Bosna a Hercegovina očekává více investic díky reshoringu
Bosna a Hercegovina očekává více investic díky reshoringu
12.05.2022 / 16:41 | Aktualizováno: 12.05.2022 / 16:50
Důsledky pandemie COVID-19 vedou velké výrobce k přehodnocování strategií při vytváření dodavatelských řetězců a umisťování některých částí výrobního procesu blíže k zákazníkům v Evropě. Jedním z regionů, který by z tohoto procesu reshoringu mohl profitovat, je západní Balkán, a spolu s ním, díky své průmyslové tradici, i Bosna a Hercegovina.
Nárůst nákladů a potřebného času spojných s mezinárodní kontejnerovou přepravou, který je jedním z ekonomických důsledků pandemie COVID-19, zvýšil atraktivitu zemí západního Balkánu v konkurenci s offshorovými výrobními destinacemi v jihovýchodní Asii. Firmy se snaží alespoň pro část výrobního řetězce nalézt dodavatele v geograficky méně vzdálených regionech, nebo zde mít dodavatele alternativní. Západní Balkán, který leží na hranicích Evropské unie a jeho země jsou s EU vázány dohodami o volném obchodu a dalšími obchodními úmluvami, se pro ně může stát atraktivní volbou.
Již před pandemií se v Bosně a Hercegovině vyráběly oděvy, obuv či jejich polotovary pro velké západní značky. Místní firmy byly zámořským dodavatelům schopné konkurovat i v oblastech jako je výroba plastů. Obchodní statistiky ukazují, že během pandemie zapojení Bosny a Hercegoviny do mezinárodních dodavatelských řetězců ještě narostlo. Mezi lety 2019 a 2021 stoupl vývoz do EU o 24 %.
Přednostmi, které může Bosna a Hercegovina nabídnout, jsou vedle geografické blízkosti a napojení na evropskou dálniční síť zejména nízká cena práce, nízké přímé daně, tradice průmyslové výroby v řadě odvětví a bezcelní obchod s EU vč. zapojení do systému preferenčního původu.
Význam Bosny a Hercegoviny by v příštích letech mohl narůst i v dodavatelských řetězcích českých firem. Místní producenti nabízí některé výrobní vstupy, kterých je na mezinárodních trzích v tuto chvíli nedostatek, jako je ocel, některé barevné kovy či některé produkty zbrojního průmyslu. Již dnes české firmy v Bosně a Hercegovině odebírají autodíly, strojní součástky nebo nábytek a jeho díly. Vzhledem k nedostatku kvalifikované pracovní síly v ČR a narůstající ceně práce bude pravděpodobně přibývat firem, které budou mít zájem zajistit jednodušší části výroby s vysokým podílem lidské práce u dodavatele, nebo do takové výroby v Bosně a Hercegovině přímo investovat. Tím si také uvolní kapacity pro rozvoj výroby s vyšší přidanou hodnotou v České republice.
Pro to, aby Bosna a Hercegovina dokázala příležitosti, jež proces reshoringu nabízí, efektivně využít, bude důležité, aby zvýšila úsilí v oblasti reforem a přípravy na členství v EU. I vzhledem k decentralizovanému ústavnímu uspořádání země je podnikatelské a investiční prostředí poměrně složité. Za největší nedostatky považují zahraniční investoři nízkou kvalitu výkonu veřejné správy, zdlouhavé a komplikované procedury či zastaralé pracovní právo. Řada zahraničních firem však v zemi podniká úspěšně a podle statistiky Rady zahraničních investorů Bosny a Hercegoviny plánuje 65 % členů této organizace znovu investovat během následujících tří let.
Ondřej Picka
ekonomický diplomat
Poslední zprávy z rubriky Ze světa:
Přečtěte si také:
Prezentace
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
Okénko investora
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz