Úsporný energetický tarif jako reakce na inflaci. Dává to smysl? - Rozbřesk

Inflace v Česku láme nové rekordy a vláda i proto představila první obrysy speciálního úsporného energetického tarifu. Ministr Síkela hovoří o tom, že vláda na něj vynaloží až 50 miliard korun a detailnější informace bychom měli dostat během nejbližších týdnů (nasazen bude na nadcházející topnou sezónu). Podle dostupných informací se jedná o politický kompromis, který nakonec bohužel necílí na nejvíce ohrožené nízko-příjmové skupiny, ale má motivovat celou českou populaci k energetickým úsporám - 15 až 20procentní sleva bude platit pro spotřebu do určité výše a nad ní bude účtován domácnostem klasický tarif (limit pravděpodobně bude stanoven na základě historické spotřeby odběrného místa).

Těžko v tuto chvíli jednoznačně nový záměr vlády hodnotit - ďábel bude ukryt v detailech. Jasné už ovšem je, že z pohledu sociální situace občanů půjde o plošné/nezacílené opatření, které bude relativně drahé. Přesto může dávat v dnešní mimořádné situaci smysl. Čistě adresné nástroje (jako příspěvek na bydlení) jsou sice správné z morálního hlediska (nepomáháte těm, co to nepotřebují), z hlediska veřejných financí (stát se chová hospodárně) i z hlediska dalšího působení na inflaci (plošné nástroje udržují poptávku v chodu, i když nabídka nestíhá, a tím pádem tlačí inflační očekávání vzhůru). Adresné nástroje však mají jednu velkou nevýhodu - jsou pomalé a řada českých domácností potřebuje pomoc rychle. Dnešní energetická krize a vysoká inflace navíc zasahuje kriticky skutečně velkou část české populace - nemluvíme pouze o nejnižších příjmových skupinách, ale o celé nižší střední třídě (domácnosti s příjmem mediánovým a nižším). Na řešení takovýchto situací nebyly dávky jako příspěvek na bydlení navržené a zavedení dočasného, administrativně jednoduchého a rychlého schématu navázaného na spotřebu energií může dávat smysl. Navíc aspekt motivace k energetickým úsporám velice dobře propojuje krátkodobou pomoc domácnostem s dlouhodobými cíli vlády na poli ekologie a energetické bezpečnosti (což je v českém případě skoro unikátní). Tím, že se dotovaná elektřina bude týkat jen určitého minima spotřebované energie se navíc snižuje pravděpodobnost, že nové peníze budou mít výrazný pro-inflační efekt.

Na druhou stranu se nelze ubránit dojmu, že nejvyšší příjmové skupiny by v schématu nemusely participovat vůbec. Mají v průměru velmi vysoké úspory a schopnost vyrovnat se s dnešní inflační vlnou bez jakékoliv pomoci a z tohoto důvodu na ně nemusí sociální tarif mít ani kýžený motivační efekt (k energetickým úsporám). Je pravda, že dodatečné testování “odběrných míst” podle příjmů by asi celý systém hodně zkomplikovalo a zpomalilo. Možná by ale stačilo jednoduché čestné prohlášení všech odebírajících úsporný energetický tarif, že nejsou členy domácnosti, kde se roční příjem na osobu v uplynulém roce pohyboval v nejvyšších patrech.

*** TRHY ***

Koruna
Česká koruna se pohybuje v okolí 24,70 EUR/CZK, kde se drží pravděpodobně i díky občasným intervencím ČNB. Zdá se, že pro korunu bude složité v prostředí, kdy se schyluje k výraznému růstu sazeb v USA a růstu sazeb v eurozóně, pocítit úlevu, dokud nebude mít jistotu, že i po obměně bankovní rady není eventuální další růst úrokových sazeb zcela mimo hru.

Zahraniční Forex
Od inflačních dat v USA se čekalo, že dodají další důkaz o dosažení vrcholu, ze kterého by se čísla už měla snižovat. Jenže to se nepovedlo a inflace stoupla na nový lokální vrchol 8,6 procenta. Tím překonala dubnových 8,3 pct i tržní odhad posazený na stejné úrovni. Jádrový index očištěný o tyto položky vypadá lépe, když zvolnil tempo na 6,0 z 6,2 procenta. I tak ale zůstal nad tržním konsensem.
Z pohledu Fedu, který bude rozhodovat o sazbách ve středu jde o extrémně nepříjemnou situaci, sílí hlasy, že jeho antiinflační kredibilita je ohrožena. Trh tak začal částečně spekulovat, že Fed bude muset tento pátek zvednout sazby nikoliv o 50 bazických bodů, ale dokonce o 75 (bps). To je samozřejmě pro dolar velmi dobrá zpráva a to zejména v kontextu neschopnosti eura zužitkovat jestřábí snahy ECB.

Akcie
Index S&P 500 se v pátek propadl o více jak dvě procenta a zaznamenal tak devátý týdenní pokles z deseti. Nejvíce klesal technologický sektor, který je senzitivní na menší zásobu peněž v ekonomice. Například Amazon odevzdal téměř 5 %, Apple klesl o procenta tři. Bankovní sektor byl také pod výraznějším tlakem. Bank of America a CITI ztratily přes tři procenta respektive 4 %. Wall street závěr: Dow Jones -2,7 %; S&P -2,9 %; Nasdaq -3,5 %.