Regionální satelitní účet cestovního ruchu

Přílohy

• RTSA T1 - Hrubá přidaná hodnota cestovního ruchu podle regionů v ČR v letech 2010-2020

  25.05.2022 (kód: 020068-22)
• RTSA T2 - Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu podle regionů v ČR v letech 2010-2020

  25.05.2022 (kód: 020068-22)

• 25. května 2022

  Regionální satelitní účet cestovního ruchu v České republice

  Cestovní ruch na národní úrovni v roce 2020 reprezentoval 1,45 % hrubé přidané hodnoty (75,4 miliard korun) a zaměstnával 222,0 tisíce osob. Dopady koronavirové pandemie se výrazně odrazily i v regionálních výsledcích za jednotlivé kraje České republiky. Nejvíce se na tvorbě ekonomických ukazatelů podílela Praha – 26 % na zaměstnanosti (57,6 tis. osob) a 25 % na celkové hrubé přidané hodnotě v odvětví. Zároveň hlavní město nejvíce pocítilo chybějící poptávku generovanou v dřívějších letech především zahraniční a business klientelou. Hrubá přidaná hodnota cestovního ruchu zde poklesla meziročně o téměř dvě třetiny na hodnotu 19,0 miliard korun, zatímco v roce 2019 dosáhla 53,2 miliard korun. 

  

  Význam cestovního ruchu pro hospodářství na úrovni krajů lze vyjádřit i podílem na celkovém objemu hrubé přidané hodnoty za všechna odvětví, vždy přímo v daném regionu. Nejvyšší hodnoty vykazuje dlouhodobě Karlovarský kraj, kde v roce 2020 cestovní ruch tvořil 2,8 % regionální hrubé přidané hodnoty (2,5 miliardy korun). O rok dříve to však bylo 5,4 %. Pod český průměr se naopak propadla Praha (1,4 %).

  V Karlovarském kraji přímo v turismu pracovalo 10,6 tisíce osob, což představovalo podíl 8,2 % na zaměstnanosti v kraji. V oboru zde působil zhruba každý dvanáctý pracující. Vyšší objem lidské práce v tomto regionu typicky souvisí i s převážně lázeňskými službami. V Praze cestovní ruch zaměstnával 6,0 % osob, tj. téměř každého sedmnáctého pracujícího. Řadu lidí v odvětví se během pandemie Covid-19 podařilo zachránit pomocí podpůrných programů na udržení zaměstnanosti.