Inflace v květnu 2022 nad prognózou ČNB, v příštím roce bude zpomalovat k 2% cíli

Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace v květnu 2022

Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla v květnu 2022 cenová hladina meziročně o 16 %. Inflace se tak dále znatelně zvýšila a nacházela se vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 15,7 %.

Květnový meziroční růst spotřebitelských cen byl ve srovnání s jarní prognózou ČNB o zhruba jeden procentní bod rychlejší. V kladném směru na odchylku inflace působily všechny její složky s výjimkou změn nepřímých daní. Nejvýrazněji se na odchylce podílela jádrová inflace, znatelně k ní přispěly také ceny pohonných hmot. Ceny potravin a regulované ceny byly ve srovnání s jarní prognózou jen mírně vyšší.

V jádrové inflaci se projevuje nadále vysoká dynamika produkčních cen v zahraničí, jež je ovlivněna složitou situací v dodávkách materiálů a komponent a rostoucími cenami ropy, stejně jako kulminací mimořádně silných domácích nákladových i poptávkových tlaků. Ty jsou zřetelné zejména u cen spotřebního zboží v rámci jádrové inflace, a to zejména v oblasti oděvů, obuvi, bytového vybavení a vybavení pro volný čas. V rámci cenového jádra se blíží k vrcholu příspěvek nákladů vlastnického bydlení v podobě tzv. imputovaného nájemného. Značně rychlý růst regulovaných cen odráží podle očekávání pokračující zvyšování účtů za plyn a elektřinu pro domácnosti. K vzestupu burzovních cen energií na rekordní hodnoty přitom přispěla i ruská invaze na Ukrajinu. Válečný konflikt se promítá i ve zdražování potravin v důsledku výrazného růstu cen agrárních komodit, neboť Ukrajina je jedním z předních světových vývozců pšenice. Výrazné zdražování ropy vlivem pokračujícího válečného konfliktu a sankcí na vývoz ruské ropy do EU se nadále odráží i v mimořádně vysokém meziročním růstu cen pohonných hmot.

Podle základního scénáře jarní prognózy měla inflace počínaje květnem kulminovat na hladině kolem 15 %. Pokračující zdražování plynu a elektřiny pro domácnosti, další zrychlení růstu cen potravin a vysoká jádrová inflace podle prognózy přetrvají po zbytek letošního roku a udrží inflaci na dvouciferných hodnotách. Prognóza očekává, že inflační tlaky se začnou v průběhu letošního roku snižovat díky odeznívání aktuálně vysokého růstu dovozních cen, poklesu domácích ziskových marží a udržení mzdového růstu na uzdě. V příštím roce se nákladové tlaky dále zmírní v důsledku stabilizace a následného mírného poklesu dovozních cen. Ke snížení inflace pod 10 % začátkem příštího roku povede odeznění aktuálních mimořádných cenových tlaků, dosavadní zvyšování úrokových sazeb ze strany ČNB a očekávané posílení kurzu do blízkosti 24 CZK/EUR. Rozhodná měnová politika ČNB současně pomáhá ukotvovat inflační očekávání firem i domácností. Díky tomu bude inflace v příštím roce klesat k 2% cíli.

Zveřejněná data o inflaci za květen představují proinflační riziko jak vůči základnímu scénáři jarní prognózy, tak vůči scénáři se vzdálenějším horizontem měnové politiky oproti jeho standardnímu nastavení v prognostickém aparátu ČNB. Se základním scénářem prognózy je přitom konzistentní další strmý nárůst tržních úrokových sazeb do poloviny letošního roku.

Petr Král, ředitel sekce měnové