Německá inflace překvapila, dnes přijde z eurozóny - ranní okénko

Z domácí ekonomiky dnes dorazí zpřesněný údaj ohledně HDP za první kvartál letošního roku. Mnohem pozorněji ale trhy budou sledovat inflaci v eurozóně. Včerejší vysoký výsledek ze Španělska a Německa naznačil, že se díky silnějšímu šoku ze strany potravin budeme pravděpodobně pohybovat nad odhadem trhu. Z Německa pak dorazí květnový údaj ohledně nezaměstnanosti, z USA např. index spotřebitelské důvěry.

Zpřesněný údaj ohledně českého HDP by měl potvrdit, že v prvním kvartálu si ekonomika polepšila mezičtvrtletně o 0,7 %, meziročně pak o 4,6 %. Zajímavější bude samotná struktura, která ukáže nakolik jednotlivé složky přispěly k celkovému výsledku.

Meziroční inflace v eurozóně se podle odhadu trhu v květnu dostala až na 7,8 %, po dubnových 7,5 %. Včerejší dílčí výsledky ale představují riziko, že by květnový výsledek mohl začínat osmičkou. Hlavní nárůst přijde stejně jako v Německu ze strany potravin. Významný bude ale i údaj ohledně jádrové inflace, kde trh očekává jen nepatrné zrychlení z 3,5 % na 3,6 %. Čísla mohou hrát zásadní roli ve vztahu k 10 dní vzdálenému zasedání ECB. Evropská centrální banka zde sice nerozhodne o zvýšení sazeb, s největší pravděpodobností ale oznámí konec podpůrných nákupů aktiv a začne trh připravovat na červencový hike. Vyšší květnová inflace by mohla vést k více jestřábím výrokům a opatrnějším odpovědím předsedkyně Lagarde na nevyhnutelnou otázku ohledně teoretické možnosti dvojnásobného zvýšení.

Nezaměstnanost v Německu setrvala podle odhadů trhu na 5% hranici. Z dále hledících odhadů analytiků vyplývá, že na tomto výsledku by se nic nemělo měnit ani po zbytek roku a na 5 % by nezaměstnanost měla v Německu vydržet až do konce roku.

Spotřebitelská důvěra v USA podle Conference Board by měla zaznamenat další pokles. Index za květen se má propadnout na hodnotu 103,5. To by znamenalo nejnižší úroveň od loňského března.

Pohled zpět:

Inflace v Německu stoupla v květnu na 7,9 %, z pohledu harmonizované statistiky EU (HICP) dokonce na 8,7 %. Za vysokou meziroční dynamikou stojí především prudce rostoucí ceny energií (+38,3 %) a potravin (+11,1 %). Nepomáhají ani pokračující problémy v dodavatelských řetězcích.

Autor: Vratislav Zámiš, analytik
Editor: David Vagenknecht, analytik