Plodnost žen v Ústeckém kraji podle výsledků SLDB 2021

V květnu letošního roku zveřejnil ČSÚ údaje o počtu živě narozených dětí u žen podle výsledků Sčítání 2021. Údaj o tom, kolik dětí se ženě v průběhu života živě narodilo až do data sčítání, byl zjišťován za všechny ženy od věku 15 let výše.

Ústecký kraj měl v roce 2021 druhý nejnižší podíl bezdětných žen v republice, třetí nejvyšší podíl žen, kterým se živě narodilo 1 dítě, čtvrtý nejnižší podíl dvoudětných a pátý nejnižší podíl žen se třemi dětmi. Třetí nejvyšší bylo zastoupení žen se čtyřmi dětmi a nejvyšší mezi kraji byl podíl žen s 5 a více dětmi.

Na území Ústeckého kraje bylo podle výsledků Sčítání 2021 sečteno celkem 338 116 žen ve věku 15 let a starších. V porovnání se SLDB 2011 se počet žen v plodném věku v Ústeckém kraji snížil o 14 057, tj. o 4,0 %. K poklesu mezi posledními dvěma sčítáními došlo ve všech krajích s výjimkou kraje Středočeského, kde se počet žen ve věku 15 let a starších naopak zvýšil, a to o 6,1 %. Pokles v Ústeckém kraji byl čtvrtý nejvyšší po Karlovarském, Moravskoslezském a Zlínském kraji.

Ženy ve věku 15 a více let podle výsledků SLDB

Největší část populace, jak v Ústeckém kraji, tak ve všech krajích ČR představují ženy se dvěma dětmi. V Ústeckém kraji se jedná o 139 876 žen, tj. 41,4 % z celkového počtu žen v plodném věku. Proti sčítání v roce 2011 se jejich podíl zvýšil o 0,9 p. b. V mezikrajovém srovnání obsadil podíl těchto žen v roce 2021 v kraji čtvrtou nejnižší pozici. Nejvyšší podíl žen se dvěma dětmi měli v roce 2021 v Královéhradeckém kraji (45,5 %), nejnižší podíl byl naopak v hlavním městě Praze (34,2 %).

Naproti tomu téměř 1 milion žen v České republice je bezdětných. V Ústeckém kraji žilo v roce 2021 celkem 65 702 žen, které neměly žádné dítě, jejich podíl představoval 19,4 %. Proti roku 2011 se jejich zastoupení v kraji zvýšilo o 0,8 p. b. V mezikrajovém srovnání byl podíl bezdětných žen v roce 2021 v Ústeckém kraji druhý nejnižší po Karlovarském kraji (19,3 %). Naproti tomu nejvyšší podíl bezdětných žen evidovali v Praze (32,0 %).

V zastoupení jednotlivých skupin podle počtu živě narozených dětí, které se narodily ženám ve věku 15 a více let, se v Ústeckém kraji v průběhu posledních deseti let zvýšil kromě výše zmíněných bezdětných žen a žen se dvěma dětmi i podíl žen, kterým se narodilo jedno a tři děti (nárůst o 0,2 resp. o 0,1 p. b.). Zastoupení žen s jedním dítětem představovalo v roce 2021 v Ústeckém kraji 20,1 %, ženy se třemi dětmi zaujímaly 12,3 %. Na stejné úrovni jako před deseti lety byl podíl žen, kterým se živě narodily 4 děti (3,0 %) i ženy s pěti a více dětmi (1,6 % z celkového počtu 15 a více letých žen).

Z mezikrajového srovnání je patrné, že zastoupení bezdětných žen mezi roky 2011 a 2021 pokleslo ve většině krajů, výjimkou byla kromě Ústeckého kraje i Praha, Plzeňský, Karlovarský a Jihomoravský kraj, navýšení v Ústeckém kraji bylo druhé nejvyšší po Praze (o 3,0 %). Podíl žen s jedním dítětem se za posledních deset let zvýšil ve většině krajů s výjimkou Prahy, stagnoval v Plzeňském kraji. Jedinou skupinou, u které došlo k nárůstu ve všech krajích, byly ženy, kterým se živě narodily 2 děti. Podíl žen se třemi dětmi vzrostl v průběhu deseti let ve 12 krajích, výjimkou byly pouze Jihomoravský a Olomoucký kraj. Zastoupení žen se čtyřmi i pěti a více dětmi ve většině krajů buď stagnovalo, nebo se snížilo. K mírnému nárůstu žen se čtyřmi dětmi došlo za posledních deset let jen v hlavním městě Praze a v Plzeňském a Libereckém kraji.