Změny ve vedení ČNB v hlavní roli (Komentář)

Domácí událostí tohoto týdne bylo bezesporu jmenování nového guvernéra ČNB. Zprávy o tom, že se jím pravděpodobně stane Aleš Michl, se sice objevily již koncem minulého týdne, po středečním jmenování však korunový trh zareagoval ještě výraznějším oslabením, v páru s eurem až k 25,5 CZK/EUR. Na to hned ve čtvrtek reagovala centrální banka zahájením devizových intervencí na posílení koruny. I s jejím přispěním se tak dnes odpoledne koruna vrátila pod 24.8 CZK/EUR. Na trh tak vstoupila v krátké době již podruhé. Naposledy ČNB intervenovala proti slabé koruně v březnu, krátce po zahájení ruské agrese vůči Ukrajině. Tentokrát je však vzhledem k tomu, že Michl patří mezi dva hlavní odpůrce zvyšování sazeb, v sázce další směřování domácí měnové politiky, a lze proto očekávat celkově výraznější tlaky na oslabování koruny. Do začátku července má totiž prezident možnost do sedmičlenné bankovní rady navíc jmenovat až tři nové kandidáty. Sám přitom není zastáncem dalšího zpřísňování měnové politiky. Pokud by nakonec opatrnější křídlo získalo v bankovní radě většinu, vnímají trhy nezanedbatelné riziko dlouhodobějšího a vyššího cenového růstu spojeného s dalším vzestupem inflačních očekávání. Reakce na sebe nakonec nenechala dlouho čekat ani u tržních sazeb. Ty s kratší splatností od úterý poklesly o víc než 40bb, což patrně odráželo právě očekávání brzkého konce zvyšování tuzemských měnověpolitických sazeb v souvislosti s obměnou ve vedení centrální banky.

Nejdůležitější domácí statistikou tohoto týdne byla dubnová inflace. Ta opět překvapila směrem nahoru. Meziměsíční inflace v dubnu dosáhla 1,8 %, tedy obdobně rychlého tempa jako v březnu (1,7 %). Ve srovnání s tržním konsensem ve výši 0,9 % se jedná o výrazné překvapení. Meziroční inflace současně vyšplhala na 14,2 %, čímž předčila nejen tržní konsenzus (13,3 %), ale i základní scénář nové prognózy ČNB, který počítal v dubnu s inflací ve výši 13,8 %. Překvapení pro centrální banku pramenilo hlavně z rychlejší jádrové inflace a regulovaných cen. Zejména jádrová složka má přitom značnou setrvačnost, což bude podle nás stimulovat ČNB k dalšímu růstu úrokových sazeb na červnovém zasedání, které bude poslední před změnou ve vedení ČNB.

Inflace tento týden hrála prim i v zámoří. Oproti očekáváním ale byla jen nepatrně výše. Meziměsíční růst spotřebitelských cen v dubnu zpomalil z 1,2 % na 0,3 %, zatímco se čekalo 0,2 %. V meziročním vyjádření došlo ke zpomalení z 6,5 % na 6,2 %. Plošnost růstu spotřebitelských cen v USA podle nás podporuje očekávání, že Fed bude pokračovat ve svižném tempu utahování tamní měnové politiky. Jak v červnu, tak i v červenci čekáme zvýšení sazeb o 50 bb.

Na globálních akciových trzích po většinu týdne převládala negativní nálada spojená s rizikem „tvrdého přistání“ v souvislosti s razantním utahováním měnové politiky v USA. Po dnešních výrocích šéfa Fedu Powella, který potvrdil, že výraznější než 50 bodové zvýšení prozatím není pravděpodobné, americké akcie část předchozích ztrát umazaly. Evropské akcie nakonec tento týden zakončily v černých číslech. Dolar přitom prolomil hranici 1,05 USD/EUR, a byl tak nejsilnější za zhruba dvě dekády.