Tisková zpráva (Tisková zpráva)
Podnikání  |  12.05.2022 12:00:18

Firmy se snaží zaměstnávat Ukrajince, v legislativě ale chybují. Zapomíná se na smlouvy v ukrajinštině i zdravotní prohlídky

Nově příchozí ukrajinští spoluobčané jsou pro české firmy trpící dlouhodobým nedostatkem pracovní síly vítanou pomocí. Dva a půl měsíce od vypuknutí války jich podle údajů úřadů práce našlo místo už přes 35 tisíc. A přestože takzvaný „Lex Ukrajina“ výrazným způsobem zjednodušil zaměstnávání nově příchozích uprchlíků, řada firem při zajišťování smluvního vztahu stále chybuje. Kde firmy dělají největší chyby a na co však nesmí zaměstnavatel zapomenout, aby se držel v mezích zákona, radí Natálie Márová, vedoucí oddělení mezinárodních klientů konzultační společnosti RSM.

Kde se nejvíce chybuje?

Smlouva pouze v češtině

Pracovní smlouva se pochopitelně vždy musí podepisovat v jazykových kombinacích tak, aby jí bezpečně porozuměly obě strany. Jinými slovy – smlouva pouze v českém jazyce, která je podepsaná cizincem bez znalosti jazyka, může být jednoduše považována za neplatnou. České firmy však často tuto skutečnost nereflektují a nemají smluvní podklady přeložené v dostatečném rozsahu anebo vůbec. Podle analýzy poradenské společnosti RSM v tomto bodě aktuálně chybuje zhruba každá pátá firma.

„Setkáváme se v podstatě s trojím přístupem. Firmy, které s ukrajinskými pracovníky spolupracují dlouhodobě, mají v naprosté většině případů smlouvy v pořádku, tedy vyvedené dvoujazyčně. Menší část firem – především z technologického sektoru – využívá kombinaci češtiny a angličtiny, která požadavek zákona pochopitelně splňuje v případě, kdy angličtinu nový kolega ovládá na dostatečné úrovni. A pak tu jsou firmy, které nemají ukrajinské smlouvy vůbec anebo mají v ukrajinštině pouze jiný druh smluv, než jaký pracovník ve výsledku podepíše. A tady se pochopitelně dostáváme do potenciálního problému,“ zmiňuje Natálie Márová. „Přitom přeložit smlouvu do ukrajinštiny je jednorázový náklad kolem 2500 korun.“

Opomenutá zdravotní prohlídka

Zákon č. 373/2011 Sb. Stanoví povinnost zaměstnavatele zajistit vstupní lékařskou prohlídku uchazeče o zaměstnání vždy před vznikem pracovního poměru, služebního poměru nebo dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. A týká se to skutečně všech oborů – tedy i lidí, kteří budou pracovat například jako programátoři. Dokud uchazeč o zaměstnání zdravotní prohlídkou neprojde, je optikou zákona považován za zdravotně nezpůsobilého k výkonu práce.

„Zejména v případě zdravotně rizikových pracovních pozic to je věc, kterou nesmí zaměstnavatel opomíjet. Je veřejným tajemstvím, že zejména u pracovních pozic, spadajících do takzvané první pracovní kategorie – tedy zaměstnání, kde se neočekávají žádná pracovní rizika – se především u malých a středních firem tato povinnost nedodržuje vždy úplně svědomitě,“ uvádí Natálie Márová. „Ignorování však není na místě – a to jak u českých, tak ukrajinských zaměstnanců. Nehledě na problémy jsou zde totiž i zcela jasné sankce – pokud zaměstnavatel vstupní prohlídku nezajistí, dopouští se přestupku , za nějž lze uložit pokutu až do výše 2 milionů korun.“

Ohlašovací povinnost zaměstnavatele vůči úřadu práce

Přestože zaměstnanci z Ukrajiny mají nyní výjimku a nemusí mít k vykonávání práce pracovní povolení, i nadále je zachována povinnost nahlašovat informace o jejich nástupu do zaměstnání nebo naopak oznámit ukončení pracovního poměru na příslušný úřad práce. Firmy zapomínají často i na povinnost ohlásit, že zaměstnanec do práce nakonec nenastoupil, pokud došlo k oznámení o nástupu do práce v časovém předstihu: Zaměstnavatel např. provedl oznámení tři dny před nástupem, zaměstnanec ve skutečnosti vůbec nenastoupil. V tomto případě musím provést oznámení na UP.

„Situace se nyní postupně uklidňuje. Nicméně ani měsíc po přijetí takzvaného ‚Lex Ukrajina‘ se v Česku nepřestává chybovat. Problém dělá zejména dodržení nahlašovací povinnosti v případě, kde domluvený ukrajinský kolega na své pracovní místo nakonec nenastoupí,“ zmiňuje Natálie Márová. „S čímž je pochopitelně nutné počítat, vzhledem k tomu, že velkou část rodin teprve v těchto týdnech čeká definitivní vyřešení jejich bydlení a s ním i možná nucená změna lokality.“

Co když se ukrajinský zaměstnanec rozhodl vrátit na Ukrajinu ?

Počet Ukrajinců, vracejících se do vlasti, nyní již druhý týden převažuje počty těch, kteří z Ukrajiny do Česka přijíždí. Pokud se zaměstnanec rozhodně okamžitě vrátit domů, zaměstnavatel mu paradoxně není povinen automaticky vyhovět. S ohledem na situaci je však pochopitelně doporučeno se se zaměstnancem dohodnout.

Pokud se zaměstnanec vrací dočasně, je doporučeno uzavřít dohodu o neplaceném volnu, případně zaměstnanci nařídit čerpání řádné dovolené, a tím část jeho absence pokrýt. Pochopitelně i v takovém případě je možné dohodnout se na speciálních podmínkách a poskytnout placené volno s případnou náhradou mzdy.

V případě, že se zaměstnavatel rozhodne ukončit pracovní poměr, lze tak učinit na základě dohody o ukončení pracovního poměru, případně výpovědí dle §52 ZP. Samotný odjezd zaměstnance na Ukrajinu však není výpovědním důvodem.

Lex Ukrajina

  • Dne 21.3.2022 vstoupila v platnost nová právní úprava „Lex Ukrajina“, která upravuje možnosti zaměstnávání ukrajinských spoluobčanů a jejich nároky na podporu ze strany České republiky.
  • Na základě speciálního dlouhodobého víza je možný volný přístup na trh práce, k občanům UA je s tímto vízem přistupováno jako k cizincům s trvalým pobytem v ČR a je nutné pouze UP informovat o nástupu zaměstnance, pracovní povolení již není vyžadováno.
  • Občanům UA bude poskytnuta finanční podpora ve výši 5 000 /měsíc, po prokázání zhoršených majetkových poměrů bude možné žádat i opakovaně (maximálně 5x).
  • Občané UA budou mít možnost vstoupit do českého systému hmotné nouze a žádat o dávky sociální podpory.
  • Lidé, kteří poskytují bezplatné ubytování občanům z UA, budou mít nárok na finanční příspěvek ve výši 3 000 /měsíc/ubytovaná osoba, v maximální výši 12 000 /měsíc.
  • Všechny tyto finanční náhrady vyplácí UP.

Tato úprava je zatím platná do 31. 3. 2023.

Na co nezapomínat

  • Pro zaměstnavatele stále platí povinnost vyhnout se diskriminaci, přistupovat ke všem zaměstnancům stejně bez ohledu na národnost, politické smýšlení atd. Stejně tak platí tato povinnost i pro uchazeče o zaměstnání – nelze například inzerovat pracovní pozice pouze pro ukrajinské občany.
  • Stejně tak platí povinnost pro ukrajinské zaměstnance aplikovat zákoník práce ČR, například zajistit vstupní lékařskou prohlídku, zajistit školení na bezpečnost práce, garantovat minimální mzdu, rovné zacházení a podobně

Poradenská síť RSM se globálně zaměřuje především na středně velké společnosti. Po takzvané „velké čtyřce“ (tzn. Deloitte, PwC, EY a KPMG) je druhým největším poradenským subjektem na světě, tedy šestým celkově. V Česku jí pak (opět s vyloučením velké čtyřky) patří čtvrtá příčka, osmá celkově. Celkově síť působí s 860 pobočkami ve 123 státech. V Česku a na Slovensku provozuje pobočky v Praze, Brně, Pardubicích, Třebíči a Bratislavě. V roce 2021 rostla nejrychleji z přední desítky poradenských společností.









?

Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2022

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688