Premiér Fiala se v Bruselu zúčastnil mimořádné Evropské rady

První den mimořádné Evropské rady byl zaměřen na důsledky ruské vojenské agrese vůči Ukrajině a reakci na ni. Prostřednictvím videokonference se k diskuzi o aktuálním vývoji připojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídrům se podařilo najít shodu nad obsahem šestého balíčku sankcí vůči Rusku a o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině ve výši devět miliard eur.

„Jednání Evropské rady přineslo výborné výsledky. Ukázalo se, že EU je schopna zastávat jasný postoj proti Rusku a že je stále schopna zastávat jednotný postoj při podpoře Ukrajiny. Dokázali jsme se shodnout, že se odstřihneme od ruské ropy, která proudí po moři. Do konce roku omezíme odběr o devadesát procent ze současného množství. To jsou výrazná čísla a je to rychlý postup,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala.

Českému premiérovi se podařilo vyjednat pro ČR výjimku týkající se dovozu ropných produktů z ruské ropy. „Abychom byli schopni zajistit dostatek pohonných hmot pro občany České republiky, budeme mít výjimku, která bude platit osmnáct měsíců. Po dobu trvání této výjimky bude možné dovážet do naší země produkty vyrobené z ruské ropy, protože jejich výpadek nejsme schopni okamžitě nahradit,“ doplnil premiér Fiala.

Dalším tématem prvního dne jednání byla finanční pomoc Ukrajině a také podpora členských států, které jsou nejvíce zasaženy uprchlickou krizí. „Podpoříme Ukrajinu přímou finanční pomocí ve výši devíti miliard eur a Evropské komisi jsme dali úkol, aby našla prostředky pro země, které se starají o ukrajinské uprchlíky. Je to výraz evropské solidarity, který se teď bude muset naplnit, propsat do konkrétních opatření. Pro nás je to klíčové, my jsme země, která patří k nejpostiženějším, pokud jde o uprchlickou vlnu,“ řekl Petr Fiala.

Druhý den jednání lídři hovořili o energetice, především o plánu RePowerEU, zbavení se závislosti na ruském plynu a možnostech jeho financování. „Celá Evropa je sužována vysokými cenami energií a ty jsou nepochybně způsobeny důsledkem ruské agrese vůči Ukrajině. Závěry Evropské rady v tomto ohledu dávají úkol Evropské komisi, aby prověřila legislativní možnosti, jak vysoký růst cen energií omezit, popřípadě jak ty ceny dokonce kontrolovat,“ uvedl předseda české vlády.

Pro Českou republiku je důležité, že si členské země EU na summitu potvrdily svobodu energetického mixu a zdůraznily důležitost výstavby dalších energetických propojení a také LNG terminálů. Lídři se shodli i na nutnosti zvýšené podpory investic do obnovitelných zdrojů a také do energetických úspor. „Na tyto projekty budeme moci čerpat podporu v rámci nového nástroje RePowerEU. Tento nástroj by měl především snižovat naši závislost na ruských fosilních palivech, posilovat naši energetickou soběstačnost a co je pro nás důležité – že z tohoto nástroje bude možné financovat i některé projekty v rámci fosilních paliv,“ konstatoval premiér Fiala.

Diskuze se vedla také o otázce potravinového zabezpečení, nejen v kontextu důsledků ruské vojenské agrese vůči Ukrajině. K lídrům se v této části jednání připojil senegalský prezident a předseda Africké unie Macky Sall. „Ruská blokáda vývozu potravin z Ukrajiny má bezprostřední dopad na některé rozvojové země, především na země severní Afriky a Blízkého východu, a to má samozřejmě následně bezpečnostní dopad na celou Evropu. Podpořili jsme proto zavedení tzv. koridorů solidarity, jejichž cílem bude umožnit vývoz obilí a zemědělských produktů z Ukrajiny. I Česká republika hledá cesty, jak i v tomto intenzivně pomoci, například vlakovou dopravou a podobně,“ podotkl Petr Fiala.

Posledním tématem mimořádného zasedání Evropské rady byla bezpečnost a obrana se zaměřením na posílení odolnosti a navýšení evropských obranných kapacit. „Všem nám jde o to, abychom posílili obranu a bezpečnost Evropy. Víme, že bezpečnostní situace v našem okolí se výrazným způsobem zhoršila, a je potřeba udělat něco pro to, aby Evropa byla z hlediska obrany silnější,“ řekl předseda vlády. „V diskusi zaznělo, že státy Evropské unie se musí více starat o svou obranu. To znamená samozřejmě dávat i více peněz na obranu a v tom má Česká republika, ale i řada dalších zemí, které jsou členy Evropské unie a členy Severoatlantické aliance, z minulosti velký dluh,“ uvedl.

Lídři států Evropské unie se shodli na tom, že kromě objemu finančních prostředků, které je nutné na obranu vynakládat, je důležité i to, jak budou konkrétně využity. „To znamená, je důležité, abychom je použili na investice a také na společné projekty, do kterých se může zapojit i český obranný průmysl. Abychom se pokusili zlepšit koordinaci nákupů, abychom neměli tak velkou roztříštěnost vojenské techniky, abychom dokázali v této věci více spolupracovat s dodavateli vojenských technologií a také s našimi spojenci. Myslím, že toto téma je pro Českou republiku také důležité, protože tady vzhledem k rozsahu a kvalitě našeho vojenského obranného průmyslu máme určitě co nabídnout,“ připomněl předseda vlády.