Vyššími sazbami zvedat chtěl inflaci… myslel, že je to známka punku - Rozbřesk

V poslední době se nám tu rozmáhá takový nešvar: konfrontováni s vysokou inflací, nám někteří čelní představitelé v některých zemích začínají tvrdit, že zvyšování úrokových sazeb růst spotřebitelských cen nejenže nebrzdí, ale dokonce jej ještě podporuje. Diplomaticky řečeno jde o velmi neortodoxní ekonomický názor...

...který v jistém smyslu navazuje na některé pasáže v poslední době populárního makroekonomického konceptu nazývaného Moderní monetární teorie (MMT). Připomeňme, že MMT mimo jiné hlásala, že centrální banka může beztrestně tiskem peněz financovat státní rozpočet, aniž by to nevyhnutelně mělo inflační důsledky. Doba (post)COVIDová se přitom ukázala být krásným makroekonomickým experimentem dokazujícím, že MMT v praxi nefunguje.

Ale pojďme k těm oficiálním úrokovým sazbám a tomu jak vlastně ovlivňují inflaci. K vysvětlení si můžeme vypůjčit jen dva dny starý výklad, jak vše funguje, ze strany šéfa newyorského Fedu Johna Williamse. Ten je sice jasnou holubicí uvnitř vedení americké centrální banky, ale zároveň v makroekonomickém světě respektovanou personou a jehož výzkum je inspirací pro řadu jiných ekonomů. Každopádně Williams ve svém posledním vystoupení vcelku pevně argumentuje, že (rostoucí) úrokové sazby jsou nástrojem měnové politiky, který dokáže velmi účinně ochladit poptávku v úrokově citlivých segmentech ekonomiky. Šéf NY Fedu pak zmiňuje dva konkrétní sektory - trh s bydlením a segment s výrobky dlouhodobé spotřeby. Williams si je vcelku správně jist, že vysoké úrokové sazby ochladí dotyčné sektory ekonomiky a tím i trh práce. To následně povede k nižším inflačním tlakům a nikoliv naopak (ač to tak v této fázi stagflačního cyklu může vypadat).

Jistě, v malých středoevropských ekonomikách povede transmisní mechanismus od vyšších úrokových sazeb k nižší poptávce jinak než v USA, neboť mimo jiné do něj promluví i měnový kurz (který v jistém smyslu tvoří s krátkodobými sazbami spojenou nádobu). Nicméně na druhou stranu myslet si, že vyšší úrokové sazby povedou k vyšší inflaci, je opravdu známka makroekonomického punku. Máme-li však tento text zkompletovat pak s písní na rtech dodejme:

Ale holky říkaly, že punk je jinde…, no to snad není možný…


*** TRHY ***

Koruna
Česká koruna se dostala po jmenování Aleše Michla guvernérem pod tlak a oslabila až do blízkosti 25,50 EUR/CZK. Nový guvernér zopakoval, že si již nepřeje další růst úrokových sazeb, což není pro trhy vůbec dobrý signál ve chvíli, kdy dvouciferná inflace dál roste a inflační očekávání podniků jsou na historických maximech. Nejistota ohledně dalších jmen v bankovní radě (pravděpodobně dojde k větší obměně) bude asi korunu držet v nejbližších dnech pod tlakem. Na druhou stranu další výraznější ztráty by měla ČNB (ať už bude bankovní rada v jakémkoliv složení) tlumit intervencemi na devizovém trhu. Ztráty nad hladinu 26,00 EUR/CZK považujeme za nepravděpodobné.

Eurodolar
Americká dubnová inflace přinesla rozčarování. Duben sice přinesl očekávané zpomalení spotřebitelských cen v zámoří, ale podle odhadů mělo být o něco větší. Meziměsíčně americký index spotřebitelských cen přidal 0,3 % po 1,2 % v březnu. V případě jádrového indexu dokonce došlo ke zrychlení na 0,6 z 0,3 procenta. Meziroční inflace se snížila na 8,3 pct z předchozích 8,5, zatímco se čekalo zpomalení až na 8,1 procenta. Jádrová inflace také zůstala vyšší, než se čekalo, když sestoupila jen na 6,2 z 6,5 %. Pro Fed jsou tato data nepříjemná, neboť jádrová inflace nemá tendenci klesat z vysokých hodnot a to ani v případě kdy čelí velmi vysoké srovnávací základně. Reakce trhu na tato čísla byla výmluvná - úrokové sazby viditelně poskočily a dolar zpevnil. Je totiž jasné, že politika Fedu zůstane agresivně restriktivní nehledě na probíhající kolaps akciových trhů. To bude samozřejmě tlačit eurodolar dále jižním směrem.

Akcie
Včera byl nejlepším sektor energetický, který přidal přes 1 % (CVX US 1,50 %, XOM US 2,08 %). Za nejkratší nit tahaly společnosti z informačních technologií, tedy převážně z technologického indexu, jako například Nvidia -5,48 % či Microsoft -3,32 %. Větší pohyb včera zaznamenaly akcie Coinbase, které se propadly o více jak 20 %. Důvodem takto mizerné seance byl report za 1Q 22, když Coinbase vykázala nižší než očekávaný zisk na akcii a současně i tržby pod odhady analytiků, COIN US -26,40 %. Jednotlivé indexy uzavřely následovně: Index Dow Jones Industrial Average oslabil o 1,0 % (31.834 b.), S&P 500 o 1,6 % (3.935 b.) a technologický Nasdaq Composite o 3,2 % (11.364 b.).