Kuna v Chorvatsku na vyhynutí

Od ledna 2023 zde bude fungovat €uro.

Dovolená v Chorvatsku bude pro Čechy v roce 2023 zřejmě o něco komfortnější. ECB totiž včera vydala tzv. konvergenční zprávu z níž plyne, že se Chorvatsko může stát počínaje rokem 2023 dvacátým členem eurozóny.

Formálně by sice ještě v červenci měly doporučení Evropské komise o tom, že euro nahradí v Chorvatsku kunu, schválit členské země eurozóny, avšak to by již mělo být formalitou. Samotná konvergenční zpráva a rozhodnutí přibrat Chorvatsko do měnové unie dává záminku se zamyslet nad smyslem kritérií, která jsou aplikována při vstupu do měnové unie.

Asi nejkontroverznější jsou v tuto chvíli dvě kritéria: 1. harmonizovaná inflace dotyčné země by měla být jen maximálně o 1,5procentního bodu vyšší než u průměru tří zemí unie s nejnižší inflací a 2. veřejný dluh by měl být nižší než 60 % HDP. Mimochodem Chorvatsko splnilo inflační kritérium jen velice těsně (s inflací 4,7 % vs. kritérium 4,9 %), přičemž v případě veřejného dluhu nebyla šance kritérium splnit, neboť poměr dluhu k HDP činí téměř 80 %.

Evropská komise však v tomto případě přivřela oči a politicky rozhodla, že ke splnění tohoto fiskálního kritéria postačí, že veřejný dluh je na sestupné dráze… Zajímavý je pak v tomto kontextu názor trhu, který říká, že riziková (kreditní) prémie u chorvatských vládních dluhopisů se pohybuje někde v blízkosti té italské a to není příliš uklidňující.

Z hlediska makroekonomické sladěnosti by každopádně bylo nejzajímavější vyhodnocení toho, jak chorvatská ekonomika reaguje na exogenní šoky - zdali spíše symetricky a naplňuje tak charakteristiku optimální měnové zóny s eurozónou či nikoliv. V tomto případě je konvergenční zpráva ECB poměrně skoupá na slovo, přičemž jak pandemie, tak ruská invaze na Ukrajinu představují dokonalý studijní materiál pro zkoumání silných exogenních šoků…