Květnové případy porušení právních předpisů: hlavní rozhodnutí se týkají různých odvětví a oblastí politik EU

Přehled podle oblastí politiky

Evropská komise ve svém pravidelném balíčku rozhodnutí o porušení právních předpisů podniká právní kroky proti členským státům, které nesplnily své povinnosti podle práva EU. Tato rozhodnutí se týkají různých odvětví a oblastí politik EU a jejich účelem je zajistit řádné uplatňování práva EU v zájmu občanů a podniků.

Hlavní rozhodnutí přijatá Komisí jsou uvedena níže podle jednotlivých oblastí politiky. Komise rovněž uzavírá 94 případů, v nichž byly problémy s dotyčnými členskými státy vyřešeny, aniž Komise musela pokračovat v řízení.

Další informace o řízení EU o nesplnění povinnosti jsou k dispozici v dokumentu s otázkami a odpověďmi. Podrobnější informace o všech rozhodnutích o nesplnění povinnosti naleznete v tomto rejstříku.

 

1. Životní prostředí a rybolov

(Další informace: Adalbert Jahnz – tel. +32 229 53156; Daniela Stoycheva – tel. +32 229 53664)

 

Odůvodněná stanoviska

 

Průmyslové emise: Komise vyzývá KYPR, aby plně provedl směrnici o středních spalovacích zařízeních

Komise vyzývá Kypr (INFR(2021)2089), aby ve vnitrostátních právních předpisech správně provedl směrnici o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení (směrnice (EU) 2015/2193). Cílem směrnice je snížit znečištění ovzduší stanovením mezních hodnot emisí pro střední spalovací zařízení. Tato zařízení mají celou řadu použití, mezi něž patří výroba energie, vytápění a chlazení v rodinných nebo obytných domech a výroba tepla nebo páry pro průmyslové procesy. Představují významný zdroj emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku a prachu, čímž zhoršují znečištění ovzduší. Zelená dohoda pro Evropu se svým cílem nulového znečištění klade důraz na snížení znečištění ovzduší, což je jeden z klíčových faktorů negativně ovlivňujících lidské zdraví. Směrnice měla být ve vnitrostátním právu plně provedena do 19. prosince 2017. V září 2021 zaslala Komise Kypru v této záležitosti výzvu. Dnes zasílá této zemi odůvodněné stanovisko, v němž žádá, aby příslušné orgány přijaly další právní předpisy, které zajistí plný a správný soulad se směrnicí. Kypr má nyní dva měsíce na to, aby odpověděl a přijal nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

 

Kvalita ovzduší: Komise vyzývá CHORVATSKO, aby chránilo obyvatelstvo před znečištěním ovzduší

Komise vyzývá Chorvatsko (INFR(2020)2298), aby dodržovalo požadavky stanovené ve směrnici 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Zelená dohoda pro Evropu se svým cílem nulového znečištění klade důraz na snížení znečištění ovzduší, což je jeden z klíčových faktorů ovlivňujících lidské zdraví. Úplné provedení norem kvality ovzduší zakotvených v právních předpisech EU je klíčem k účinné ochraně lidského zdraví a ochraně životního prostředí. Dojde-li k překročení mezních hodnot stanovených uvedenou unijní směrnicí, jsou členské státy povinny přijmout plány kvality ovzduší, aby bylo období překročení co nejkratší. V Chorvatsku jsou nadále překračovány mezní hodnoty pro částice (PM₁₀) a jemné částice (PM_2,5) v několika oblastech, přičemž zprávy ukazují, že přijatá opatření nejsou účinná. Komise zaslala v říjnu 2020 výzvu, na niž chorvatské úřady odpověděly v prosinci 2020. Z dostupných údajů z monitorování kvality ovzduší v Chorvatsku však vyplývá, že mezní hodnoty pro PM₁₀ jsou nadále překračovány ve třech zónách kvality ovzduší a pro PM_2,5 v jedné zóně. Dosud se neprokázalo, že by opatření v oblasti kvality ovzduší předložená Chorvatskem byla účinná pro snížení míry znečištění v rámci dohodnutých mezních hodnot a že by přispívala k tomu, aby období překročení byla co nejkratší, jak to vyžadují právní předpisy EU. Komise se proto rozhodla vydat odůvodněné stanovisko. Chorvatsko má nyní dva měsíce na to, aby odpovědělo a přijalo nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

 

Ochrana přírody: Komise vyzývá PORTUGALSKO k dokončení sítě NATURA 2000

Komise vyzývá Portugalsko (INFR(2019)2148), aby zajistilo odpovídající ochranu stanovišť a druhů významných pro EU tím, že vyhlásí lokality sítě Natura 2000, jak to vyžadují právní předpisy EU v oblasti ochrany přírody (směrnice 1992/43/EHS o stanovištích) a směrnice 2009/147/ES o ptácích). Podle těchto směrnic se členské státy zavázaly, že vytvoří soudržnou evropskou síť Natura 2000. Směrnice o stanovištích vyžaduje, aby členské státy navrhly Komisi seznam lokalit významných pro Společenství, a ukládá zemím EU povinnost chránit stanoviště, která hrají zásadní úlohu pro biologickou rozmanitost, a obnovit je do stavu, který je z hlediska ochrany příznivý. Zelená dohoda pro Evropu i Strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 rovněž uvádějí, že je pro EU naprosto zásadní, aby zastavila úbytek biologické rozmanitosti. V červenci 2019 zaslala Komise Portugalsku výzvu kvůli tomu, že nezajistilo odpovídající ochranu stanovišť a druhů významných pro EU vymezením chráněných přírodních oblastí. Portugalsko dosud nenavrhlo všechny příslušné lokality včetně mořských a lokality, které navrhlo, dostatečně nepokrývají různé typy stanovišť a druhy, které potřebují ochranu. Komise se proto rozhodla vydat odůvodněné stanovisko. Portugalsko má nyní dva měsíce na to, aby odpovědělo a přijalo nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

 

Příroda: Komise vyzývá SLOVINSKO, aby určilo zvláště chráněné mořské oblasti

Komise vyzývá Slovinsko (INFR(2021)2068), aby dodržovalo požadavky směrnice o ptácích (směrnice 2009/147/ES), podle níž musí členské státy určit zvláště chráněné oblasti na ochranu volně žijících ptáků. Zelená dohoda pro Evropu i Strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 uvádějí, že je pro EU naprosto zásadní, aby zastavila úbytek biologické rozmanitosti. Chráněné mořské oblasti, jako jsou oblasti určené podle směrnice o ptácích, představují důležitá území pro rozmnožování, krmení nebo migraci mořských ptáků a hrají klíčovou úlohu při zajišťování jejich dobrého stavu. V červnu 2021 zaslala Komise Slovinsku výzvu. Slovinské orgány však dosud neurčily všechny zvláště chráněné oblasti pro zajištění ochrany kormorána chocholatého středomořského, a neplní tudíž povinnosti, které ze směrnice o ptácích vyplývají. Komise se proto rozhodla vydat odůvodněné stanovisko. Slovinsko má nyní dva měsíce na to, aby odpovědělo a přijalo nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

 

Posuzování vlivů na životní prostředí: Komise vyzývá ŠPANĚLSKO, aby napravilo škody způsobené výstavbou hotelového komplexu na životním prostředí

Komise vyzývá Španělsko (INFR(2017)2113), aby napravilo škody na životním prostředí, a zejména na lokalitě sítě Natura 2000 se zásadním významem pro ochranu vzácných druhů ptactva, jež byly způsobeny výstavbou hotelového komplexu v La Oliva (Fuerteventura, Kanárské ostrovy). Příslušné orgány schválily záměr v roce 2001, aniž by posoudily jeho vlivy na životní prostředí, jak vyžaduje směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí (směrnice 2011/92/EU) a směrnice o stanovištích (směrnice 1992/43/EHS). Ačkoli španělské soudy v roce 2011 prohlásily projekt z těchto důvodů za neplatný, rozhodly se úřady ve stavebních pracích pokračovat, což způsobilo nenapravitelné škody ve stanovištích kriticky ohrožených ptáků. V roce 2017 zaslala Komise Španělsku výzvu. Španělské úřady však nesplnily žádný ze svých závazků k nápravě dopadů hotelového komplexu na životní prostředí. Komise se proto rozhodla vydat odůvodněné stanovisko. Španělsko má nyní dva měsíce na to, aby odpovědělo a přijalo nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

 

Odpovědnost za životní prostředí: Komise vyzývá NIZOZEMSKO, aby vyjasnilo svoji legislativu týkající se přístupu k právní ochraně v případě škod na životním prostředí

Komise vyzývá Nizozemsko (INFR(2020)2113), aby ve svých vnitrostátních právních předpisech výslovně umožnilo osobám přímo nebo pravděpodobně dotčeným škodami na životním prostředí požadovat, aby příslušné orgány přijaly opatření, jak vyžaduje směrnice o odpovědnosti za životní prostředí. Směrnice stanoví, že škodě na životním prostředí může být zabráněno nebo že tato škoda může být napravena mimo jiné tím, že se fyzickým a právnickým osobám přizná právo požadovat, aby příslušný orgán rozhodl o (preventivním a) nápravném opatření, které má přijmout odpovědný provozovatel. Zajišťuje rovněž, aby finanční důsledky nápravného opatření nesl ten hospodářský subjekt, který škodu na životním prostředí způsobil. Komise zaslala Nizozemsku v červenci 2020 výzvu. To uvedlo, že po právní stránce jsou zahrnuty všechny kategorie osob uvedené ve směrnici. Právo osob, které jsou pravděpodobně dotčeny škodami na životním prostředí, požadovat přijetí opatření však z nizozemských právních předpisů není dostatečně zřejmé, ale je nutné jej dovodit. Pro ochranu životního prostředí je důležité zamezit jakýmkoli pochybnostem ohledně toho, kdo má právo požádat příslušné orgány o přijetí opatření. Komise se proto rozhodla vydat odůvodněné stanovisko. Nizozemsko má nyní dva měsíce na to, aby odpovědělo a přijalo nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

 

Rybolov a námořní záležitosti

 

Výzvy

 

Územní plánování námořních prostor: Komise vyzývá BULHARSKO a ŠPANĚLSKO, aby vypracovaly územní plány námořních prostor

Komise vyzývá Bulharsko INFR(2022)2025) a Španělsko (INFR(2022)2027), aby zajistily správné provádění směrnice (EU) 2014/89 o územním plánování námořních prostor. Účelem tohoto procesu je organizovat lidské činnosti v mořských oblastech v zájmu dosažení různých ekologických, hospodářských a sociálních cílů. Patří mezi ně rozvoj udržitelné modré ekonomiky, udržitelné využívání mořských zdrojů a zachování zdravých mořských ekosystémů a biologické rozmanitosti, které jsou nezbytnou součástí Zelené dohody pro Evropu. Směrnice vyžaduje, aby pobřežní členské státy vypracovaly územní plány námořních prostor nejpozději do 31. března 2021 a předložily kopie plánů Komisi a ostatním dotčeným členským státům do tří měsíců od jejich zveřejnění. Bulharsko a Španělsko tento požadavek nesplnily, a proto jim Komise zasílá výzvu. Nyní dva mají měsíce na to, aby na ni odpověděly a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešily. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

 

2. Vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky

(Další informace: Sonya Gospodinova – tel. +32 229 66953; Federica Miccoli – tel. +32 229 58300)

 

Odůvodněné stanovisko

 

Opožděné platby: Komise vyzývá ŘECKO, aby zajistilo včasné platby pro podniky

Komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Řecku (INFR(2010)4206) kvůli nesprávnému uplatňování pravidel směrnice o opožděných platbách (směrnice 2011/7/EU). Opožděné platby mají negativní dopad na podniky, neboť snižují jejich likviditu, brání jim v růstu, omezují jejich odolnost – zejména v současné hospodářské situaci – a snižují jejich schopnost stát se ekologičtějšími a digitálnějšími. Směrnice o opožděných platbách ukládá orgánům veřejné moci povinnost uhrazovat faktury do 30 dnů (nebo 60 dnů v případě veřejných nemocnic) a právě veřejné orgány by měly jít příkladem v boji proti praktikám vedoucím k opožděným platbám v podnikatelském prostředí. V letech 2010 až 2020 platilo v Řecku pravidlo, že veřejné nemocnice splatí dlouhodobé dluhy svým soukromým dodavatelům neprodleně, pokud se tito vzdají práva na úroky, náhradu nákladů a na soudní opravné prostředky. Podle Komise porušuje tato právní úprava pravidla EU, jak je vykládá Soudní dvůr, zejména v rozsudku ve věci C-555/14. Řecko má nyní dva měsíce na to, aby reagovalo na argumenty předložené Komisí. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

 

 

3. Migrace, vnitřní věci a bezpečnostní unie

(Další informace: Anitta Hipper – tel. +32 229 85691; Laura Bérard – tel. +32 229 55721; Ciara Bottomley – tel. +32 229 69971; Yuliya Matsyk – tel. +32 229 13173)

 

Výzvy

 

Legální migrace: Komise vyzývá BULHARSKO, aby používalo nový vzor karet pro povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí

Komise dnes zasílá dodatečnou výzvu Bulharsku (INFR(2021)2127), které stále nepoužívá nový vzor karty pro povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí (nařízení (ES) č. 1030/2002). Na základě novelizace tohoto nařízení v roce 2017 byl zaveden nový vzor karet pro povolení k pobytu s modernějšími bezpečnostními prvky, které se opírají o biometrické údaje. Bulharsko tato nová povolení k pobytu, která měla být zavedena do 10. července 2020, stále nevydává. Komise zaslala v říjnu 2021 výzvu a nyní požaduje další vysvětlení. Bulharsko má dva měsíce na to, aby zajistilo soulad s uvedeným nařízením. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

 

Boj proti kyberkriminalitě: Komise vyzývá MAĎARSKO, LOTYŠSKO a MALTU, aby dodržovaly směrnici EU o kyberkriminalitě

Evropská komise se dnes rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti a zaslala výzvu Maďarsku (INFR(2022)2009), Lotyšsku (INFR(2022)2008) a Maltě (INFR(2022)2010) kvůli nesprávnému provedení některých ustanovení směrnice o útocích na informační systémy (směrnice 2013/40/EU). Tato směrnice, která je důležitou součástí právního rámce EU v boji proti kyberkriminalitě, vyžaduje, aby členské státy zpřísnily své právní předpisy o kyberkriminalitě a zavedly přísnější trestní sankce, a to i pro rozsáhlé kybernetické útoky. Členské státy musí rovněž určit kontaktní místa, která budou mít nepřetržitý provoz a zajistí lepší spolupráci mezi vnitrostátními orgány. Komise se domnívá, že Maďarsko, Lotyšsko a Malta nesprávně provedly opatření stanovená ve směrnici ve vnitrostátním právu. Jedná se zejména o ustanovení týkající se určitých trestných činů, požadované výše sankcí a soudní příslušnosti. Maďarsko, Lotyšsko a Malta mají nyní dva měsíce na to, aby reagovaly na argumenty předložené Komisí. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že zašle odůvodněné stanovisko.

 

Odůvodněná stanoviska

 

Bezhotovostní platby: Komise vyzývá BELGII, BULHARSKO a ČESKO, aby dodržovaly pravidla EU pro boj proti podvodům a padělání bezhotovostních platebních prostředků

Komise dnes zasílá odůvodněné stanovisko Belgii (INFR(2021)0147), Bulharsku (INFR(2021)0158) a Česku (INFR(2021)0183), v nichž žádá o informaci, jak byl do jejich vnitrostátního práva zapracován předpis EU zaměřený na potírání podvodů v oblasti bezhotovostních platebních prostředků a jejich padělání (směrnice (EU) 2019/713). Členské státy souhlasily s tím, že do 31. května 2021 tuto směrnici provedou a sdělí Komisi vnitrostátní prováděcí opatření. Směrnice kriminalizuje krádež a zneužití platebních údajů i jejich další prodej a šíření. Zahrnuje bezhotovostní transakce provedené jakýmkoli platebním prostředkem včetně bankovních karet, ale také pomocí virtuálních nástrojů, jako jsou mobilní platby. Protože Belgie, Bulharsko a Česko stanovenou lhůtu pro provedení nedodržely, Komise těmto třem členským státům zaslala v červenci 2021 výzvu, na niž odpověděly v září 2021. Vzhledem k tomu, že Belgie, Bulharsko a Česko oznámily prováděcí opatření jen částečně, nebo je neoznámily jasně a přesně, rozhodla se Komise zaslat jim odůvodněná stanoviska. Tyto tři země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a přijaly nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že jejich věci předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

 

4. Spravedlnost

(Další informace: Christian Wigand – tel. +32 229 62253; Katarzyna Kolanko – tel.+32 229 63444; Cristina Torres Castillo – tel. +32 229 90679)

 

Výzvy

 

Boj proti podvodům: Komise vyzývá ESTONSKO, MAĎARSKO, MALTU a NIZOZEMSKO, aby zapracovaly předpis EU o boji proti podvodům poškozujícím rozpočet Unie

Komise se dnes rozhodla zaslat výzvu Estonsku (INFR(2022)2011), Maďarsku (INFR(2022)2012), Maltě (INFR(2022)2014)a Nizozemsku (INFR(2022)2015), protože správně nezavedly předpis EU o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (směrnice (EU) 2017/1371). Tento předpis, který je součástí širší strategie Komise proti podvodům, chrání rozpočet EU harmonizací definic, sankcí, pravidel soudní příslušnosti a promlčecích lhůt, které se týkají podvodů a jiných trestných činů poškozujících finanční zájmy EU. Zjištěné problémy se týkají zejména transpozice ustanovení směrnice o vymezení trestných činů (podvod, korupce a zpronevěra), sankcích a promlčecích dobách. Řádné provedení tohoto předpisu členskými státy je nezbytné k tomu, aby Úřad evropského veřejného žalobce mohl vést účinné vyšetřování a stíhání. Lhůta pro provedení směrnice ve vnitrostátním právu uplynula 6. července 2019. Dnešní rozhodnutí navazuje na další výzvy, které byly z důvodu nesouladu se směrnicí zaslány v prosinci 2021 Chorvatsku, Finsku, Řecku, Lotyšsku, Lucembursku, Portugalsku, Rumunsku a Španělsku a v únoru 2022 Belgii, Kypru, Slovensku, Slovinsku a Švédsku. Komise se rovněž rozhodla ukončit řízení o nesplnění povinnosti zahájené proti Rakousku v září 2019 kvůli tomu, že řádně neoznámilo prováděcí opatření k této směrnici. Uvedené čtyři členské státy mají nyní dva měsíce na to, aby na argumenty Komise reagovaly. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Ochrana údajů: Komise vyzývá NĚMECKO, aby správně provedlo směrnici o prosazování práva

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat výzvu Německu (INFR(2022)2030) kvůli tomu, že neplní povinnosti podle směrnice o prosazování práva (směrnice (EU) 2016/680). Německo správně neprovedlo ustanovení, že dozorové úřady pro ochranu údajů musí mít účinné nápravné pravomoci různého druhu. Jedná se o upozornění, příkaz k uvedení operací zpracování do souladu s pravidly pro ochranu údajů, zejména nařízením opravy nebo výmazu osobních údajů či omezení zpracování, a uložení dočasného nebo trvalého omezení nebo zákazu zpracování. Dozorové úřady pro ochranu údajů musí mít možnost vykonávat své pravomoci vůči správcům nebo zpracovatelům. Komise se domnívá, že správné provedení ustanovení týkajících se pravomocí dozorových úřadů pro ochranu údajů je zásadním prvkem toho, aby bylo účinně zaručeno základní právo na ochranu osobních údajů. V dubnu 2022 zaslala Komise několika členským státům výzvu kvůli nesprávnému provedení směrnice ve stanovené lhůtě. Německo má nyní dva měsíce na to, aby Komisi odpovědělo a přijalo nezbytná opatření k nápravě situace. Nebude-li jeho odpověď uspokojivá, může se Komise rozhodnout, že vydá odůvodněné stanovisko.

 

Evropský zatýkací rozkaz: Komise zahajuje řízení o nesplnění povinnosti proti LUCEMBURSKU a RUMUNSKU z důvodu nesprávného provedení rámcového rozhodnutí

Komise se dnes rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti a zaslala výzvu Lucembursku (INFR(2022)2018) a Rumunsku (INFR(2021)2263) kvůli tomu, že neprovedly správně některá ustanovení rámcového rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu. Jde například o lhůty pro rozhodnutí, zda bude evropský zatýkací rozkaz vykonán, nebo o předávání vyžádané osoby. Evropský zatýkací rozkaz je zjednodušený přeshraniční justiční postup předávání vyžádané osoby za účelem trestního stíhání nebo výkonu trestu odnětí svobody či ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody. Funguje od 1. ledna 2004 a nahradil zdlouhavé postupy vydávání osob, které se mezi členskými státy EU uplatňovaly dříve. Komise zaslala výzvu kvůli neprovedení rámcového rozhodnutí nebo některých jeho ustanovení i ostatním 24 členským státům. Lucembursko a Rumunsko mají nyní dva měsíce na to, aby Komisi odpověděly. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že zašle odůvodněné stanovisko.

 

Odůvodněná stanoviska

 

Směrnice o zneužívání trhu: Komise vyzývá ŠPANĚLSKO, aby dodržovalo požadavky na trestní sankce

Komise zaslala odůvodněné stanovisko Španělsku (INFR(2019)2127), v němž je vyzývá ke splnění požadavků stanovených ve směrnici o trestních sankcích za zneužívání trhu (směrnice 2014/57/EU). Směrnice vyžaduje, aby členské státy zavedly společné definice trestných činů obchodování zasvěcené osoby a manipulace s trhem a ukládaly za nejzávažnější trestné činy zneužívání trhu nejvyšší trestní sankce. Členské státy musí zajistit, aby takové chování, včetně manipulování s referenčními hodnotami, bylo trestným činem, jehož spáchání se všude v Evropě postihuje účinnými sankcemi. Španělsko neprovedlo tuto směrnici ve vnitrostátním právu správně, zejména nestanovilo trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně čtyři roky pro některé případy obchodování zasvěcené osoby, na něž se směrnice vztahuje. Komise zaslala Španělsku v dubnu 2019 výzvu. Vzhledem k tomu, že odpověď Španělska uvedené obavy uspokojivě nevyřešila, rozhodla se dnes Komise vydat odůvodněné stanovisko. Španělsko má nyní dva měsíce na to, aby odpovědělo a přijalo nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

 

5. Energetika a klima

(Další informace: Tim McPhie – tel. +32 229 58602; Giulia Bedini – tel. +32 229 58661) (čeká se na schválení)

 

Výzvy

 

Energetická účinnost: Komise vyzývá DÁNSKO, FRANCII a PORTUGALSKO, aby dokončily provedení směrnice o energetické účinnosti

Komise se dnes rozhodla zaslat výzvu Dánsku (INFR(2022)2038), Francii (INFR(2022)2039) a Portugalsku (INFR(2022)2040), protože nezajistily úplné provedení revidované směrnice o energetické účinnosti (směrnice (EU) 2018/2002), kterou se mění směrnice 2012/27/EU. Tato směrnice, jejímž cílem je vytvořit společný rámec opatření na podporu energetické účinnosti, stanoví závazný cíl energetické účinnosti pro EU do roku 2030 ve výši nejméně 32,5 %. Členské státy ji měly provést do 25. října 2020. Provedení uvedené směrnice se zkoumá ve všech členských státech. Celkem 22 členských států, které ve stanovené lhůtě neoznámily úplné provedení, obdrželo v listopadu 2020 výzvu. Dánsko, Francie a Portugalsko však nikoli, protože oznámily, že provedení směrnice dokončily. Po posouzení oznámených vnitrostátních prováděcích opatření se však Komise domnívá, že provedení není úplné. Tyto země mají dva měsíce na to, aby reagovaly. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout, že zašle odůvodněné stanovisko.

 

Vnitřní trh s energií: Komise vyzývá BELGII, ČESKO, IRSKO, LITVU, POLSKO a ŠPANĚLSKO, aby plně provedly pravidla EU týkající se vnitřního trhu s elektřinou

Komise se dnes rozhodla zaslat výzvu Belgii (INFR(2022)2032), Česku (INFR(2022)2033), Irsku (INFR(2022)2035), Litvě (INFR(2022)2036), Polsku (INFR(2022)2037) a Španělsku (INFR(2022)2034), protože sdělily pouze neúplná vnitrostátní opatření k provedení pravidel EU pro vnitřní trh s elektřinou stanovených ve směrnici (EU) 2019/944, kterou se mění směrnice 2012/27/EU. Uvedená směrnice vymezuje klíčová pravidla týkající se organizace a fungování unijního odvětví elektroenergetiky s cílem vytvořit v celé Unii skutečně integrované, konkurenční, flexibilní, spravedlivé a transparentní trhy s elektřinou zaměřené na spotřebitele. Lhůta pro provedení směrnice ve vnitrostátním právu uplynula 31. prosince 2020. V návaznosti na dnešní výzvy má šest uvedených členských států dva měsíce na to, aby Komisi oznámily svá prováděcí opatření zajišťující plné uplatňování pravidel EU. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout, že zašle odůvodněné stanovisko.

 

Základní bezpečnostní standardy: Komise vyzývá ITÁLII, aby vyhověla rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci provedení směrnice EU o radiační ochraně

Komise se dnes rozhodla zaslat Itálii výzvu podle čl. 260 odst. 2 Smlouvy o fungování EU (INFR(2018)2044) z důvodu nevyhovění rozsudku Soudního dvora Evropské unie. Soudní dvůr konstatoval, že Itálie neprovedla revidovanou směrnici o základních bezpečnostních standardech (směrnice Rady 2013/59/Euratom). Směrnice, jež modernizuje a konsoliduje právní předpisy EU o radiační ochraně, stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany zdraví veřejnosti, pracovníků a pacientů před nebezpečím vyplývajícím z vystavení ionizujícímu záření. Zahrnuje také ustanovení o připravenosti a reakci na mimořádné situace, jež byla posílena po jaderné havárii ve Fukušimě. Členské státy měly tuto směrnici provést do 6. února 2018. V lednu 2021 vydal Soudní dvůr rozsudek ve věci C-744/19, v němž rozhodl, že Itálie tuto směrnici ve vnitrostátním právu neprovedla. Dopisem z dubna 2021 požádala Komise italské orgány, aby vysvětlily, jaká opatření přijaly k dosažení souladu s rozsudkem a zajištění úplného provedení směrnice. Po vyhodnocení odpovědí italských orgánů dospěla Komise k závěru, že opatření přijatá Itálií nepředstavují úplné splnění povinností, které z rozsudku vyplývají. Komise proto v souladu s čl. 260 odst. 2 Smlouvy o fungování EU zasílá Itálii výzvu. Ta má nyní dva měsíce na to, aby na ni odpověděla a nedostatky, které Komise zjistila, vyřešila. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc podruhé předloží Soudnímu dvoru Evropské unie, a může požadovat finanční sankce.

 

Odůvodněná stanoviska

 

Energetická účinnost: Komise vyzývá CHORVATSKO, LUCEMBURSKO, SLOVENSKO a ŠPANĚLSKO, aby dokončily provedení směrnice o energetické účinnosti

Komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Chorvatsku (INFR(2020)0529), Lucembursku (INFR(2020)0539), Slovensku (INFR(2020)0564) a Španělsku (INFR(2020)0522), protože nedokončily transpozici revidované směrnice o energetické účinnosti (směrnice (EU) 2018/2002), kterou se mění směrnice 2012/27/EU. Tato směrnice, jejímž cílem je vytvořit společný rámec opatření na podporu energetické účinnosti, stanoví závazný cíl energetické účinnosti pro EU do roku 2030 ve výši nejméně 32,5 %. Členské státy měly tuto směrnici provést do 25. října 2020. Čtyři zmíněné členské státy, které ve stanovené lhůtě neoznámily úplné provedení revidované směrnice o energetické účinnosti, obdržely v listopadu 2020 výzvu. Po posouzení prováděcích opatření v Chorvatsku, Lucembursku, Slovensku a Španělsku dospěla Komise k závěru, že provedení nebylo dokončeno. Tyto země mají dva měsíce na to, aby reagovaly. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

 

Energie z obnovitelných zdrojů: Komise vyzývá CHORVATSKO, KYPR, NĚMECKO, ŘECKO, MAĎARSKO, IRSKO, LUCEMBURSKO, POLSKO, PORTUGALSKO a RUMUNSKO, aby provedly směrnici o obnovitelných zdrojích energie

Komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Chorvatsku (INFR(2021)0248), Kypru (INFR(2021)0169), Německu (INFR(2021)0192), Řecku (INFR(2021)0209), Maďarsku (INFR(2021)0256), Irsku (INFR(2021)0260), Lucembursku (INFR(2021)0286), Polsku (INFR(2021)0317), Portugalsku (INFR(2021)0326) a Rumunsku (INFR(2021)0333), protože plně neprovedly pravidla EU o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů stanovená ve směrnici (EU) 2018/2001. Tato směrnice obsahuje právní rámec pro rozvoj energie z obnovitelných zdrojů v oblasti elektřiny, vytápění a chlazení a dopravy v EU. Stanoví pro EU závazný cíl, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů dosáhl v roce 2030 nejméně 32 %, a zahrnuje opatření k zajištění nákladově efektivní podpory energie z obnovitelných zdrojů a ke zjednodušení administrativních postupů pro projekty energie z těchto zdrojů. Zjednodušuje rovněž zapojení občanů do transformace energetiky a stanoví konkrétní cíle pro zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění, chlazení a dopravy do roku 2030. Zpřísňuje také kritéria pro zajištění udržitelnosti bioenergie. Lhůta pro její provedení ve vnitrostátním právu uplynula 30. června 2021. V červenci 2021 zaslala Komise všem zmíněným členským státům výzvu. Chorvatsko, Německo, Maďarsko, Polsko, Portugalsko a Rumunsko dosud neposkytly Komisi jasné a přesné informace o tom, kterými vnitrostátními předpisy se provádějí jednotlivá ustanovení směrnice. Kypr, Řecko, Irsko a Lucembursko oznámily vnitrostátní opatření provádějící směrnici pouze částečně. Nyní mají dva měsíce na to, aby splnily transpoziční povinnost a informovaly Komisi. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že jejich věci předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

 

Energetická náročnost budov: Komise vyzývá MAĎARSKO, IRSKO, LITVU a SLOVINSKO k transpozici pozměňující směrnice o energetické náročnosti budov

Komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Maďarsku (INFR(2020)0193), Irsku (INFR(2020)0201), Litvě (INFR(2020)0213) a Slovinsku (INFR(2020)0259), protože nezajistily úplné provedení směrnice (EU) 2018/844, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov, ve vnitrostátním právu. Směrnicí se zavádějí nové prvky k posílení stávajícího rámce, například minimální požadavky na energetickou náročnost nových budov, elektromobilitu a dobíjecí stanice, a nová pravidla pro inspekci otopných soustav a klimatizačních systémů. Lhůta pro provedení směrnice ve vnitrostátním právu uplynula 10. března 2020. Tyto státy neoznámily úplné provedení směrnice, a proto jim byla v květnu 2020 zaslána výzva. Po posouzení oznámených vnitrostátních prováděcích opatření se Komise domnívá, že Maďarsko, Irsko, Litva a Slovinsko dosud provedení nedokončily. Nyní mají dva měsíce na to, aby splnily transpoziční povinnost a oznámily příslušné předpisy Komisi. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že jejich věci předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

 

Radioaktivní odpad: Komise vyzývá CHORVATSKO, ESTONSKO, ITÁLII, PORTUGALSKO a SLOVINSKO, aby přijaly vnitrostátní programy pro nakládání s radioaktivním odpadem v souladu s pravidly EU

Komise se rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Chorvatsku (INFR(2020)2267), Estonsku (INFR(2018)2028), Itálii (INFR(2020)2266), Portugalsku (INFR(2020)2315) a Slovinsku (INFR(2018)2020), protože jejich vnitrostátní programy pro nakládání s radioaktivním odpadem nejsou plně v souladu se směrnicí o nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem (směrnice Rady 2011/70/Euratom). Radioaktivní odpad vzniká při výrobě elektřiny v jaderných elektrárnách, ale také při používání radioaktivních materiálů pro lékařské, výzkumné, průmyslové a zemědělské účely nesouvisející s výrobou elektřiny. To znamená, že radioaktivní odpad vzniká ve všech členských státech. Směrnice stanoví rámec požadující odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, aby se zajistila vysoká úroveň bezpečnosti a zabránilo nepřiměřenému zatížení budoucích generací. Požaduje zejména, aby členské státy vypracovaly a prováděly vnitrostátní programy pro nakládání s veškerým vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem vzniklým na jejich území, od jejich vzniku po uložení. Bylo zjištěno, že vnitrostátní programy oznámené Chorvatskem, Estonskem, Itálií, Portugalskem a Slovinskem nesplňují určité požadavky směrnice. Dotčené členské státy mají nyní dva měsíce na to, aby nedostatky zjištěné Komisí odstranily. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může jejich věci předložit Soudnímu dvoru Evropské unie.

 

 

6. Daně a celní unie
(Další informace: Daniel Ferrie – tel. +32 229 86500; Francesca Dalboni – tel. +32 229 88170)

 

Výzvy

 

Daně: Komise žádá NĚMECKO, aby s právem EU sladilo daňová pravidla pro smlouvy o dobrovolném důchodovém spoření (tzv. Riester-Rente) uzavřené po 1. lednu 2010

Komise se dnes rozhodla zaslat výzvu Německu (INFR(2022)4014), v níž je žádá o změnu daňového zákona upravujícího smlouvy o dobrovolném penzijním spoření. Podle tohoto předpisu nemohou němečtí rezidenti zaměstnaní v jiném státě EU/EHP obdržet penzijní prémii ani zvláštní daňový odpočet u smluv o penzijním spoření uzavřených po 1. lednu 2010. K jejich získání je v současné době nutná registrace v německém státním důchodovém systému. Obecně platí, že zaměstnanec musí být pojištěn v systému sociálního zabezpečení jediného členského státu, v zásadě státu, kde je zaměstnán. Osoba, která má bydliště v Německu, ale pracuje v jiné zemi Unie, tedy podléhá právním předpisům o sociálním zabezpečení členského státu, v němž pracuje, a nemůže si zvolit, že bude přispívat do německého státního důchodového systému. Může se však rozhodnout, že se v Německu přihlásí k dobrovolnému důchodovému pojištění, a uzavřít smlouvu o penzijním spoření. Tento pracovník, jehož příjmy ze zahraniční výdělečné činnosti jsou jinak daněny v Německu, zmíněné bonusy z této konkrétní smlouvy nezíská. Zdá se tedy, že německá právní úprava představuje omezení volného pohybu pracovníků zaručeného článkem 45 Smlouvy o fungování EU a článkem 28 Dohody o EHP. Nepodá-li Německo do dvou následujících měsíců uspokojivou odpověď, může se Komise rozhodnout, že zašle německým úřadům odůvodněné stanovisko.

 

Předložení věcí Soudnímu dvoru

 

Zdanění automobilů: Komise se rozhodla žalovat MALTU u Soudního dvora Evropské unie kvůli právní úpravě roční silniční daně

Evropská komise se dnes rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Malty (INFR(2018)2362) kvůli vyššímu zdanění ojetých vozidel dovezených z jiných členských států než ojetých vozidel zakoupených na maltském trhu. Vzhledem k tomu, že daně z motorových vozidel nejsou harmonizovány, může každý členský stát stanovit svá daňová opatření podle vlastního uvážení. Podle článku 110 Smlouvy o fungování EU však musí každý členský stát upravit zdanění vozidel tak, aby nevedlo k podpoře prodeje domácích ojetých vozidel a neodrazovalo tím od převodu podobných ojetých vozidel z jiných členských států. Po reorganizaci režimu zdanění vozidel na Maltě se nyní z vozidel, která byla na Maltě poprvé zaregistrovaná od 1. ledna 2009, platí všeobecně vyšší roční silniční daň než z vozidel registrovaných před tímto datem, protože se počítá odlišně. Jestliže však první registrace vozidla proběhla v jiném členském státě, není v maltském režimu zdanění vozidel rozhodné datum této první registrace, ale datum registrace na Maltě. V důsledku toho vozidla registrovaná v jiných členských státech před 1. lednem 2009 a dovezená na Maltu po tomto datu podléhají vyšší roční registrační dani než podobná vozidla, která již byla na Maltě zaregistrována před tímto datem. Tento diskriminační účinek není slučitelný s článkem 110 Smlouvy o fungování EU, který zakazuje diskriminaci dovážených výrobků. Komise zaslala maltským úřadům dne 9. června 2021 odůvodněné stanovisko, v němž je formálně žádá, aby do dvou měsíců tuto právní úpravu změnily. Odpověď Malty na toto odůvodněné stanovisko nebyla uspokojivá. Úplná tisková zpráva je k dispozici zde.

 

 

7. Mobilita a doprava

(Další informace: Adalbert Jahnz – tel. +32 229 53156; Anna Wartberger – tel. +32 229 82054)

 

Odůvodněná stanoviska

 

Silniční doprava: Komise vyzývá ŘECKO, aby zvýšilo počet silničních kontrol

Komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Řecku (INFR(2018)2336) kvůli nedodržování směrnice 2006/22/ES. Podle směrnice musí členské státy provádět minimální počet kontrol na silnicích i v provozovnách dopravců s cílem ověřit, zda řidiči a dopravci dodržují pravidla týkající se doby řízení a doby odpočinku a pravidla o používání tachografů. Silniční kontroly by měly pokrývat alespoň 3 % pracovních dnů řidičů. Řecko soustavně nedosahuje minimálního podílu kontrol, jak je ve směrnici 2006/22/ES stanoven. Nyní má dva měsíce na to, aby na argumenty Komise reagovalo. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může tuto věc předložit Soudnímu dvoru Evropské unie.

 

Silniční doprava: Komise vyzývá BELGII, BULHARSKO, MAĎARSKO, IRSKO, POLSKO a PORTUGALSKO, aby provedly právní předpis o evropské službě elektronického mýtného

Komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Belgii (INFR(2021)0515), Bulharsku (INFR(2021)0517), Maďarsku (INFR(2021)0529), Irsku (INFR(2021)0531), Polsku (INFR(2021)0537) a Portugalsku (INFR(2021)0539), protože neoznámily Komisi vnitrostátní opatření k provedení směrnice o evropské službě elektronického mýtného (EETS) (směrnice (EU) 2019/520). EETS je systém mýtného, které mohou dopravci v EU platit na základě jedné smlouvy s jedním poskytovatelem této služby, od něhož si pořídí jednu palubní jednotku. Tento systém je provozován ve všech členských státech EU. Směrnice má dva cíle: zajistit interoperabilitu elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnit přeshraniční výměnu informací o neplacení silničních poplatků v Unii. Lhůta pro její provedení uplynula 19. října 2021 a sedm dotčených členských států dosud Komisi neoznámilo žádná prováděcí opatření. Dnešní odůvodněná stanoviska vycházejí z výzev, jež Komise zaslala v listopadu 2021 v téže záležitosti 19 členským státům. Neobdrží-li Komise od uvedených členských států do dvou měsíců uspokojivou odpověď, může se rozhodnout předložit tuto záležitost Soudnímu dvoru EU.

 

Osobní silniční doprava: Komise žádá DÁNSKO, aby dodržovalo předpis EU o kabotáži

Komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Dánsku (INFR(2021)2072) kvůli jeho výkladu pojmu „dočasná kabotáž“ v autobusové a autokarové osobní dopravě (nařízení (ES) č. 1073/2009). Dánsko definuje dočasnou kabotáž jako „sedm po sobě jdoucích dní v jednom kalendářním měsíci“. To sice zajišťuje její dočasnost a přiměřenost, avšak striktní, izolované a automatické uplatňování tohoto výkladu by mohlo vést k situaci, že dánské úřady nebudou za dočasnou považovat kabotáž, která takovou povahu má, například je-li jedna kabotáž prováděna v prvním týdnu měsíce a druhá v jeho třetím týdnu.

Dánsko má nyní dva měsíce na to, aby na argumenty Komise reagovalo. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může tuto věc předložit Soudnímu dvoru Evropské unie.

 

Čtvrtý železniční balíček: Komise vyzývá ŠVÉDSKO, aby plně provedlo nová pravidla ve vnitrostátním právu

Komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Švédsku (INFR(2020)0558 and INFR(2020)0559), protože neoznámilo Komisi opatření provádějící pravidla o interoperabilitě a bezpečnosti železnic, jak jsou stanovena ve směrnici (EU) 2016/797 a směrnici (EU) 2016/798. Tyto směrnice jsou součástí technického pilíře čtvrtého železničního balíčku, který zavedl zrychlené postupy, nižší náklady a zjednodušený systém certifikace a schvalování, zejména pro kolejová vozidla, která mají být používána v několika členských státech, a pro železniční podniky působící ve více členských státech. Cílem balíčku je rovněž zjednodušit regulační rámec odstraněním zbytečných vnitrostátních technických a provozních překážek pro zajištění plynulé železniční dopravy v celé Unii. Dnešnímu odůvodněnému stanovisku předcházela výzva, kterou Komise zaslala v listopadu 2020. Švédsko má nyní dva měsíce na to, aby odpovědělo a přijalo nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může Komise věc předložit Soudnímu dvoru Evropské unie.

 

8. Finanční stabilita, finanční služby a unie kapitálových trhů

(Další informace: Daniel Ferrie – tel. +32 229 86500; Aikaterini Apostola – tel. +32 229 87624)

 

Odůvodněná stanoviska

 

Boj proti praní peněz: Komise žádá PORTUGALSKO, aby dokončilo provedení páté směrnice o boji proti praní peněz ve vnitrostátním právu

Komise dnes zaslala odůvodněné stanovisko Portugalsku (INFR(2020)2016), protože nedokončilo provedení páté směrnice o boji proti praní peněz. Portugalsko sice prohlásilo směrnici za zcela provedenou, avšak Komise se domnívá, že některá ustanovení směrnice ve skutečnosti provedena nebyla. Jedná se o povinnosti úvěrových a finančních institucí, pokud jde o anonymní předplacené karty vydávané ve třetích zemích, informace, které mají být získány o obchodních vztazích nebo transakcích týkajících se vysoce rizikových třetích zemí, nebo dostupnost informací o skutečném vlastnictví svěřenského fondu nebo podobného právního uspořádání. Pravidla ve zmíněné směrnici mají v boji proti praní peněz a financování terorismu naprosto zásadní význam. Legislativní nedostatky v jednom členském státě mají dopad na EU jako celek, a úplné a správné provedení je proto nanejvýš důležité. Neobdrží-li Komise od Portugalska do dvou měsíců uspokojivou odpověď, může se rozhodnout předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie.

 

Pojištění motorových vozidel: Komise žádá ŘECKO, aby změnilo provedení směrnice o pojištění motorových vozidel (směrnice 2009/103/ES)

Komise dnes zaslala odůvodněné stanovisko Řecku (INFR(2018)4150), protože nesprávně provedlo směrnici o pojištění motorových vozidel (směrnice 2009/103/ES). Směrnice obsahuje pravidla na ochranu osob poškozených dopravní nehodou způsobenou provozem motorových vozidel. Komise zjistila případy nesprávného provedení ve vnitrostátním právu: Řecko zapracovalo směrnici o pojištění motorových vozidel tak, že z náhrady škody je vyloučen poškozený cestující, je-li zároveň vlastníkem vozidla. To je se směrnicí o pojištění motorových vozidel v rozporu. Neobdrží-li Komise od Řecka do dvou měsíců uspokojivou odpověď, může se rozhodnout předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie.

 

 

9. Digitální ekonomika

(Další informace: Johannes Bahrke – tel. +32 229 58615; Charles Manoury – tel. +32 229 13391)

 

Odůvodněná stanoviska

 

Směrnice o otevřených datech: Komise vyzývá RUMUNSKO a SLOVINSKO, aby dodržovaly pravidla EU o otevřených datech a opakovaném použití dat veřejného sektoru

Evropská komise dnes zaslala odůvodněné stanovisko Rumunsku (INFR (2021)0493) a Slovinsku (INFR (2021)0505), v němž žádá o informaci, jak tyto země do vnitrostátního práva zapracovaly pravidla EU o otevřených datech a opakovaném použití dat veřejného sektoru (směrnice (EU) 2019/1024, tzv. směrnice o otevřených datech). Lhůta pro provedení uplynula 17. července 2021, avšak výše uvedené členské státy navzdory výzvám z 30. září 2021 stále neoznámily všechna vnitrostátní opatření. Směrnice, která byla přijata 20. června 2019, má pomoci plně využít přínosů sdílení dat a přispět k tomu, aby se více vytěžilo z rozsáhlých a cenných souborů datových zdrojů vytvořených ve veřejném sektoru pro opakované použití. Sníží se tak překážky vstupu malých a středních podniků na trh, neboť klesnou náklady na opakované použití dat, zpřístupní se více dat a zlepší se obchodní příležitosti díky sdílení dat prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací (API). Směrnice podněcuje rozvoj inovativních řešení jako aplikací pro mobilitu, zvyšuje transparentnost zpřístupněním dat z výzkumu financovaného z veřejných prostředků a podporuje nové technologie včetně umělé inteligence. Neobdrží-li Komise od těchto členských států do dvou měsíců uspokojivou odpověď, může se rozhodnout předložit tuto záležitost Soudnímu dvoru EU.

 

Autorská práva: Komise vyzývá členské státy, aby ve vnitrostátním právu plně provedly pravidla EU v oblasti autorského práva

Komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Bulharsku (INFR(2021)0159), Kypru (INFR(2021)0172), Řecku (INFR(2021)0211), Irsku (INFR(2021)0261), Lotyšsku (INFR(2021)0295), Polsku (INFR(2021)0320), Portugalsku (INFR(2021)0329), Slovinsku (INFR(0021)0353), Slovensku (INFR(2021/0361) a Finsku (INFR(2021/0231) kvůli tomu, že Komisi neoznámily prováděcí opatření týkající se autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání (směrnice (EU) 2019/789). Komise dnes rovněž zaslala odůvodněné stanovisko Belgii (INFR(2021)0149), Bulharsku (INFR(2021)0160), Kypru (INFR(2021)0173), Dánsku (INFR(2021)0196), Řecku (INFR(2021)0212), Francii (INFR(2021)0241), Lotyšsku (INFR(2021)0296), Polsku (INFR(2021)0321), Portugalsku (INFR(2021)0330), Slovinsku (INFR(2021)0354), Slovensku (INFR(2021)0362), Finsku (INFR 2021/0232) a Švédsku (INFR(2021)0345) kvůli tomu, že Komisi neoznámily prováděcí opatření týkající se autorského práva a práv s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu (směrnice (EU) 2019/790). Účelem těchto dvou směrnic je modernizovat pravidla autorského práva pro spotřebitele a tvůrce s cílem co nejlépe využít digitálního světa. Směrnice chrání nositele práv z různých odvětví a podněcují tvorbu a šíření většího objemu hodnotného obsahu. Uživatelům zajišťují větší výběr obsahu, protože snižují transakční náklady a usnadňují distribuci rozhlasových a televizních programů v celé EU. Členské státy musí tato pravidla přijmout bez dalších prodlev, aby z nich mohli začít těžit občané Unie, kreativní odvětví, tisk, výzkumní pracovníci, pedagogové a instituce kulturního dědictví i poskytovatelé služeb v celé EU. Dne 23. července 2021 zahájila Komise řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy těm členským státům, které neoznámily úplné provedení obou směrnic. V návaznosti na to dnes přijala odůvodněná stanoviska pro výše uvedené členské státy. Tyto členské státy mají nyní dva měsíce na to, aby situaci napravily a přijaly vnitrostátní prováděcí opatření k oběma směrnicím. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že jejich věci předloží Soudnímu dvoru Evropské unie. Úplnou tiskovou zprávu naleznete zde.

 

Předložení věcí Soudnímu dvoru

 

Směrnice o audiovizuálních mediálních službách: Komise žaluje pět členských států u Soudního dvora EU

Komise se dnes rozhodla předložit Soudnímu dvoru věc Česka (INFR 2020/0510), Irska (INFR 2020/0531), Rumunska (INFR 2020/0555), Slovenska (INFR 2020/0563) a Španělska (INFR 2020/0521) kvůli tomu, že neprovedly revidovanou směrnici o audiovizuálních mediálních službách (směrnice (EU) 2018/1808), a požádala o uložení finančních sankcí podle čl. 260(3) Smlouvy o fungování EU. Tato směrnice upravuje na celounijní úrovni koordinaci vnitrostátních právních předpisů týkajících se všech audiovizuálních médií. Její poslední přezkum byl proveden v roce 2018. Revidovaná směrnice stanoví normy mediálního obsahu platné v celé EU pro všechna audiovizuální média, a to jak pro tradiční televizní vysílání a služby na vyžádání, tak i pro platformy pro sdílení videonahrávek. Cílem tohoto nového unijního předpisu je vytvořit bezpečnější, spravedlivější a rozmanitější audiovizuální prostředí. Směrnice zlepšuje ochranu diváků, zejména pokud jde o bezpečnost nejzranitelnějších osob, například nezletilých, rozšiřuje pravidla týkající se nezákonného a škodlivého obsahu na platformy pro sdílení videonahrávek a podporuje kulturní rozmanitost v audiovizuálních médiích. Obsahuje také další požadavky na nezávislost vnitrostátních regulačních orgánů pro sdělovací prostředky. Členské státy měly tuto směrnice provést a Komisi sdělit vnitrostátní prováděcí opatření do 19. září 2020. Vzhledem k tomu, že příslušná vnitrostátní pravidla přijata nebyla, zaslala Komise v listopadu 2020 výzvy 23 členským státům, po nichž následovalo devět odůvodněných stanovisek v září 2021 a dvě v listopadu téhož roku. Jmenované členské státy dosud plně neprovedly a nesdělily opatření, kterými se směrnice o audiovizuálních mediálních službách provádí. Komise se proto dnes rozhodla předložit jejich věci Soudnímu dvoru Evropské unie. Zároveň žádá o uložení finančních sankcí podle čl. 260 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. Úplnou tiskovou zprávu naleznete zde.

 

10. Pracovní místa a sociální práva

(Další informace: Veerle Nuyts – tel. +32 229 96302; Flora Matthaes – tel. +32 229 83951)

 

Výzva

 

Pracovní právo EU: Komise vyzývá IRSKO, aby změnilo legislativu o evropských radách zaměstnanců

Komise vyzývá Irsko (INFR(2022)4021), aby dodržovalo pravidla EU s cílem zajistit účinné prosazování práv pracovníků podle směrnice o evropských radách zaměstnanců (směrnice 2009/38/ES). Evropské rady zaměstnanců hrají důležitou úlohu při informování zaměstnanců nadnárodních společností a jednání s nimi v mezinárodním kontextu. V členských státech musí být k dispozici správní nebo soudní řízení, aby pracovníci a vedení společností mohli prosazovat všechna práva a povinnosti vyplývající ze směrnice. Komise zjistila v irské právní úpravě řadu nedostatků. Není zaručeno právo zástupců zaměstnanců, zvláštního vyjednávacího výboru (výbor zástupců zaměstnanců) ani evropské rady zaměstnanců obrátit se na vnitrostátní soud ve sporech týkajících se porušení práv a povinností podle této směrnice. Jde například o spory týkající se práva požádat o pomoc a přítomnost odborníka na jednáních nebo spory týkající se povinnosti zachovávat důvěrnost. Komise proto zasílá Irsku výzvu. To má dva měsíce na to, aby odpovědělo a přijalo nezbytná opatření. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

 

Odůvodněné stanovisko

 

Ochrana pracovníků před rakovinotvornými chemickými látkami: Komise pokračuje v řízení o nesplnění povinnosti proti ŠPANĚLSKU

Komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Španělsku (INFR(2021)0410), protože neoznámilo, jakými vnitrostátními předpisy provádí předpis EU, který má chránit pracovníky před rakovinotvornými chemickými látkami jako karcinogeny a mutageny (směrnice (EU) 2019/983). Tato unijní směrnice, kterou se potřetí mění směrnice o karcinogenech a mutagenech, zlepšuje ochranu přibližně jednoho milionu pracovníků v Evropě tím, že omezuje jejich expozici pěti rakovinotvorným chemickým látkám. Do třetí revize směrnice byl například zahrnut formaldehyd, který se často používá ve stavebnictví, při výrobě papíru či dřeva a produktů z nich a může způsobovat rakovinu nosohltanu nebo leukémii. Členské státy měly třetí aktualizaci směrnice provést do 11. července 2021. Do stejného data měly rovněž sdělit Komisi vnitrostátní prováděcí opatření. Španělsko tak dosud neučinilo, přestože Komise zaslala výzvu již 30. září 2021. Komise proto dnes zasílá odůvodněné stanovisko. Španělsko má nyní dva měsíce na to, aby na výzvu odpovědělo a přijalo nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může Komise věc předložit Soudnímu dvoru Evropské unie.