen se přiklání k názoru, že by autorita žen v kvótami určených pozicích nebyla srovnatelná se situacemi, kdy ženy dosahují skvělých profesních úspěchů a vysokých pozic přirozenou profesní cestou,“ poukazuje Lucie Krejčová, HR & Recruitment manager společnosti Moore Advisory CZ, a dodává: „Je pravděpodobné, že se připravovaná evropská legislativa vůči ženám do značné míry obrátí. Může například vést k narušení systémů nástupnictví ve firmách a nabourání postupně budované firemní kultury. U žen ve funkcích dosažených díky kvótám dojde k oslabení přirozené autority ve prospěch té vnucené, o to většímu tlaku mohou čelit ze strany podřízených.“

Součástí průzkumu byla také otázka na případné zavedení kvót do volených funkcí. „Když se politická reprezentace zasazuje o zavedení kvót ve firmách, je otázkou, proč se tato problematika s ještě větší intenzitou neřeší u veřejných volených funkcí, když tito reprezentanti zastupují ženy a muže, jejichž zastoupení v populaci je zhruba 50:50. Pro zavedení kvót v této oblasti se vyslovilo více respondentů, i když stále se tato podpora neblíží ani k polovině oslovených,“ komentuje Marcela Hrdá sotva 30% příklon respondentů k zavedení kvót určujících podíl žen ve volených politických funkcích.

Ženy určitě ano, ale bez kvót

Oslovení se k zavedení kvót staví odmítavě i přesto, že považují větší množství žen ve vedení firem za prospěšné. Na toto téma se vyjádřily ¾ respondentů, z nichž 58 % větší množství žen ve vedení firem podporuje. „Ženy do vedení podniků patří, ale kvóty nejsou ten správný způsob, jak je tam dostat. V tomto směru je třeba postupovat pomocí kroků, které ženám umožní souběžné budování kariéry a péči o rodinu, pokud o to mají zájem. Flexibilita pracovních úvazků, práce z domova, jednoduché postupy a procesy pro start podnikání, různé podpůrné programy péče o dítě jsou jenom některé z oblastí, kde je co zlepšovat, abychom ženám umožnili lepší profesní realizaci. Významnou roli hraje rovněž samotný systém výchovy a vzdělávání, který by neměl podporovat letité stereotypy, ale naopak podporovat co nejrozmanitější rozvoj mladé generace,“ říká Marcela Hrdá s tím, že mezi tuzemskými manažery tvoří ženy pouze 29 %. V rámci Evropské unie vykazuje nižší podíl pouze sedm států. [2] Průměrný podíl žen na celkovém počtu manažerů dosahoval ve třetím čtvrtletí roku 2020 v Evropské unii hodnoty 34 %. Největší podíl byl zaznamenán v Lotyšsku, a to 45 %. Za Lotyšském následovalo Polsko a Bulharsko. Naopak nejméně žen ve vedoucích pozicích mají v Chorvatsku se 24 %. Málo manažerek je také v Nizozemsku nebo na Kypru.

[1] Průzkum, kterého se zúčastnilo 525 respondentů, proběhl v květnu 2022 prostřednictvím platformy Instant Research

[2] https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-eurostat-news/-/edn-20210305-2