Obyvatelstvo v Moravskoslezském kraji v 1. čtvrtletí 2022 - pokles o dalších cca 1,8 tisíce osob

V 1. čtvrtletí 2022 poklesl počet obyvatel v Moravskoslezském kraji o dalších cca 1,8 tisíce osob. Na tomto úbytku se ze čtyř pětin podílela přirozená měna obyvatelstva. Počet živě narozených dětí (2,6 tisíce) patřil k nejnižším od roku 2000. I přes meziroční výrazný pokles o 1,3 tisíce osob zůstal počet zemřelých (4,1 tisíce) vyšší než v letech před pandemií covid-19. Ve srovnání s předchozím rokem vzrostl počet vystěhovalých na 2,1 tisíce osob, naopak počet přistěhovalých se snížil na 1,7 tisíce. Výsledná záporná salda zůstala v rámci celého Česka největší.

K 31. 3. 2022 žilo na území Moravskoslezského kraje 1 176 193 obyvatel, z toho 50,9 % žen. V porovnání s předchozími čtvrtletími nenastala změna v tendenci úbytku obyvatel Moravskoslezského kraje. Tak jako v předchozích letech (s výjimkou roku 2021) se pokles týkal obou měn obyvatelstva – jak přirozené, tak i migrační. Pokles počtu obyvatel proti předchozímu čtvrtletí zaznamenaly všechny okresy Moravskoslezského kraje. V šesti krajích Česka, především ve Středočeském kraji a v Praze, se počet obyvatel zvýšil. Populace celé republiky se v průběhu letošního prvního čtvrtletí zvýšila, přírůstek obyvatel činil 3 206 osob.

V Moravskoslezském kraji se v prvním čtvrtletí roku 2022 živě narodilo 2 619 dětí, což ve srovnání se stejným obdobím roku 2021 bylo o 379 méně. Nejvíce dětí se při přepočtu na 1 000 obyvatel narodilo v okresech Opava a Ostrava-město (shodně 9,6 ‰), nejméně pak v okresech Karviná (8,0 ‰) a Bruntál (8,5 ‰). Celkem 1 230 dětí bylo prvorozených (47,0 % všech živě narozených dětí), 949 druhorozených (36,2 %) a 440 dětí bylo pro matku již jako třetí či další dítě (16,8 %). Mimo manželství se v prvním čtvrtletí 2022 narodilo 1 378 dětí, tedy 52,6 % z živě narozených (v celém Česku to bylo 50,3 %). Nejvyšší podíl narozených mimo manželství byl již tradičně zaznamenán v okrese Bruntál (67,9 %), což byla po okresech Most (73,8 %) a Ústí nad Labem (69,3 %) třetí nejvyšší hodnota v celém Česku. Naopak v okrese Frýdek-Místek činila hodnota tohoto podílu pouze 42,6 %.

V lednu až březnu tohoto roku zemřelo v Moravskoslezském kraji podle předběžných výsledků 4 077 osob, což bylo o 1 289 osob (o 24,0 %) méně než ve stejném období roku 2021. V relativním vyjádření zemřelo z 1 000 obyvatel středního stavu 14,0 osoby, což bylo nejvíce mezi všemi kraji. Vyšší hrubá míra úmrtnosti než krajský průměr byla zaznamenána pouze v okrese Karviná (16,5 ‰). Ostatní okresy Moravskoslezského kraje se udržely pod touto hodnotou, všechny ale vykázaly úmrtnost vyšší než celorepublikový průměr (12,3 ‰). V celkovém úhrnu zemřelo 2 088 mužů a 1 989 žen. Téměř 71 % zemřelých bylo ve věku 70 a více let. Během svého prvního roku života zemřelo v kraji celkem 7 dětí, což odpovídalo hodnotě kojenecké úmrtnosti na úrovni 2,7 ‰, která tak byla vyšší než republikový průměr 2,4 ‰. Naopak novorozenecká úmrtnost (0,8 ‰) celorepublikové úrovně (1,3 ‰) nedosahovala.

Rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých činil v absolutním vyjádření –1 458 osob, v relativním –5,0 osoby na 1 000 obyvatel středního stavu. Absolutně i relativně byla tato hodnota nejvyšší mezi všemi kraji v Česku, v relativním vyjádření se přibližoval Karlovarský kraj s –4,8 ‰. V žádném z okresů Moravskoslezského kraje nedosáhl přirozený přírůstek kladných hodnot, nejméně obyvatel ubylo v absolutním vyjádření v okrese Bruntál (–119 osob) a při přepočtu na 1 000 obyvatel v okrese Opava (–3,4 ‰). Naopak nejpostiženějším okresem byla Karviná, v níž za 1. čtvrtletí 2022 ubylo přirozenou cestou 507 osob, tj. 8,6 osoby na 1 000 obyvatel.

Do Moravskoslezského kraje se v prvním čtvrtletí roku 2022 přistěhovalo 1 712 osob, což bylo o 198 osob méně než za stejné období roku 2021. Z ostatních krajů Česka se přistěhovalo 910 osob (53,2 % přistěhovalých) a 802 osob ze zahraničí (46,8 % přistěhovalých). Mezi přistěhovalými převažovali muži (57,0 %). Nejvíce obyvatel se přistěhovalo do okresu Ostrava-město (1 351 osob), a to i relativně (17,6 osoby na 1 000 obyvatel středního stavu). Nejmenší relativní přírůstek byl zaznamenán v okrese Opava, do kterého se přistěhovalo 11,9 osoby na 1 000 obyvatel.

V hodnoceném období se z kraje vystěhovalo 2 050 osob (o 166 osob více než v 1. čtvrtletí 2021). Do ostatních krajů Česka se vystěhovalo 1 564 osob (76,3 % vystěhovalých) a 486 osob se odstěhovalo do zahraničí (23,7 % vystěhovalých). Rovněž mezi vystěhovalými převažovali s 52,9 % muži. Nejvíce osob se vystěhovalo z okresů Ostrava-město a Karviná, při přepočtu na 1 000 obyvatel se mezi tyto dva okresy vklínil okres Bruntál.

Převaha vystěhovalých nad přistěhovalými v Moravskoslezském kraji za 1. čtvrtletí 2022 činila 338 osoby. Moravskoslezský kraj tak byl společně s Ústeckým krajem jedinými v Česku, které vykázaly záporné migrační saldo. Nejvíce obyvatel stěhováním přibylo ve Středočeském kraji. Z okresů Moravskoslezského kraje vykázaly kladný přírůstek obyvatel stěhováním dva z nich – Frýdek-Místek (o 80 osob, tj. 1,5 ‰) a Opava (o 64 osob, tj. 1,5 ‰). Úbytek stěhováním byl v absolutních číslech výrazný zejména v okresech Karviná (–167 osob) a Ostrava (–123 osob), při přepočtu na 1 000 obyvatel je však s hodnotou 4,7‰ předstihl okres Bruntál.

Záporná hodnota migračního salda (–338 osob) spolu s vysokou hodnotou přirozeného úbytku (–1 458 osob) zapříčinila, že celkový úbytek obyvatel v absolutním vyjádření byl nejvyšší mezi všemi kraji Česka (–1 796 osob). Při přepočtu na 1 000 obyvatel činila hodnota celkového úbytku obyvatel v Moravskoslezském kraji –6,2 ‰, horší výsledek žádný z krajů nevykázal. Přírůstek počtu obyvatel zaznamenalo šest krajů, nejvíce obyvatel přibylo ve Středočeském kraji (3 499 osob, tj. 10,2 ‰).

V prvním čtvrtletí roku 2022 bylo uzavřeno 504 manželství, tedy o 127 více než ve stejném období předchozího roku. Pouze ve 46 % případů to byl pro oba snoubence první sňatek. Nárůst počtu sňatků oproti loňskému roku, kdy byl vyhlášen nouzový stav, je zcela logický. Nárůst však do jisté míry způsobilo „magické“ datum 2. 2. 2022, přičemž toho dne se v Moravskoslezském kraji uzavřelo 105 sňatků, tedy více než pětina ze všech sňatků za celé čtvrtletí. Tento podíl byl po hlavním městě Praze (17,7 %) druhý nejnižší. Nejvíce se tímto datem nechali ovlivnit snoubenci ve Zlínském kraji, kde podíl sňatků v tento den činil 31,3 % (tedy 66 z 211 sňatků).