Zrušení spojení Monety a Air Bank není překvapivé. Mohou za něj dvě věci, které ještě nedávno nikdo nečekal: válka na Ukrajině a prudká inflace

Zrušení spojení Monety Money Bank a Air Bank není vzhledem k ekonomickým podmínkám v Česku i v zahraničí, ale také vzhledem k podmínkám geopolitickým, nijak překvapivé.

Skupina PPF, jež ovládá Air Bank a která zrušení spojení iniciuje, tak činí zejména s ohledem na makroekonomické důsledky války na Ukrajině, které společně s dopady pandemie uplynulých dvou let historicky zcela bezprecedentně poznamenávají tuzemský bankovní trh. Ten tak nyní čelí jednomu z nejdramatičtějších růstů základní úrokové sazby ve světě vůbec. Česká národní banka se tímto způsobem snaží bojovat s prudkou inflací. Ta zejména právě kvůli souběhu efektů pandemie a války, ale také z důvodu faktorů specifických pro ČR, nabývá míry, kterou ještě začátkem letošního roku prakticky žádný expert nečekal, tím méně v době vyhodnocování přínosnosti akvizice dvou zmíněných bank. 

 Česká národní banka v rámci boje s dopady inflace a rizikového geopolitického vývoje, v podobě zejména války na Ukrajině, letos v březnu rozhodla o dalším citelném navýšení sazby proticyklické kapitálové rezervy. Od 1. dubna příštího roku tak budou muset banky v ČR počítat s tím, že tato sazba činí 2,5 procenta. Budou tak muset na poskytnuté úvěry držet citelně více kapitálu než nyní, kdy daná sazba činí 0,5 procenta. Tím pádem se bankám úvěrování notně prodraží.

Prodražení úvěrování je nečekaně silné, takže dává ekonomické opodstatnění zrušení spojení obou zmíněných bank. Dalším opodstatněním je samotný vývoj na Ukrajině, který nepříznivě doléhá na českou ekonomiku, už jen z titulu její relativní geografické blízkosti k oblasti válečných bojů. Pravděpodobná recese, do níž Česko míří, ve spojení s popsaným dramatickým prodražováním úvěrů představuje krajně nepříznivý děj, jenž fatálně snižuje přínosnost uvažovaného spojení bank, zejména vzhledem k rizikům, která by bylo nutné podstoupit. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.