Peněžní příjmy a náklady seniorů

Přechod z pracovního do důchodového období života může být obtížný, protože s ním přichází znatelný pokles peněžních příjmů, zatímco náklady na živobytí přetrvávají.

Příjmovou úroveň domácností v České republice monitoruje Český statistický úřad především přímým dotazováním v domácnostech. Hlavním výstupem šetření nazvaného Životní podmínky domácností jsou právě informace o peněžních příjmech domácností.
V roce 2019 dosáhl průměrný čistý peněžní příjem domácnosti na osobu 209,8 tis. Kč a v roce 2020 pak 220,1 tis. Kč. Růst peněžních příjmů u domácností lze pozorovat dlouhodobě, mezi zmíněnými roky ovšem došlo k poklesu jeho meziročního tempa. Průměrný měsíční čistý příjem na osobu vzrostl ze 17 479 Kč v roce 2019 na 18 342 Kč v roce 2020.
Z hlediska složení domácnosti nezchudla žádná z hlavních sledovaných skupin, příjmy rostly ve všech. V roce 2019 zaznamenaly nevyšší navýšení příjmů domácnosti jednotlivců v jakémkoli věku, jejich průměrné čisté příjmy nominálně rostly o 9,3 %.
Rok 2020 se lišil tím, že u domácností jednotlivců mladších 65 let narostly příjmy pouze o 1,3%, zatímco příjmy domácností osob 65letých a starších stoupaly stále výrazně, a sice o 6,7 %. Seniorské jednočlenné domácnosti se tak staly kategorií s nejvyšším meziročním nárůstem průměrných čistých peněžních příjmů, které u nich v roce 2020 překročily hranici 200 tis. Kč. Měsíčně na takovou domácnost vycházelo 17 635 Kč.

Průměrný čistý roční příjem domácnosti na osobu podle typu domácnosti (tis. Kč)

Zásadní jsou důchody

Příjmy domácností 65letých a starších jednotlivců sestávají převážně z důchodů, které se v roce 2019 podílely na hrubém příjmu těchto domácností z více než 86,6 %. V roce 2020 podíl důchodů vzrostl až na 88,9 %. V posledních letech je však patrné přibývání počtu osob v důchodovém věku, které stále pracují. U domácností s pracujícím důchodcem se tak stává zásadním příjem ze závislé činnosti, který je zdrojem jejich celkových příjmů z více než 50 %. Oproti tomu v domácnostech nepracujících důchodců, v nichž nežije žádný ekonomicky aktivní člen, jsou rozhodujícím zdrojem příjmů důchody, které zde tvoří 95 % celkových příjmů.

Osamělí senioři si polepšili

V roce 2020 došlo k zásadnímu růstu zejména sociálních příjmů (starobní a jiné důchody, dávky nemocenského pojištění, další sociální příjmy a dávky státní sociální podpory). Naproti tomu podíl příjmů z pracovních a dalších činností na celkových peněžních příjmech domácností poklesl. Pod hranicí ohrožení příjmovou chudobou, která je stanovena jako 60 % mediánu národního ekvivalizovaného disponibilního příjmu, se nacházelo 37,4 % domácností 65letých a starších jednotlivců. Hranice se meziročně zvýšila z 13 640 Kč na 14 055 Kč, příjmy domácností jednotlivců ve věku 65 a více let však (jak je uvedeno výše) rostly rychleji, a proto podíl ohrožení příjmovou chudobou v těchto seniorských domácnostech klesl za poslední rok z 37,4 % na 27,8 %. Nad hranici
příjmové chudoby se tak v absolutních číslech dostalo zhruba 25 tisíc seniorů. Přitom mezi lety 2012 a 2019 byli lidé ve věku 65 a více let skupinou s nejrychlejším nárůstem počtu osob pod hranicí chudoby. Obrat trendu potvrzuje i subjektivní pohled domácností na to, jak vycházely se svými příjmy. Počet těch, které uváděly obtížné až velmi obtížné vycházení s příjmy, klesl o více než 3 procentní body z 18,6 % na 15,4 %.

Vývoj míry ohrožení příjmovou chudobou (%)

Jak nákladné je bydlení

Dlouhodobě nejvýznamnější položkou rodinného rozpočtu bývají náklady spojené s bydlením. U domácností, v nichž žila osoba starší 65 let sama, to platilo nepochybně. V roce 2021 vydaly na tyto účely měsíčně 4 545 Kč, což odpovídá 25,8 % z jejich celkových čistých příjmů. Do těchto výdajů se zahrnuje nájemné, resp. úhrada za užívání bytu, platby za dodávky energií, vodné a stočné, odvoz odpadků, paliva a ostatní služby spojené s bydlením, nespadají sem náklady na pořízení bydlení, splátky hypotéky či úvěru ani náklady na běžnou údržbu či rekonstrukci.
Domácnosti jednotlivců mladších 65 let vydávaly na bydlení měsíčně podstatně větší částku (6 280 Kč), přesto jim to z čistých peněžních příjmů „ukrojilo“ o něco menší díl než seniorům, konkrétně 23,7 %. Průměrná výše nákladů na bydlení za všechny domácnosti v České republice přitom byla 6 176 Kč na osobu, což představuje 14,4 % z čistých peněžních příjmů domácnosti na osobu. Dá se říci, že domácnosti jednotlivců v porovnání s jinými typy domácností obecně vydávají vyšší podíl ze svých příjmů na bydlení.
Za velkou zátěž považovalo v roce 2021 náklady na bydlení 18,3 % jednotlivců ve věku 65 a více let, což oproti roku 2020 představovalo zlepšení situace. Tehdy totiž za velkou zátěž označila náklady na bydlení více než pětina seniorských domácností jednotlivců.

Náklady domácností na bydlení (2021)

Článek si můžete přečíst v dubnovém čísle časopisu Statistika&My.