ECB blízko prvního zvýšení úrokových sazeb za více než dekádu (Komentář)

Tento týden zveřejněné ekonomické indikátory potvrdily přetrvávající silné inflační tlaky, zároveň ale i pokračující růst ekonomik v průběhu prvního letošního čtvrtletí. Ceny průmyslových výrobců jak v ČR, tak i v Německu v dubnu opět překvapily výrazně vyšším růstem, než s jakým se počítalo. V tuzemsku vzrostly meziměsíčně o 2,3 procenta, v Německu pak dokonce o 2,8 procenta, a to i přes poměrně významný pokles velkoobchodních cen energií z březnových maxim. Spotová cena zemního plynu na evropském trhu klesla během dubna o zhruba 20 procent, v případě elektřiny pak o více než 30 procent. Silně proinflační prostředí však tlačí směrem vzhůru ostatní ceny, a to nejen v průmyslu, ale i v zemědělství. Pokračující cenový růst ve výrobním sektoru tak nadále představuje značné riziko pro další nárůst spotřebitelských cen. Ty evropské se v dubnu zvýšily podle finálního odhadu Eurostatu meziročně o 7,4 procenta. Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí rostla mezičtvrtletně o 0,3 procenta, tedy stejně jako čtvrtletí před tím. Rychle rostl HDP zejména v zemích středoevropského regionu: Rakousko (mezičtvrtletně o 2,5 procenta), Polsko (2,4 procenta), Maďarsko (2,1 procenta). ČR s mezičtvrtletním růstem HDP o 0,7 procenta a Slovensko s 0,4 procenta nicméně za touto trojící zaostávaly. Velké evropské ekonomiky v prvním čtvrtletí víceméně stagnovaly. Maloobchodní tržby a průmyslová produkce v USA pokračovaly v dubnu ve svižném meziměsíčním růstu poblíž jednoho procenta, což zatím nepotvrzuje obavy ohledně brzké recese americké ekonomiky. Naopak první signál o dubnovém vývoji v evropském průmyslu byl negativní. Produkce polského zpracovatelského průmyslu se totiž snížila meziměsíčně o 2,1 procenta (sezonně očištěno). Zde je tak patrná větší expozice evropského průmyslu vůči dopadům rusko-ukrajinské války.

Jestřábí komentáře centrálních bankéřů tlačily tržní úrokové sazby směrem vzhůru, obavy ohledně možné recese ekonomik naopak srážely ceny akcií. Už i na vývoji finančních instrumentů je tak patrná dichotomie spojená se stagflačním vývojem. Vyjádření představitelů ECB stále silněji indikují první zvýšení evropských úrokových sazeb v letošním červenci, které by mělo následovat po červnovém ukončení programu nákupu aktiv APP. Centrální bankéři se stále více obávají negativních dopadů vysoké inflace na ukotvenost inflačních očekávání, což je tlačí k preferenci boje s inflací před podporou ekonomiky. Klaas Knot, guvernér nizozemské centrální banky, tento týden jako vůbec první z představitelů ECB dokonce připustil možnost v červenci zvýšit sazby o půl procentního bodu v případě dalšího zesílení inflačních tlaků. Analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávají prozatím standardní zvýšení o čtvrt procentního bodu. Finanční trh již ve svých cenách pro červenec zahrnuje více, stále ne však plné zvýšení o půl procentního bodu. Do konce roku pak investoři počítají s celkem čtyřmi zvýšeními úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu. Z tuzemských centrálních bankéřů tento týden promluvili Tomáš Nidetzký a Tomáš Holub. Oba dva předznamenali, že v červnu bude muset centrální banka pravděpodobně přistoupit k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Zároveň však shodně uvedli, že očekávaná změna ve složení bankovní rady nebude mít žádný vliv na to, jak moc nakonec sazby půjdou vzhůru. Dnes zveřejněný zápis z mimořádného zasedání bankovní rady ČNB, na kterém minulý týden rozhodla o obnovení intervencí proti oslabující koruně, přinesl pouze informaci, že ne všichni členové bankovní rady toto rozhodnutí podpořili. To není úplně překvapení, když minimálně negativní postoj nového guvernéra Aleše Michla vůči zásahům do kurzu koruny je dlouhodobě znám.

Obchodování s korunou bylo tento týden ve znamení poměrně nízké obchodní aktivity, což bylo patrné i na vývoji jejího kurzu, který se pohyboval ve velmi úzkém intervalu 24,65 – 24,75 CZK/EUR. Euro, podpořené výše zmíněnými výroky z ECB, přitom mělo v průběhu týdne tendenci posilovat. Oproti dolaru zpevnilo o přibližně 1,5 %.