cnb.cz (ČNB)
Makroekonomika  |  19.05.2022 11:04:24, aktualizováno 22.05.2022 09:05:36

ČNB: Tomáš Nidetzký – Jako země můžeme prosperovat, jen pokud budeme mít nízkou a stabilní inflaci

 

Rozhovor s T. Nidetzkým, viceguvernérem ČNB
Dalibor Martínek (newstream.cz 19. 5. 2022, rubrika Leaders)

Češi mají moc peněz a pořád utrácejí. Proto jim zvyšováním sazeb chceme naznačit, že je v současnosti lepší šetřit, říká viceguvernér České národní banky Tomáš Nidetzký. Ten byl ještě nedávno označován za možného budoucího guvernéra ČNB po Jiřím Rusnokovi, který v polovině roku v této funkci končí. Situace se však změnila, prezident Miloš Zeman jmenoval budoucím guvernérem Aleše Michla. „Až při setkání s prezidentem jsem pochopil, že mu vadí zvyšování sazeb,“ říká Nidetzký.

Proč centrální banka při posledním zasedání rady zvýšila sazby o 0,75 procentního bodu? Na úroveň 5,75 procent. Proč tak vysoko?

Jsme v cyklu utahování měnové politiky. Růst inflace jsme indikovali už v roce 2020. Už v té době jsme věděli, že začneme měnovou politiku zpřísňovat. Začali jsme dělat standardní kroky zvyšování sazeb o 0,25 procentního bodu. První velký krok, zvýšení o 0,75 procentního bodu, přišel v září, což trochu „rozvášnilo“ tehdejší vládní garnituru. K tomu jen poznamenám, že termín jednání bankovní rady byl znám dříve než termín voleb.

Naše inflace je takový trojskok. První skok byl ještě před covidem. Měli jsme a máme nejnižší nezaměstnanost a rychlý růst mezd, který byl před covidem sedm až osm procent ročně. Druhý skok se odehrál kvůli covidové, nečekaně proinflační etapě, která přinesla výpadky nabídky a šokující růst cen komodit, komponent a také nemovitostí. A třetí skok – a doufejme, že bude poslední –, přinesla válka na Ukrajině.

Ukazuje se, že inflace bude mnohem vyšší a bude působit déle, než jsme si před válkou mysleli. Ale my v centrální bance nechceme a neměli bychom rezignovat na měnovou politiku. Doběh dopadů cen energií je dlouhý, do ekonomiky se dostávají mnohem později. To byl důvod, proč jsme sazby zvýšili více, než jsme původně indikovali. Chtěli jsme tím i vyslat signál, že inflace bude vyšší a trvalejší právě kvůli cenám energií.

Stále nechápu, proč je zvýšení sazeb tak razantní, když zdražování je dáno cenami vnesenými. Cenami plynu či ropy. Jak můžete zvyšováním sazeb utlumit poptávku, když zdražení je kvůli válce?

To je výborná otázka. Často se mluví o Slovensku. To už má inflaci skoro jedenáct procent, ale upozorňuji, že také sedmiprocentní nezaměstnanost. Pokud bychom v Česku měli sedmiprocentní nezaměstnanost, tak tu nebude jedna z nejvyšších inflací. Stagflační efekty, o kterých se u nás hodně mluví, mají jednu trhlinu. A tou je trh práce.

Stagflace znamená stagnující ekonomiku a vysokou inflaci, ale také vysokou nezaměstnanost. Na jedné straně je výhodou České republiky, že tu prakticky nemáme lidi bez práce, ale na druhou stranu ta dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, kdy jsou dvě volná pracovní místa na jednoho nezaměstnaného, je také znakem ekonomické nerovnováhy. O tom by mohli dlouze vyprávět podnikatelé.

Řekněte jasně. Je v Česku inflace z důvodu poptávky? Čili, že mají lidé víc peněz, než kolik by měli mít s ohledem na produktivitu práce? Nebo je obří inflace kvůli válce na Ukrajině? Jinými slovy, je inflace vnesená, a národní banka ji nedokáže nijak ovlivnit?

V současné fázi je už inflace více nákladová, protože válka na Ukrajině přinesla dodatečné tlaky na ceny energií a potravin. To ale neznamená, že poptávkové tlaky pramenící z přehřátého trhu práce, tlaku na růst mezd a neukotvených inflačních očekávání zmizely a že je má centrální banka ignorovat. To by vedlo ke zvýšení inflačních očekávání, tedy přizpůsobení chování firem a domácností vyšším cenám. I když je inflace dovezená a všichni víme, že je to kvůli cenám energií, tak se zeptám: Za co Česko nakupuje energie? Za koruny, nebo za eura a dolary?

Euro mohlo být i za 30 korun

Rozumím, kam míříte. Nakupujeme za cizí měny, a čím je koruna silnější, tím levněji nakupujeme. Ale proč národní banka neovlivňuje kurz koruny intervencemi?

Protože vyšší sazby samy o sobě zvyšují poptávku po koruně a posilují ji. A sazby jsou standardním nástrojem centrální banky. Kdybychom nezvyšovali sazby, koruna by byla výrazně slabší a tím pádem i dovezená inflace vyšší. Neptejme se, proč není kurz koruny vůči euru dvacet, protože bez zvyšování sazeb by mohl být třicet. Ale není, protože už od loňska zvyšujeme úrokové sazby.

Na koruně si cením, že je stabilní a že její výkyvy nejsou velké. Ani když začala válka na Ukrajině, nedopustili jsme oslabení koruny. I někteří experti nám radí, abychom využili kurz. Máme asi sto šedesát miliard eur v devizových rezervách. Proti tomu však stojí obrovský globální trh, který by mohl – pokud bychom se rozhodli korunu posílit a udržet ji na určité úrovni – i takto vysoké rezervy rychle „vysušit“. Intervence ve prospěch koruny nejsou – na rozdíl od intervencí na její oslabení z let 20132017 – nekonečný nástroj. Takže dokud to bude fungovat, budeme používat standardní nástroj, a tím jsou úrokové sazby.

Rozdíl v sazbách proti eurozóně už byl pět procent. Vy jste je přesto ještě razantně zvedli…

Naše makroekonomická prognóza nám ukazovala ještě přísnější zvýšení úrokových sazeb. Bylo to důležité mimo jiné i proto, abychom měli kurz koruny tam, kde ho chceme v rámci prognózy vidět.

Přesto koruna v posledních dnech oslabila…

Je otázkou, proč. Oslabuje proto, že se trhy vylekaly z nového guvernéra, který je znám tím, že je bojovníkem proti zvyšování sazeb. Ačkoliv de facto vždy se zvyšováním sazeb souhlasí, ale až o jedno hlasování bankovní rady později.

Boj se současnou inflací je dávno prohraný

I současný guvernér Jiří Rusnok ještě v únoru tvrdil, že koncem roku by se sazby mohly opět snižovat. V tom se příliš neliší od postojů budoucího guvernéra Aleše Michla…

Ale to byl předválečný příběh. Ten zněl, že doladíme sazby, necháme je působit na ekonomiku a v druhé polovině roku uvidíme, že bude inflace klesat k jednociferným hodnotám. V lednu jsme říkali, že si umíme představit i snižování sazeb už ke konci tohoto roku. Tato část příběhu se nemění, v druhé polovině roku začne inflace opravdu klesat. A je jedno, kdo bude guvernérem. Růst cen se ale oproti předválečným předpokladům dostane na jednociferná čísla později, až v příštím roce, a i návrat k cíli bude pozdější. Boj se současnou inflací je dopředu prohraný, my ovlivňujeme tu budoucí. My vlastně střílíme lukem ve větru a ještě na běžící terč. Nikdy nevíte, co do dráhy letu vstoupí.

Tak proč pořád zvyšujete sazby?

Pokud máte převážně nákladovou inflaci, potřebujete mít pevnou korunu. A tu zařídíme tím, že zvedneme úrokové sazby oproti zahraničí. Bohužel se v současnosti nemůžeme z pohledu kurzu spolehnout ani na vývoj platební bilance, protože přetrvávají výpadky v globálních dodavatelských řetězcích a narušují náš export.

Budou se sazby ještě zvyšovat?

Zažil jsem mnoho guvernérů, kteří říkali, co se v budoucnu stane. A ono se to nestalo. Myslím, že je to velmi nešťastné, takto mluvit o budoucnosti. Nikdo nepředpokládal a ani nemohl předvídat covid, válku. Centrální banky se sice dívají na horizont rokuroku a půl, ale rozhodují vždy v konkrétním čase na základě aktuálních dat. Možná už jsme poblíž vrcholu úrokových sazeb. Ale pracujeme nyní v době tak velkých nejistot a rizik, že říkat něco zavazujícího mezi měnovými jednáními není zodpovědné.

Musíme mít odvahu dělat i nepopulární kroky

Ještě je tu jeden argument proti zvyšování sazeb, a sice, že tím dusíte ekonomický růst Česka…

Bingo. Dávám vždy takový příklad. Představte si ekonomiku jako lidské tělo. Když děláte aktivitu nad své limity, začnete se potit. Začnete se přehřívat. Co uděláte? Zpomalíte. To samé děláme s ekonomikou, potřebujeme ji zpomalit. To s sebou logicky přináší řadu negativních jevů jako vyšší nezaměstnanost, ale proto jsou centrální banky nezávislé, aby měly odvahu dělat i tyto nepopulární kroky.

Chcete zpomalit českou ekonomiku? A chcete, aby bylo víc nezaměstnaných?

Potřebujeme ekonomiku, která se evidentně přehřívá, ochladit. Vznikla tady ekonomická nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou, která se projevuje právě ve vysoké inflaci. Zatím zvýšené ceny všichni v obchodech platí, ale chceme zabránit tomu, aby se zvyšování cen a následně i mezd a platů dostalo do nekontrolovatelné spirály.

Ale lidé se bojí, že nebudou mít na energie, které mají v příštím pololetí ještě zdražit…

Ano. A přestanou nakupovat zboží, které je dnes drahé. Inflace bude stoupat vždy do té doby, dokud budou lidé nakupovat ve stejném měřítku jako dosud. Ke krocení inflace přispívá měnová politika, fiskální politika, ale stejně důležitou roli hrají samotní spotřebitelé.

Za plyn, elektřinu nebo pohonné hmoty nemáte variantu. Prostě je kupovat musíte…

To beru. Ale rostou i jiné ceny – oděvů, obuvi, potravin. Lidé budou muset zvažovat, co koupí. Budou muset útraty omezit, to k tomu patří. Omezení spotřeby je i v topení. My v bankovní radě víme, že ceny porostou a zvyšováním sazeb vlastně domácnostem mimo jiné vzkazujeme, ať omezí spotřebu a odkládají si rezervy z titulu budoucích vyšších výdajů. Zvyšujeme sazby i proto, že v Česku je mnohem více vkladů než úvěrů. Mediální zkratka, že při každém zvýšení sazeb se zdraží jen hypotéky, by měla být doplněna i o informaci, že rostou úroky i na vkladových produktech. Mnohem víc lidí má úspory, k čemuž samozřejmě přispělo i sedm let svižného růstu mezd a nejnižší nezaměstnanosti v EU.

Ekonomika se musí ochladit, a to není bezbolestný proces

A vy chcete, aby se lidem jejich úspory znehodnotily?

Ne, právě naopak. My chceme, aby se jim peníze neznehodnocovaly. A zejména když je inflace, jaká je, tak se zvyšováním úrokových sazeb snažíme i o to, aby peníze neztrácely hodnotu a lidé byli motivováni k úsporám na úkor spotřeby. I tímto způsobem chceme a musíme ekonomiku ochladit. Jsme si vědomi, že to povede k nižší ekonomické aktivitě a možná to povede k růstu nezaměstnanosti, což je ale součást toho, jak měnová politika funguje. Ta prostě není bezbolestná. Ale ještě jsem neviděl, aby byla nějaká prosperující země, která má zároveň vysokou inflaci.

Jako země můžeme prosperovat, jen pokud budeme mít nízkou a stabilní inflaci. To je základ a důvod, proč centrální banky existují, a proč pečují o cenovou stabilitu. Spousta zahraničních centrálních bankéřů se nyní chytila za hlavu a dělají, co my jsme dělali už před rokem. A dokonce i my jsme, viděno dnešními znalostmi, měli začít sazby zvyšovat dříve a rychleji. I tak jsme ale byli mezi prvními na světě.

Odmítám teď „pálit“ devizové rezervy

Co budete dělat, pokud by Rusko vypnulo Česku dodávky plynu?

Respektuji makroekonomické modely, ale to bychom se dostali do úplně jiného módu fungování ekonomiky. Kolegové ze sekce měnové na naše červnové rozhodování o sazbách tento scénář či simulaci propočítávají. Ale tohle do prognostického modelu nedostanete. Dostali bychom se do válečné situace. Umím si představit, že bychom v takové situaci vytáhli válečné zbraně. Těmi jsou naše silné devizové rezervy. Ale i další složky hospodářské politiky by musely fungovat v krizovém režimu. Odmítám nějak systematicky „pálit“ devizové rezervy teď, když máme stále ještě prostor v úrokových sazbách. Jsme sice trhem respektovaní, protože podíl rezerv na HDP máme jeden z největších na světě. Ale rezervy nejsou nekonečné, musí se s nimi pracovat opatrně.

Kdy podle vás začne sazby zvedat Evropská centrální banka?

ECB už indikovala zastavení kvantitativního uvolňování. A uvidíte, že v červenci zvednou úrokovou sazbu. To je pro nás nepříjemné, protože se bude snižovat rozdíl mezi úroky a koruna může mít tendenci k oslabování. Počkáme, jaká bude reakce trhu. Ale pokud by koruna oslabovala, měli bychom opět zvýšit sazby. Jinak by dovezená inflace opět rostla.

Takže v létě hrozí další zvedání sazeb?

Nemělo by se říkat, co budu dělat v srpnu, když nevím, co budou dělat ostatní centrální banky a jaký bude stav ekonomiky. Není doba na to dávat prohlášení příliš dopředu. Ale musím v této souvislosti říct, že v týmové práci centrálních bankéřů v boji proti inflaci s námi donedávna nehrála většina ostatních centrálních bank. A ani naše vláda. Zrušení superhrubé mzdy, to byla obrovská makroekonomická chyba. Sto miliard korun nalitých do ekonomiky v době, kdy začínala růst inflace... A víte, komu jsme ty peníze dali?

Vyšší střední třídě…

Ano. Ale jestli někdo bude mít těžkou chvíli, budou to nízkopříjmové skupiny obyvatel. Těch sto miliard korun se jim teď mohlo dát. Ale my je nemáme. Celé je to o týmové práci. A teď se podívejte na spotřebitele. Pořád nakupují. Kdybych byl podnikatel, tak když někdo neustále nakupuje, zvednu ceny, a to i preventivně z důvodu budoucí nejistoty. Všichni musejí přiložit ruku k dílu, centrální banka, vláda, i spotřebitelé.

Ti tedy mají šetřit?

Pokud spotřebitelé nevyšlou signál, že jim ceny vadí, a pokud nezačnou méně spotřebovávat mimo jiné i proto, že spotřebitelské a hypoteční úvěry budou dražší, tak nečekejme, že nějaký podnikatel začne něco dělat s cenou. To je součást toho, jak funguje ekonomika i měnová politika.

Ještě nedávno jste byl považován za jednoho z favoritů na post příštího guvernéra České národní banky. Zvítězil Aleš Michl. Mluvil jste o svém případném jmenování s prezidentem Zemanem?

Ano. Pan prezident si pozval mě a Marka Moru (také viceguvernér ČNB – pozn. red.). Je přirozené, že se z pozice viceguvernéra připravujete i na případnou budoucí pozici guvernéra. S ním nebo za něj jezdíme na řadu jednání, na vládu. S panem prezidentem jsem měl velmi dobrý pohovor na ekonomická témata. Myslím, že nám pan prezident trochu zazlívá zvyšování úrokových sazeb. Možná marně jsem se mu snažil vysvětlit, že to děláme pro dobro společnosti. Že je lepší bojovat s inflací hned od začátku. Vlastně až při tomto jednání jsem pochopil, že mu růst sazeb vadí. Když jsem šel na Hrad, čekal jsem, že si jdu pro pochvalu. Ale odcházel jsem s „nepochvalou“.

V radě ČNB jste součástí křídla jestřábů, kteří jsou pro zvyšování sazeb. Jestřábů je pět, holubice jsou dvě. Berete jmenování Aleše Michla (holubici) příštím guvernérem jako prohru jestřábů?

Vůbec ne. Debata se v rámci bankovní rady vždy bude vést. Diskuse letky jestřábů a holubic je vždy plastičtější, než je mediální vyznění a výsledné hlasování. Je však jedna věc, kterou jestřábi holubicímroky vyčítají, a já se k tomu hlásím. Vždy se holubic ptáme, jaká je úroveň sazeb, která by měla odpovídat ekonomické situaci země. Jestřábi mají vždy velkou debatu, ale od letky holubic jsem nikdy neslyšel odpověď. Nevadí mi rozdílné názory, ale to, že jsem od nich nikdy neslyšel jediné číslo, jaká je dle jejich názoru úroveň úrokových sazeb adekvátní dané situaci.

22.05. 20:26  Inflace v koloniích nepřekvapí (Přemek)
22.05. 20:24  Přezaměstnanost? (Přemek)
22.05. 20:14  Ještě k měnové politice ČNB (Přemek)
22.05. 20:06  Typické bankovní stereotypy (Přemek)
22.05. 09:45  Ahá (Tomáš Smolík)






Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688