Export (export.cz)
Ze světa  |  23.05.2022 10:18:49

Marshallův plán? Obnova Ukrajiny bude jedinečný projekt

Generál George C. Marshall by se asi divil, že tři čtvrtě století po startu poválečné obnovy Evropy se bude jeho jméno skloňovat ve všech pádech i v případě dalších projektů rekonstrukce poškozených ekonomik. O potřebě novodobého Marshallova plánu se mluvilo v Iráku, Afghánistánu, Evropě zasažené covidovou pandemii i nyní na Ukrajině. Marshallův scénář zůstává inspirací, ale každý projekt je unikátní. Určitě to platí pro poválečnou rekonstrukci Ukrajiny.

Rekonstrukce Ukrajiny musí jít ruku v ruce s naplňováním jejích evropských ambicí. Na snímku shromáždění proti ruské invaziněmeckém Kolíně nad Rýnem. Foto: Shutterstock

Základní rozdíl mezi vizí někdejšího ministra zahraničí Spojených států pro Evropu a navrhovanými projekty pro Ukrajinu je patrný na první pohled. Marshallův plán se začal realizovat několik let po druhé světové válce, možnostmi rekonstrukce Ukrajiny se už dnes, v době pokračující války, zabývají týmy odborníků v mnoha koutech světa – Kyjevě, Bruselu, mezinárodních finančních institucích i na prestižních univerzitách. Nikdo neví, kdy a jak přesně válka skončí. Shoda panuje v tom, že obnova by měla okamžitě a plynule navázat na mezinárodní hospodářskou pomoc ukrajinské válečné ekonomice.

Ukrajina, která se obdivuhodně vzepřela agresorovi, získává sliby pomoci z Evropské unie, Spojených států, dalších demokratických zemí světa i mezinárodních institucí ve výši desítek miliard dolarů. Do napadené země už reálně směřuje humanitární pomoc, dodávky zbraní, finance na zajištění základních výdajů ukrajinského státního rozpočtu – včetně těch na platy a penze. O tom, jak skončí současná brutální válka se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nerozhoduje pouze na bojišti. Stejně důležité jsou podle něj další aspekty – ekonomika, finance, humanitární podpora, schopnost zajistit normální život na osvobozeném území a obnova toho, co zničila ruská armáda.

INVESTICE DO BEZPEČNOSTI I BUDOUCÍ EKONOMIKY

Ekonomická rekonstrukce Ukrajiny má významný bezpečnostní rozměr – nejen z pohledu samotné Ukrajiny, ale celého světa. Putinovy agrese proti Ukrajině v letech 2014 i 2022 byly úderem proti světovému pořádku, který se formoval v posledních desetiletích. Doba, kdy se státy snaží rozšiřovat vlastní území násilnými válkami, měla zůstat jen součástí historie. Silná poválečná ekonomika nezávislé Ukrajiny je v zájmu každého, kdo chce, aby tato země přestala být potenciálním nástupištěm pro další agresivní plány Kremlu ve východní Evropě.

Přesně to vyjádřil šéf republikánské menšiny v americkém Senátu Mitch McConnell, když Kongres USA – s většinovou podporou obou hlavních politických stran – schvaloval poslední balík pomoci Ukrajině ve výši 40 miliard dolarů. Varoval, že ruské vítězství na Ukrajině by posunulo nepřátelské síly ještě blíže ke hranicím klíčových evropských obchodních partnerů Ameriky. To by v konečném důsledku znamenalo ještě vyšší růst výdajů USA na obranu a povzbuzovalo jiné nedemokratické země k tomu, aby se chovaly stejně jako Putinovo Rusko.

Aby byl projekt poválečné obnovy Ukrajiny úspěšný, je nutné, aby ho Ukrajinci i mezinárodní donoři považovali za oboustranně výhodný – jak z bezpečnostního, tak z ekonomického hlediska. Rekonstrukce země si pravděpodobně vyžádá v dlouhodobějším horizontu náklady ve výši stovek miliard dolarů a když k tomu připočteme veškeré potenciální soukromé investice, dostaneme se nejspíš k řádu bilionů dolarů. Budou to nejen výdaje na nezbytnou obnovu to, co zničila válka, ale také na budoucí rozvoj, které se investorům zhodnotí.

Mnoho českých podnikatelů ještě před deseti lety považovalo za nejnadějnější trh mimo Evropskou unii ten ruský. Podobné představy jsou teď passé. Je tu velká naděje, že dříve či později nabídne nové příležitosti hospodářský boom na Ukrajině. Hlavní ekonomka Evropské banky pro obnovu a rozvoj Beata Javorcik poukazuje na obrovskou ochotu mezinárodního společenství a soukromých hráčů do obnovy Ukrajiny investovat. Je pravděpodobné, že pozitivní naladění jednotlivých firem nebo vlád bude vyprchávat, až budou narážet na reálné problémy. Tím největším nejspíš zůstane i po jakémkoliv příměří nebo přímo mírové dohodě obava z další ruské agrese. S geopolitickým rizikem asi budou muset počítat nejen vlády, ale třeba i světové pojišťovny a zajišťovny. Zdaleka největší hrozbou pro bezpečnost a světovou ekonomiku by však bylo, kdyby žádná významná obnova Ukrajiny nenastala.

Vyhlídky na relativně úspěšnou sklizeň na Ukrajině nejsou ani v době války beznadějné – díky obětavosti tamních zemědělců. Horší je to s přepravními kapacitami, které se staly obětí Putinovy agrese. Foto: Shutterstock

EVROPSKÁ GARANCE

Projekt rekonstrukce Ukrajiny bude jedinečný z řady důvodů. V době realizace Marshallova plánu zbývalo ještě několik let do vzniku Evropských společenství. V případě Ukrajiny musí být podle expertních týmů obnova země spojena s jasnou vizí vstupu do už dlouhé desítky let fungující Evropské unie. Právě toto „světlo na konci tunelu“ je důležité pro motivaci Ukrajinců i jako garance pro budoucí zahraniční investory. Ti potřebují jistotu, že Ukrajina nesklouzne zpátky k ekonomickému modelu všudypřítomné korupce a mocných oligarchů, kteří dokázali stahovat veřejné peníze do svých kapes. Oligarchický model byl v posledních třiceti letech typický pro mnoho postsovětských zemí a na Ukrajině se ho – navzdory významnému pokroku v ekonomických reformách – nepodařilo zcela překonat ani po nástupu prezidenta Volodymyra Zelenského.

Vše nasvědčuje tomu, že zahraniční donoři i ukrajinská vláda jsou v tomto ohledu zajedno a směřují ke společným cílům – poválečná rekonstrukce bude muset nejen překonat škody, které způsobila ruská agrese, ale také zamezit starým nešvarům. Jednotlivé evropské státy povedou složité diskuse o tom, jak rychle je možné Ukrajinu do EU přijmout. Důležité bude, aby sami Ukrajinci zaváděli do praxe evropské standardy i zásady právního státu. Tím se k členství v EU přiblíží fakticky a navíc povzbudí soukromé investory. Jasná evropská perspektiva je hlavním rozdílem oproti dřívějším plánům obnovyIráku či Afghánistánu, které byly v mnoha ohledech neúspěšné.

Vývoj posledních letukrajinské ekonomice přináší naději, že si nemusí vést tak špatně, jak to vypadalo třeba ještě před deseti lety. Posledním vládám v Kyjevě se – i ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem – podařilo stabilizovat vládní hospodaření. Veřejný dluh se dostal pod 50 procent hrubého domácího produktu. Výrazně posílil bankovní sektor – děravá pravidla, která umožňovala vlastníkům bank z řad oligarchů vysávat státní rozpočet, jsou už alespoň v tomto klíčovém odvětví minulostí. Navzdory všem dřívějším problémům má dnes Ukrajina funkční vládu i centrální banku. Prezident Volodymyr Zelenskyj se pro mnohé překvapivě rozhodně ujal role silného lídra v době, kdy země čelí agresi. Země vysílá do okolního světa signál, že by mohla s podporou mezinárodního společenství zvládnout i poválečnou obnovu.

Památník ženě námořníka v Oděse. Tamní největší ukrajinský přístav je dnes mimo provoz kvůli ruské blokádě. Foto: Shutterstock

NOVÁ ODVĚTVÍ

Není žádným tajemstvím, jak významnou roli v ukrajinské ekonomice hraje zemědělství. Země je známá jako přední světový vývozce pšenice, kukuřice i slunečnicového oleje a ruská blokáda ukrajinských přístavů žene svět do potravinové krize. Ekonomický vývoj Ukrajiny v příštích měsících hodně závisí na tom, jakou část obilí se podaří vyvézt po železnici či silnici a jak úspěšná bude ve válečných podmínkách příští sklizeň.

Ukrajina ale určitě nebude omezovat své ambice pouze na oživení stávajících odvětví. Poválečná obnova znamená šanci k nastartování nových oborů. Země už v minulých letech naznačila, že v tomto ohledu nemusí být žádným outsiderem. Ukrajincům se například podařilo vybudovat odolné digitální systémy, dobře funguje internetové spojení a týdeník The Economist dokonce píše o obdivuhodně digitalizovaném daňovém systému. Vznikla zde řada nadějných internetových startupů, některé z nich dnes působí na Ukrajině i v zahraničí. Mladí internetoví podnikatelé se tak snaží podpořit ukrajinskou ekonomiku díky zahraničním příjmům. Zaměstnanci jejich společností se zapojili do kybernetické a informační války s Ruskem. Vzhledem k dlouhodobější spolupráci se západními spojenci Ukrajina v tomto ohledu získává potřebné know-how v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Velkou příležitostí může být pro obě strany zapojení Ukrajiny do plánů Evropské unie nejen v oblasti digitalizace, ale také přechodu k zelené ekonomice. Země disponuje významným instalovaným výkonem jaderných elektráren a už předválečné plány počítaly s tím, že se ve velkém pustí do výstavby obnovitelných zdrojů. Další metou by se mohlo stát rozvinuté vodíkové hospodářství. Rozsáhlá síť plynovodů může po nezbytné modernizaci sloužit i k přepravě vodíku do Evropské unie. Zatímco vývoz vodíku je vizí pro vzdálenější budoucnost, šéf energetické společnosti Energoatom Petro Kotin tvrdí, že naopak poměrně brzy by Ukrajina mohla výrazně navýšit export elektřiny.

JAKÉ PENÍZE?

O financování poválečné obnovy se ještě povedou dlouhé odborné i politické diskuse. Známý ukrajinský ekonom Jurij Gorodničenko, který působí na univerzitě v Berkeley, se podobně jako další odborníci domnívá, že mezinárodní pomoc by měla mít spíše formu grantů než půjček, jež by vedly k nežádoucímu zadlužování země. Právě vysoký podíl grantů – kolem 90 procent – byl podle Gorodničenka jednou z hlavních předností Marshallova plánu.

Další velkou otázkou zůstává, do jaké míry se podaří pro obnovu Ukrajiny využít zmrazené peníze ruských oligarchů nebo rezervy moskevské centrální banky. Pravidla jednotlivých zemí, které ruský majetek zablokovaly, se v tomto ohledu liší. Rozdílné jsou i politické postoje. Názor, že by Putinovo Rusko mělo za způsobené škody platit, se už nicméně prosazuje nejen ve východní Evropě nebo Severní Americe, ale také v institucích Evropské unie.

Schvalování nových zákonů, které by umožňovaly zmrazené peníze zabavit a převést ve prospěch napadené země, si vyžádá hodně času. Zároveň je však možné vycházet i z minulých precedentů. Irák byl po napadení Kuvajtu na začátku devadesátých let donucen postupně vyplatit reparace ve výši 50 miliard dolarů. Není možné předpokládat, že by Kreml s něčím podobným souhlasil. I pro takové případy existují určité návody z minulosti. Spojené státy například převedly část peněz z účtů kábulské centrální banky na humanitární pomoc pro Afghánistán.

Další originální nápady ohledně mezinárodní spolupráce na rekonstrukci přicházejí z Kyjeva. Volodymyr Zelenskyj kupříkladu navrhl, aby jednotlivé evropské země převzaly patronát nad rozvojem konkrétních ukrajinských oblastí či měst. Patronát v pojetí ukrajinského prezidenta znamená nejenom finanční pomoc, ale také vyslání specialistů – kromě finančníků třeba i architektů a umělců, kteří by se podíleli na rekonstrukci různých regionů. Přínos jednotlivých zemí pro Ukrajinu by tak byl viditelnější a mohl by posílit jejich motivaci. Volodymyr Zelenskyj jednal i s představiteli amerických univerzit o jejich přímém zapojení do obnovy ukrajinského vysokého školství nebo třeba s Japonci o spolupráci při zajišťování bezpečnostních standardů jaderných elektráren, které se staly jedním z terčů Putinovy agrese.

JAN ŽIŽKA



Moderní ekonomická diplomacie



Moderní ekonomická diplomacie je časopis, který vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR a který je určen především pro české exportéry. Jedná se o dvouměsíčník, ve kterém vývozní firmy najdou praktické informace o exportních trzích, o službách které jim nabízí Ministerstvo zahraničních věcí a síť ambasád spolu se zahraničními kancelářemi českých státních agentur a institucí. Čtenářům přináší také informace o našich seminářích a podnikatelských misích, o možnosti zapojení se do B2B aktivit České rozvojové agentury a financování exportu. Obsahuje také články, komentáře, analýzy a rozhovory o trendech v oblasti světové ekonomiky, perspektivních exportních oborech a úspěšných českých exportérech.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář






?

Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2022

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688