Máme třetí nejvyšší emise skleníkových plynů v EU, říká David Navrátil z ČS ke stavu životního prostředí v ČR
Rozhovor s hlavním ekonomem České spořitelny Davidem Navrátilem o 4. pilíři Indexu prosperity, který monitoruje stav životního prostředí v ČR:
Česko do životního prostředí investuje 3. nejvyšší podíl HDP. Jedná se spíše o následek špatného stavu životního prostředí (a tedy snaha o "damage control"), anebo Česko opravdu dlouhodobě investuje nad rámec řešení aktuálních krátkodobých problémů?
Máme třetí nejvyšší emise skleníkových plynů v EU. Nejde ale jen o skleníkové plyny, máme vysoké emise i dalších látek a pevných částic. Já pocházím z Ostravska a z mládí si vzpomínám, jak se místní vzduch dal doslova krájet. Před listopadem 1989 byly protesty například v Teplicích a byly spojené právě se stavem životního prostředí. Když se například podíváme na očekávaný věk dožití při narození, tak ještě na začátku 70. let byl u nás podobný jako ve vyspělých ekonomikách. Nicméně před rokem 1989 byl rozdíl téměř 4 roky. V náš neprospěch. Za posledních více než třicet let došlo k výraznému zlepšení. Je to vidět i na očekávaném věku dožití při narození, který se v době před covidem posunul ze 71,7 let na 79,2 let. Rozdíl proti vyspělým ekonomikám se snížil na cca dva roky. Nicméně i přes zlepšení pořád drtivá většina lidí u nás dýchá vzduch, který převyšuje limity stanovené Světovou zdravotnickou organizací. A tento stav není bez následků. Ročně zemře 31 lidí na 100 tisíc obyvatel právě kvůli špatné kvalitě vzduchu. Pro srovnání, ve Finsku jsou to jen 3 úmrtí. U nás více než 10x tolik. Má to samozřejmě ekonomické dopady. Podle odhadů OECD nás úmrtí kvůli špatné kvalitě ovzduší stojí téměř 7 % HDP. To je vysoké číslo, když si uvědomíme, že největší pokles v moderní historii zaznamenala česká ekonomiky v roce 2020, kdy poklesla o necelých 6 %.
Česko investuje do životního prostředí 3. nejvyšší podíl HDP. Jak je možné, že se v celkovém srovnání stavu životního prostředí umístilo až v poslední pětici?
Evropské data ukazují, že průmysl tvoří 20 % HDP, ale spotřebuje 40 % užitečné energie. Sektor služeb vytváří 56 % HDP a spotřebuje 13 % užitečné energie. Náš podíl průmyslu je jeden z nejvyšších v Evropě: na HDP se podílí 29 %. Struktura naší ekonomiky vyžaduje nadprůměrně výrazně vyšší spotřebu energie. Výroba energie u nás výrazně více spoléhá na tuhá fosilní paliva. Téměř třetina, před námi je už jen Polsko a Estonsko. Snížení energetické náročnosti ekonomiky a zároveň změna energetického mixu při této struktuře vyžaduje nadprůměrné investice desítky let.
Česko v podílu půdy dotčené suchem skončilo až na posledním místě. Skutečně je na tom Česko v suchu hůře než třeba státy jižní Evropy, které se s ním také významně potýkají?
Česko je střecha Evropy. To znamená, že veškerá voda, kterou zde nezachytíme, tak odteče. Možná vás napadne, že ji můžeme zachytávat v přehradách. Případně v rybnících a dalších vodních prvcích v krajině. Velký potenciál má samotná půda. Tedy lesnictví a zemědělství. Rostoucí teploty navíc budou zvyšovat odpařování se vody, takže sucho se může ještě zvyšovat. Musíme se naučit od zemí, které se suchem mají zkušenosti, postupy a metody, které nám je umožní zvládat.
Mimochodem, sucho způsobilo i nárůst skleníkových plynů. Zdravé lesy mají schopnost snižovat CO2. Kůrovcová kalamita u nás způsobila, že naše lesy a orná půda neabsorbují CO2, ale naopak jej produkují. V tomto ukazateli jsme podobně jako v případě sucha na posledním místě v EU.
V čem je Švédsko tak výjimečné, že v Indexu skončilo s přehledem na prvním místě ve stavu životního prostředí?
Na to je velmi jednoduchá odpověď. Z obnovitelných zdrojů produkují 60 % elektřiny, dalších 31 % elektřiny vyrábí v jaderných elektrárnách. Jinými slovy, výroba elektřiny ve Švédsku je téměř bez emisí. Navíc má nejnižší emise z budov. K tomu přidejme zdravé lesy, které pohlcují CO2. I přes tyto úspěchy ale neustále investuje přes 2 % HDP do životního prostředí.
V jaké oblasti je podle vás největší potenciál (případně, co musí udělat stát), aby Česko dosáhlo v oblasti ekologie „quick wins“ a posunulo se v blízké době v žebříčku výrazně výše?
Vyšší ceny energií a pohonných hmot povedou ke snížení spotřeby. Analýzy ukazují, že snížení teploty na termostatu, může snížit náklady na teplo o 5-7 %. V makroekonomických datech vidíme, že Češi na vysoké ceny nafty reagovaly tak, že snížili její spotřebu. V tomto ohledu ceny fungují. Vysoké ceny energií tak vedou k vyšším investicím do snížení energetické náročnosti domů. Z hlediska emisí budov jsme v současné době na 20. místě. Takže zde existuje velký prostor nejen pro snížení energetické náročnosti, ale i snížení emisí. Na prvním místě by mělo být zateplení domů, pak tepelné čerpadlo a následně fotovoltaika.
Poměrně jednoduchou odpovědí by mohlo být také urychlené zavření uhelných elektráren. Nicméně geopolitická realita ukázala, že nemůžeme spoléhat na tranzitní zdroj energie – plyn. Investice do modernizace uhelných elektráren a technologií pro zachytávání uhlíku mohou pomoci udržet si na jedné straně udržitelnou dovozní náročnost energií a na druhé straně snížit dopad na životní prostředí.
Zvýšení podílu vyrobené elektřiny v jaderných elektrárnách je během na dlouhou trať, ale ČR takový stabilní zdroj potřebuje.
Poslední zprávy z rubriky Životní prostředí:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz