Not so stable stablecoins a ČNB zasahuje proti nejistotě spojené s vlastní obměnou - Rozbřesk

Člověk přezdívaný jako boomer není zpravidla “in” pokud jde o svět kryptoměn. Právě proto jej potěší, když se dočte, že i v tomto finančním ekosystému fungují standardní ekonomické zákonitosti, jako je třeba run na banky či spekulativní útok na fixní měnový kurz.

Přesně k něčemu takovému došlo v posledních hodinách a dnech u tzv. stablecoinu TerraUSD (zkratka UST), což byla kryptoměna, která měla udržovat fixní měnový kurz k americkému dolaru v poměru 1:1. Pikantní na tom je, že TerraUSD na rozdíl od jiných “stablecoinů” není, resp. nebyl alespoň částečně kryt dolarovými rezervami, ale byl řízen algoritmem, a v konečném důsledku ony rezervy představovaly jiné kryptoměny.

Veteráni na finančních trzích přitom dobře vědí, že v momentě kdy jdou úrokové sazby ve vyspělých zemích nahoru, dostává to automaticky pod tlak všechny zranitelné pevné měnové kurzy. Takto Bundesbanka v roce 1992 rozložila Evropský směnný mechanismu quasi pevných kurzů v EU, takto Fed spustil v roce 1997 asijskou krizi, když neočekávaně zvýšil úrokové sazby, a tak bychom mohli pokračovat. Dnes žijeme v podobné době a stablecoinům se děje stejné příkoří, jako se tehdy dělo britské libře či thajskému bathu. V případě TerraUSD jeho držitelé v kontextu rostoucích dolarových sazeb a všeobecné averze k riziku vzali nohy na ramena a provedli run na dotyčnou blockchainovou platformu. Kurz TerraUSD nejprve poklesl hluboko pod jeden USD, aby následně developeři tohoto cirkusu celý projekt vypnuli a hodnota tohoto stablecoinu klesla na terminální nulu.

Jaké z toho plyne poučení a proč o tom vůbec psát? Kromě toho, že úprk z kryptoměn může zvyšovat poptávku po dolaru (viz propad EUR/USD pod 1,05), tak svět stablecoinů v poslední době pěkně nabobtnal. Jeho tržní kapitalizace činila na počátku dubna přes 180 mld. USD. To sice není v globálním měřítku nějaké obrovské číslo, aby nabouralo finanční stabilitu, ale je dost velké na to, aby rozšířilo solidní nákazu. Řada investorů či spekulantů se dnes může ptát, kdo všechno má stablecoiny či dokonce jiné kryptoměny v aktivech, a expozici vůči těmto institucím začít redukovat…

*** TRHY ***

Koruna
Česká koruna včera výrazně zpevnila a vrátila se pod 25,00 EUR/CZK poté, co ČNB na svém mimořádném zasedání rozhodla obnovit intervence na podporu koruny. Ztráty v posledních seancích primárně odrážely nejistotu spojenou s novým guvernérem Alešem Michlem a celkovou obměnou bankovní rady. Nový guvernér hovořil o tom, že si nepřeje další růst sazeb po červnovém zasedání. Radikální výroky bez vazby na eventuální novou prognózu ve chvíli, kdy inflace míří vzhůru a inflační očekávání nejsou ukotvena, dostaly korunu logicky pod tlak.
Proto se ČNB rozhodla na mimořádném zasedání obnovit intervence na podporu koruny. Opět platí, že nebude zveřejňovat detaily operací. Ze statistiky devizových obchodů však vyplývá, že při startu ruské invaze v březnu tohoto roku nemusela ČNB prodat na trzích výrazné objemy rezerv. Platí stále, že jich má více než 160 miliard eur (přes 60 % HDP). Není sice jasné, jakou podporu měly tentokrát ad hoc intervence na stabilizaci koruny v bankovní radě. Dosavadní komentáře členů bankovní rady však naznačovaly, že “pasivní obrana” koruny má v bankovní radě širokou podporu.

Eurodolar
Eurodolar v kontextu celkové averze k riziku (viz úvod) a pokračující jestřábí rétorice Fedu propadl pod hladinu 1,05, s níž nějakou dobu bojoval. Co se týká Fedu - Senátem byl včera definitivně potvrzen Jerrome Powell jako jeho staronový šéf. Ten potvrdil, že Fed je na cestě zvýšit úrokové sazby o 50 bazických bodů na příštích dvou zasedáních, přičemž sám dále zpochybnil, že dosažení dvouprocentního cíle bude bezbolestné, resp. dojde na ono “měkké přistání”.
Dnes budou ve hře další výroky z Fedu, přičemž trh bude s napětí sledovat vývoj inflačních očekávání u amerických domácností (index nálady od University Michigan).

Akcie
Americké akcie i včera pokračovaly ve značně volatilním duchu. Jediný index Nasdaq dokázal nakonec ukončit den v plusu (+0,1 %). Nejlépe se dařilo telekomunikačnímu (AT&T +1,5 %, Comcast +3,9 %, Netflix +4,8 %) a farmaceutickému sektoru (Pfizer +1,9 %, Novavax +11,8 %, Moderna +5,5 %, BioNTech +9,6 %, Eli Lilly +1,8 %, Abbvie +1,5 %). Nedařilo se naopak finančnímu sektoru (Citigroup -2,3 %, Bank of America -1,4 %, Wells Fargo -1,8 %, Visa -1,4 %). Technologický sektor pak sice zakončil v těsném plusu, ovšem vývoj jednotlivých titulů byl značně nesourodý (Apple -2,7 %, Alphabet -0,7 %, Meta Platforms +1,3 %, AMD -1 %, Nvidia -2,7 %, Microsoft -2 %).