Bankovní rada ČNB jedná spíše podle alternativního scénáře (Komentář)

Dnes zveřejněný zápis z posledního zasedání ČNB potvrzuje, že bankovní rada postupuje spíše podle alternativního scénáře prognózy centrální banky. Ten předpokládá mírnější zvýšení úrokových sazeb v nejbližším období, k jejich opětovnému poklesu by však nemělo podle tohoto scénáře dojít před koncem roku 2023. Základní scénář prognózy ČNB na druhou stranu zahrnuje růst sazeb k 8 procentům a jejich pokles již na podzim letošního roku. Strategie současné bankovní rady tak jde v duchu takzvaného vyhlazování úrokových sazeb.

Mírnější reakci na další vzestup inflace centrální bankéři vysvětlují tím, že velká část dodatečných cenových tlaků v důsledku války na Ukrajině je čistě vnější povahy. Rizikem je však podle nich přeliv do domácí časti inflace, a to především prostřednictvím rychle zdražujících energií. Přetrvávajícím důvodem pro pokračující zvyšování úrokových sazeb je také významně napjatý trh práce a nárůst inflačních očekávání. Podle bankovní rady jsou tak rizika alternativního scénáře ČNB vychýlena ve směru vyšší inflace. To je i důvod proč pětičlenná většina v bankovní radě hlasovala pro zvýšení sazeb o 75 bb a nikoliv o 50 bb, jak tento scénář ukazoval. Ze zápisu vyplývá, že tato většina by si dokázala představit i zvýšení o celý jeden procentní bod. Ve směru potřeby více utažené měnové politiky podle centrálních bankéřů působí i pozvolnější tempo fiskální konsolidace, než s kterým se před vypuknutím války na Ukrajině počítalo.

Bankovní rada také uvedla, že vlivem velké a zároveň v čase narůstající části externích inflačních tlaků je více potřeba silnější kurz koruny. K tomu donedávna pomáhal především vysoký úrokový diferenciál. Po jmenování nového guvernéra ČNB Aleše Michla však došlo na korunovém trhu ke změně sentimentu. Výsledkem byl výprodej korunových aktiv a tlak na výrazné oslabení koruny. V důsledku toho se ČNB rozhodla opět vstoupit na devizový trh a proti oslabující koruně intervenovat. Oproti začátku března však nyní pravděpodobně musela intervenovat ve vyšším rozsahu a na trhu bude nejspíše muset zůstat delší dobu. Oslabující koruna by totiž jinak významně zesílila dovážené inflační tlaky. Pokud by se tuzemské sazby dále nezvyšovaly, tak na slabší korunu bude působit i očekáváné zvyšování zahraničních úroků, vlivem zužujícího se úrokového diferenciálu. I tento důvod centrální bankéři zmiňují, když hovoří o potřebě dalšího zvyšování úrokových sazeb.

Nově jmenovaný guvernér Aleš Michl a člen bankovní rady Oldřich Dědek nadále zastávají názor, že cenové tlaky jsou převážně vnější povahy a centrální banka by na ně reagovat neměla. Stejně jako zbytek bankovní rady se navíc obávají negativních dopadů války na Ukrajině na domácí poptávku.

Podle nás na následujícím červnovém zasedání zvýší ČNB základní repo sazbu o dalšího tři čtvrtě procentního bodu na 6,5 procenta. Před červencovou změnou ve složení bankovní rady nicméně nelze vyloučit i ještě výraznější zvýšení úrokových sazeb. Ve druhé polovině letošního roku pak čekáme jejich stabilitu.