Inflace - duben 2022 - Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v dubnu o 14,2 % - Indexy spotřebitelských cen

Spotřebitelské ceny se meziměsíčně zvýšily o 1,8 %. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle bydlení a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v dubnu o 14,2 %, což bylo o 1,5 procentního bodu více než v březnu.

Meziměsíční srovnání

Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v dubnu o 1,8 %. V oddíle bydlení byly vyšší zejména ceny elektřiny o 4,3 %, zemního plynu o 4,7 %, tepla a teplé vody o 2,8 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 2,3 % a tuhých paliv o 3,9 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje vzrostly především ceny masa o 8,7 % (z čehož ceny vepřového masa byly meziměsíčně vyšší o 23,3 %), zeleniny o 4,3 %, cukru o 17,9 %, polotučného trvanlivého mléka o 6,8 %, vajec o 8,4 %, mouky o 21,9 % a olejů a tuků o 2,4 %. Meziměsíční pokles cen byl zaznamenán v oddíle alkoholické nápoje, tabák, kde byly nižší ceny vína o 4,1 %, lihovin o 2,5 % a piva o 1,2 %. V oddíle doprava klesly ceny pohonných hmot a olejů o 3,3 %.

Ceny zboží úhrnem vzrostly o 1,9 % a ceny služeb o 1,6 %.

Meziroční srovnání

„Spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému dubnu o 14,2 %. Bylo to nejvíce za poslední tři desetiletí, kdy v prosinci 1993 meziroční růst cen dosáhl hodnoty 18,2 %. Výši dubnového meziročního indexu nejvíce ovlivnily ceny bydlení, pohonných hmot a potravin,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v dubnu o 14,2 %, což bylo o 1,5 procentního bodu více než v březnu. Zrychlení¹⁾ meziročního cenového růstu nastalo zejména v oddíle bydlení a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. V oddíle bydlení vzrostly ceny elektřiny o 30,1 % (v březnu o 24,7 %), zemního plynu o 44,2 % (v březnu o 37,7 %), tuhých paliv o 24,1 % (v březnu o 19,9 %) a tepla a teplé vody o 17,5 % (v březnu o 13,9 %). V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje zrychlil růst cen mouky na 52,3 % (v březnu 30,3 %), masa na 11,0 % (v březnu 2,2 %), polotučného trvanlivého mléka na 31,3 % (v březnu 20,1 %), vajec na 14,2 % (v březnu 1,9 %) a cukru na 25,5 % (v březnu 10,3 %). V oddíle stravování a ubytování se zvýšily ceny stravovacích služeb o 19,5 % (v březnu o 15,0 %). Naopak v oddíle alkoholické nápoje, tabák meziroční růst cen zpomalil. Ceny lihovin klesly o 4,1 % (v březnu růst o 0,7 %), ceny vína se v dubnu meziročně nezměnily (v březnu růst o 5,0 %) a ceny piva vzrostly o 2,0 % (v březnu o 3,8 %).

Na meziroční růst cenové hladiny měly v dubnu nadále největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení, vzrostly ceny nájemného z bytu o 4,5 %, vodného o 5,3 % a stočného o 6,4 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle doprava, kde byly vyšší ceny automobilů o 13,8 % a pohonných hmot a olejů o 41,5 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly meziročně vyšší ceny chleba o 20,3 %, másla o 31,6 % a brambor o 19,2 %. Ceny oděvů vzrostly o 21,4 % a obuvi o 15,2 %.

Imputované nájemné (náklady vlastnického bydlení) vzrostlo o 17,7 % (v březnu o 16,3 %) zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů, stavebních prací a cen nových bytů pro vlastní bydlení. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení imputovaného nájemného byl 113,7 %. (Více informací k indexu imputované nájemné: Metodická poznámka.)

Ceny zboží úhrnem vzrostly o 15,3 % a ceny služeb o 12,1 %.

Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v dubnu 7,0 % (v březnu 6,1 %).

Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)²⁾

Podle předběžných výpočtů vzrostl v dubnu HICP v Česku meziměsíčně o 1,8 % a meziročně o 13,2 %. Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v dubnu 2022 za Eurozónu 7,5 % (v březnu 7,4 %), na Slovensku 10,9 % a v Německu 7,8 %. Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v březnu 7,8 %, což bylo o 1,6 procentního bodu více než v únoru. Nejvíce ceny v březnu meziročně vzrostly v Litvě (o 15,6 %) a nejméně na Maltě (o 4,5 %).

(Více informací na internetových stránkách Eurostatu: HICP.)

* * *

Od dubna 2022 jsou nově ve Veřejné databázi souběžně s Rychlou informací zveřejňována data dle základního i podrobného členění klasifikace ECOICOP a spotřebitelské ceny vybraných druhů zboží a služeb.

____________________

¹⁾Zrychlení/zpomalení růstu meziročního cenového indexu je rozdíl mezi aktuálním a předchozím meziročním indexem. Je proto závislé na změně aktuálního meziměsíčního indexu a zároveň na změně základny – meziměsíčního indexu (růstu/poklesu) ve stejném měsíci loňského roku.
²⁾ HICP neobsahuje imputované nájemné.

Poznámky:

Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: RNDr. Jiří Mrázek, ředitel odboru statistiky cen, tel. 274052533, e-mail: jiri.mrazek@czso.cz
Kontaktní osoba: Ing. Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen, tel. 274052138, e-mail: pavla.sediva@czso.cz
Metoda získání dat: Přímé terénní zjišťování cen, centrální zjišťování cen a výkaznictví
Termín ukončení sběru dat: 20. kalendářní den příslušného měsíce/termín ukončení zpracování: 3. kalendářní den následujícího měsíce
Navazující publikace: 012018-22 Indexy spotřebitelských cen – základní členění (měsíční periodicita), 012023-22 Indexy spotřebitelských cen – podrobné členění (měsíční periodicita) a 012019-22 Indexy spotřebitelských cen – podrobné členění (roční periodicita)
Dokumenty na internetu: https://www.czso.cz/csu/czso/inflace-spotrebitelske-ceny
Termín zveřejnění další RI: 10. 6. 2022

Přílohy

cisc051022.docx
Přílohy:
Tab. 1 Index spotřebitelských cen (indexy, míra inflace)
Tab. 2 Index spotřebitelských cen (rozklad meziměsíčního přírůstku)
Tab. 3 Index spotřebitelských cen (rozklad přírůstků meziměsíčního, meziročních)
Tab. 4 Index spotřebitelských cen (sociální skupiny domácností – indexy, míra inflace)
Tab. 5 Index spotřebitelských cen (analytická tabulka, specifické indexy)
Graf 1 Index spotřebitelských cen (meziroční změny, změny proti bazickému roku)
Graf 2 Harmonizovaný index spotřebitelských cen – mezinárodní srovnání
Vyjádření Pavly Šedivé, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ
(soubor mp3)