cnb.cz (ČNB)
Makroekonomika  |  09.05.2022 14:08:59

V rytmu hudebního průmyslu - v posledních dvou desetiletích prošel radikálním vývojem - čnBlog

 

Hudební průmysl si v posledních dvou desetiletích prošel radikálním vývojem, především díky technologickému pokroku, který vytvořil tlak na inovaci a flexibilitu všech odvětví s postupným odklonem od fyzických nosičů hudby k její digitální podobě. Globálně je hudební průmysl značně propojen a má významný ekonomický přínos, který je tažen především díky růstu popularity a příjmů v oblasti streamování (hlavně toho předplaceného) a díky příjmům z živé hudby. Přestože hudební průmysl zažíval dlouhodobý pokles s nepříliš optimistickým výhledem, v posledních pár letech výrazně roste. Pandemie koronaviru zasadila hudebnímu průmyslu nemalou ránu, především výpadkem příjmů z živé hudby, avšak zároveň urychlila některé trendy a strukturální změny. Predikce ukazují na oživení růstu, přičemž do budoucna má hudební průmysl velký potenciál, mimo jiné díky rozvoji spoluprací například s herním průmyslem či díky rozvoji živě streamovaných virtuálních koncertů. Streamování se však možná stává až příliš dominantním zdrojem příjmů, na kterém je průmysl závislý.

Vyšlo v publikaci Globální ekonomický výhled – duben 2022 (pdf, 1,5 MB)


Úvod

Hudební průmysl patří mezi nejdynamičtější obchodní oblasti ovlivňující jak jednotlivce, komunity, tak i globální ekonomiku. Hudební průmysl je možné vydefinovat jako síť, která je vytvořena na základě vzájemně velmi úzce propojených odvětví, která fungují na bázi nesčetných licenčních ujednání. Nahrávací odvětví, odvětví hudebního vydavatelství a odvětví živé hudby jsou těmi klíčovými pro celý průmysl. Tato síť tedy zahrnuje produkci, distribuci, rozšiřování a spotřebu hudby v jejích rozmanitých formách a též propagaci hudebních vystoupení (Tschmuck, 2017). Nedílnou součástí struktury jsou hudební vydavatelství, hudební producenti či subjekty související s propagací hudby, ale samozřejmě také samotní hudebníci, ať už jako autoři, potažmo skladatelé hudby, nebo jako její interpreti.

Především díky dynamickým technologickým změnám se musí hudební průmysl neustále transformovat a přizpůsobovat, aby byl schopen zajistit dostatečný tok příjmů a generovat zisky. Transformace probíhají na všech úrovních průmyslu a dochází proto ke změně struktury příjmů. Své chování v důsledku různých pobídek, faktorů a dalších tržních sil v rámci ekonomiky hudebního průmyslu v posledních zhruba dvou desetiletích radikálně změnili nejen hudebníci, ale také posluchači, na kterých průmysl stojí. V průběhu minulých let byly navíc položeny dobré základy v podobě nemalých investic do hudby, ze kterých se dodnes čerpá, především v oblasti digitánch služeb. Obzvláště příjmy tohoto odvětví pak podporují dodnes růst v celém hudebním průmyslu.

Význam hudebního průmyslu

Hudba, jakožto ekonomický statek chráněný autorským právem, se obchoduje na mnoha trzích a celosvětově dochází k růstu poslechu hudby. Hudba je nedílnou součástí společnosti na celém světě a vždy hrála inspirativní roli. Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI) v říjnu loňského roku v největší celosvětové spotřebitelské studii zaměřené na hudbu (Engaging with Music 2021) zjistila, že čas strávený poslechem hudby se v roce 2021 zvýšil v průměru na 18,4 hodiny týdně oproti 18 hodinám v roce 2019 (v roce 2020 průzkum nebyl vzhledem k pandemickým výzvám proveden). Nejvýrazněji vzrostl podíl poslechu hudby prostřednictvím přeplaceného streamování, které dominuje s podílem 23 % (Graf 1). Důvodem je, že uživatelé oceňují snadný přístup a také autonomii, která je poskytnuta při výběru umělců a hudby, kterou mají rádi. Studie obecně zkoumala, jak spotřebitelé hudbu poslouchají, objevují a jak jsou do ni vtažení. Výzkum tedy ukázal, že posluchači nejen poslouchají více hudby, ale že také využívají příležitosti k zapojení se do nových dynamických hudebních zážitků. Hudbu lze totiž díky inovacím spotřebovávatíce způsoby a roste tak i konkurenční hudební prostředí. Též se ukazuje, že hudba pozitivně přispívá k emocionální pohodě lidí, což se potvrdilo především během pandemie koronaviru.

Graf 1 – Týdenní hudební zapojení

Graf 1 – Týdenní hudební zapojení

Zdroj: IFPI

Stále inovativnější a zajímavější možnosti zapojení spotřebitelů hudby rozšiřují způsoby sdílení hudby a následných příjmů z ní. V prostředí svobodně poskytovaných licencí k užití hudby v průmyslu tak vznikají inovativní formy, jako jsou živě streamované virtuální koncerty, ale i krátká hudební videa, či herní zážitky, na jejichž rychlý nástup upozornila právě výše zmíněná studie od IFPI. Ta také konstatuje, že každý třetí člověk přiznal, že stále používá nelicencované nebo nelegální způsoby poslechu hudby, což určitým způsobem stále ovlivňuje hudební průmysl a může odvádět část příjmů.

Digitální revoluce

Strukturální posun v rámci hudebního průmyslu upozadil nákup fyzických produktů na úkor streamovacích služeb (Graf 2). Dokonce se ukazuje, že tento přechod znamená podstatné snížení ceny za skladbu, konkrétně vede k poklesu ceny za skladbu o 85 % (Edquist, Goodridge a Haskel, 2021). Fyzické produkty jsou díky růstu dostupnosti chytrých zařízení méně atraktivní (ačkoliv výjimka potvrzuje pravidlo, jelikož například vinyl zažívá opětovný nárůst popularity), zatímco podíl streamované hudby na příjmech celosvětového trhu s hudbou v posledních letech drasticky roste. Zatímco v roce 2010 se streamovaná hudba podílela na celkových příjmech nahrávacího průmyslu sotva 3 %, v roce 2021 už to bylo přes 65 %. Tento trend lze jasně vidět například na uvedených datech největšího hudebního trhu na světě, kterým je USA.

Graf 2 – Příjmy z hudebních nahrávek v USA podle formátu

Graf 2 – Příjmy z hudebních nahrávek v USA podle formátu

Zdroj: RIAA

Poslední dvě desetiletí tak byla pro hudební průmysl ve znamení velkých změn, zejména v důsledku rozvoje technologií. Postupně došlo ke změně chování jak ze strany hudebníků, tak posluchačů. Počátkem roku 2000 započala tzv. digitální revoluce, přičemž poptávka po hudbě poskytované skrze digitální technologie je stále na vzestupu. Hlavní příčinou radikální změny je rozšíření a dostupnost internetu, který se stal novodobým zdrojem zábavy. Digitální hudba je považována za přední příklad digitální inovace, která průmyslu poskytla nové produkty a služby pro spotřebitele hudby. Pokrok v digitální hudbě se může projevit i do budoucna, například inovacemi, jako jsou umělá inteligence, strojové učení, či virtuální realita.

S rozvojem technologií a s digitalizací přišlo postupně také hudební pirátství, kdy lidé v podstatě přestali platit za hudební obsah. Díky pohodlí a dostupnosti popularita pirátství stoupala a umělci a nahrávací společnosti se obávali, co to bude pro průmysl znamenat. Tento zásah však hudební průmysl nepoložil a navzdory prvotnímu šoku a obavám se přizpůsobil a dodnes prosperuje. Pirátská hudba paradoxně vlastně nakonec i napomohla vývoji hudebního průmyslu, například tím, že podpořila kariéru umělců střední třídy, kterým zvýšila prodeje (Lee, 2018). Nelegální stahování hudby tedy sice může vést do jisté míry ke snížení prodejů, ale na druhou stranu je může i zvýšit, jelikož spotřebitelé mohou hudbu „zkusit“, než přistoupí k jejími legálnímu nákupu. Neexistuje tedy shoda na teoretickém vlivu pirátství na prodeje. Hudební pirátství však obecně zaznamenalo klesající tendenci, nicméně není mrtvé a jeho dopad je jen těžko vyčíslitelný.

Hlavní zdroje příjmů, stojící za růstem hudebního průmyslu

Celosvětový hudební průmysl měl ještě v roce 2019 hodnotu přes 50 mld. dolarů a má dva hlavní zdroje příjmů (Graf 3). Jedná se o živou hudbu, kde příjmy plynou z prodeje vstupenek na turné, festivaly a koncerty. Druhým zdrojem je nahraná hudba, kde jsou hlavními zdroji příjmů streamování, digitální stahování, fyzické prodeje a synchronizace, která představuje použití hudby pro filmy, hry, televizi či reklamu (Hall, 2020).

Graf 3 – Celosvětové příjmy hudebního průmyslu

Graf 3 – Celosvětové příjmy hudebního průmyslu

Zdroj: PwC, Statista
Poznámka: Označení * znamená, že se jedná o výhled.

Odvětví živé hudby hudebního průmyslu je dlouhodobě velmi silné. Jeho příjmy do období pandemie rostly a měly by růst i nadále. V roce 2019 dokonce příjmy odvětví živé hudby činily dle PwC necelých 30 mld. dolarů. Spotřebitelé jsou lační po hudebním intenzivním zážitku spojeným s živými vystoupeními jejich oblíbených umělců. Koncerty a hudební festivaly proto pohání růst odvětví. Částečně také růst streamování často může podnítit posluchače k živým vysoupením. Ta jsou pak hlavním zdrojem příjmů především pro samotné umělce.

Po téměř dvou desetiletích poklesu je také patrný opětovný návrat nahrávacího odvětví hudebního průmyslu k růstu (Graf 4). Podle IFPI se příjmy v roce 2015 vrátily k růstu po konkrétně patnáct let trvajícím poklesu, jehož dno představovaly příjmy 14 mld. dolarů v roce 2014. Ačkoliv na pokles příjmů mělo vliv i dříve zmíněné hudební pirátství související s digitalizací, tento společný pohyb dvou proměnných neznamená nutně příčinnou souvislost. Svou významnou roli při poklesu prodeje sehrála obecně globální změna způsobu spotřebovávání hudby v důsledku digitalizace. Mnohem více se spotřebitelé zaměřují na nákup jednotlivých skladeb, nikoli na celá alba, což mohlo vést k poklesu příjmů. Navíc s nástupem YouTube a dalších platforem je možno konzumovat hudbu bez placení, jelikož je hrazena z příjmů z reklamy. Též je nutné zdůraznit, že internet přinesl nové formy zábavy mimo samotný poslech hudby, jako třeba sociální sítě, což opět zasáhlo prodej hudby (McKenzie, 2013). Současná situace však vypadá velmi nadějně a v roce 2021 činily dle Globální hudební zprávy 2022 vydané IFPI příjmy z hudebních nahrávek celkem 25,9 mld. dolarů. To představuje nárůst o 18,5 % oproti roku 2020 a sedmý rok růstu v řadě. K růstu přitom přispělo především streamování, které umožnilo spojení lidí s hudbou do té doby nepředstavitelným způsobem.

Graf 4 – Příjmy z hudebních nahrávek

Graf 4 – Příjmy z hudebních nahrávek

Zdroj: IFPI

Streamování hudby se stalo naprostou normou, předstihující ostatní formáty a je jedním z hlavních příjmů pro nahrávací odvětví. To se s odhlédnutím od vývoje v pandemických letech vyrovnává síle odvětví živé hudby. V roce 2021 byl podíl streamování na celosvětových příjmech 65 % a jeho popularita nadále roste (Graf 5). Příjmy ze streamování v roce 2021 dle IFPI vzrostly o 24,3 % na 16,9 mld. dolarů, kdy klíčovým faktorem bylo předplacené streamování, jehož příjmy vzrostly o 21,9 %. V této formě konzumace hudby je výhodou možnost vybrat si své oblíbené umělce, skladby, či tvorba vlastních playlistů, tedy za pevný poplatek možnost nerušeného poslechu ze široké nabídky licencované hudby. Druhou možností je zvolit si streamování hudby podporované reklamou. Společnosti jako Spotify se tak stávají novou tváří hudebního průmyslu a kupují hudbu od umělců, aby ji mohli streamovat na svých platformách konečným spotřebitelům. Samotné odměny umělcům od hudebních streamovacích platforem jsou však problematické a často diskutované jako nespravedlivé, jelikož umělcům se snížili příjmy na úkor nahrávacích společností a samotných streamovacích platforem. Trendem se také stává již dříve zmíněné živé streamování často v podobě virtuálních koncertů.

Graf 5 – Příjmy z hudebních nahrávek podle segmentů

Graf 5 – Příjmy z hudebních nahrávek podle segmentů

Zdroj: IFPI

Nemalou roli pro nahrávací odvětví hrají také příjmy z fyzického prodeje a z práv k výkonu a ze synchronizace. Pokud je hudební obsah (potažmo nahrávky) jakkoliv využit např. ve vysílání nebo na veřejných místech, musí být zaplaceny autorské poplatky. Co se týká synchronizace, tak tvůrci hudby mohou poskytnou licence pro její další použití, nejčastěji ve filmech, hrách, televizi či v reklamě. V oblasti práv k výkonu (tvoří 9,4 % příjmů odvětví) i v oblasti synchronizace (tvoří 2,1 % příjmů odvětví) došlo v roce 2021 dle IFPI k růstu příjmů oproti roku 2020, a to o 4 % a 22 %. Růst následoval po významném poklesu příjmů v roce 2020 v obou oblastech o zhruba 10 % oproti roku 2019, což bylo pochopitelné vzhledem k zavedeným pandemickým lockdownům. Příjmy z fyzického prodeje (tvoří 19,2 % příjmů odvětví) v roce 2021 oproti předchozímu roku také vzrostly, a to o více jak 16 %, mimo jiné také díky silným rokům, které zaznamenávají vinyly. Tomuto dvoucifernému růstu ovšem též předcházel pokles příjmů o necelých 5 % v roce 2020.

Nedílnou součástí příjmů průmyslu se stávají také hudební videa, a to v mnoha směrech. Hudební producenti čím dál tím častěji využívají umístění produktu do obsahu (tzv. product placement), jelikož dobře vědí, že video je v případě úspěchu stejně zásadní jako samotná hudba. Často se proto spojují s různými značkami, jejichž produkty pak ve videoklipech propagují, za což dostávají zaplaceno. Také například platforma YouTube umožnila zpěněžení hudebního video obsahu. V červnu loňského roku YouTube uvedl, že za předchozích 12 měsíců zaplatil hudebnímu průmyslu více než 4 mld. dolarů, a to konkrétně umělcům, autorům písní a držitelům práv k hudbě (Olson, 2021).

Pandemie koronaviru

Pandemie hluboce zasáhla mnoho lidí z hudebního průmyslu a změnila návyky spotřebitelů hudby. Primárně byla poškozena živá hudba, které byla v naprosté většině omezena či zcela pozastavena. Mnoho umělců odložilo vydání nové tvorby, právě z důvodu nemožnosti propagovat nová alba pomocí koncertů, především v podobě turné, ale i festivalů. Pandemie uvrhla odvětví živé hudby do situace, kdy v roce 2020 klesly celosvětové příjmy asi o 75 % ve srovnání s rokem 2019. Konkrétně klesly příjmy z živých vystoupení na něco málo přes 7 mld. dolarů, oproti téměř 30 mld. dolarů v roce předchozím. Rapidně se proto snížily i celkové příjmy v rámci hudebního průmyslu, který byl donucen být opět kreativní a inovativní. S vědomím nejistoty v podobě chybějících příjmů z živých vystoupení byly hledány nové způsoby monetizace spotřeby hudby, potažmo udržení publika.

Ačkoliv zprvu po vypuknutí pandemie docházelo k velkým výkyvům ve spotřebě hudby, byla pilířem, ke kterému se mnozí v těžké situaci obraceli. Opatření proti pandemii neumožňovala konat činnosti, při kterých je běžně hudba spotřebovávána. Zprvu byl proto pozorován významný pokles spotřeby hudby, především na trzích nejvíce zasažených pandemií (Itálie a Španělsko). I přes tento počáteční negativní šok se spotřeba hudby nezastavila a postupně se začaly více využívat streamovací platformy na televizorech či chytrých zařízeních (Hall, 2020). I přes ztrátu denních aktivních uživatelů došlo v součtu k výraznému nárůstu počtu předplatitelů streamování, který je směrodatným ukazatelem (Graf 6).

Graf 6 – Uživatelé předplaceného hudebního streamování

Graf 6 – Uživatelé předplaceného hudebního streamování

Zdroj: IFPI

Alespoň částečnou záchranou hudebního průmyslu se staly streamovací platformy, které byly na vzestupu již před pandemií (Graf 7). Poměrně stabilní příjmy ze streamování pomohly kompenzovat stagnující příjmy především z živých vystoupení, ale i v jiných sférách průmyslu. Fanoušky táhlo především zapojení se do živého streamování na mnohých platformách (ať už se jedná o Twitch, Instagram či YouTube), kdy měli možnost přímého kontaktu s umělci. Rozmohly se také spolupráce, ve kterých umělci figurují. Jedním příkladem za všechny byl virtuální koncert hvězd světové populární hudby s názvem „Jeden svět společně doma“, který se odehrál v dubnu 2020. Pořadatelé v podobě organizace Global Citizen a Světové zdravotnické organizace tímto způsobem získali 12,7 mil. dolarů na pomoc v souvislosti s pandemí COVID-19. Silně se také posunula dopředu spolupráce hudebního a herního průmyslu. Ta sice započala již před pandemií, ale její rozsah a pozornost se staly intenzivnější. Například populární hra Minecraft či Fortnite hostily živé virtuální koncerty v době pandemie, které přitáhly desítky milionů diváků. Ačkoliv hry či televize integrují hudbu, příjmy ze synchronizace jsou prozatím realtivně nízké. Jedná se pouze o 2 % z celosvětových příjmů z hudebních nahrávek (Grant, 2020).

Graf 7 – Uživatelé největších streamovacích platforem hudby

Graf 7 – Uživatelé největších streamovacích platforem hudby

Zdroj: BusinessofApps

Začaly též vznikat některé mechanismy pro snížení bezprostředních dopadů pandemie. Za zmínku stojí mnohé dary umělcům od řady hudebních společností (Universal Music) či streamovacích magnátů (Spotify či YouTube Music). Umělce mohly též podpořit přímo spotřebitelé a to například skrze neziskovou organizaci Equal Sounds, která přijímala daňově uznatelné dary na pomoc umělcům. Pomoc poskytl v řadě zemí nejen soukromý, ale také veřejný sektor. Přesto vše však došlo během pandemie k významné ztrátě pracovní síly a talentů v hudebním průmyslu. Příkladem je britský hudební trh, který se dlouhodobě drží mezi těmi největšími na světě a má obrovský ekonomický přínos pro britskou ekonomiku. Nejen, že došlo ke snížení jeho přínosu téměř o polovinu, ale podle zprávy organizace UK Music v celém britském hudebním průmyslu během pandemie zaniklo každé třetí pracovní místo, neboť významně poklesla úroveň zaměstnanosti.

Výhled do budoucna

Z dlouhodobého pohledu se zřejmě hlavní hodnotový řetězec hudebního průmyslu měnit nebude, avšak pandemie urychlila a podpořila dlouhodobé trendy v průmyslu, ale nejen ty. S největší pravděpodobností tedy zůstane základ v úzkém navázání umělců a vydavatelství na hudební streamovací platformy, ale též zotavující se živá hudba zůstane významným pilířem hudebního průmyslu. Přičemž streamování v posledních několika letech nabylo významu v rámci celkových příjmů odvětví. Do budoucna by mohl mít svůj vliv také přístup k rychlejším 5G sítím, které umožní více bezproblémové streamování a tím ho potenciálně dále podpoří. Více spotřebitelů placeného streamování navíc zvýšilo hodnotu nahrávacích společností, kdy některé již dokonce poměrně úspěšně vstoupily na burzu. Za zmínku stojí především nedávný vstup největších nahrávacích společností na světě na burzu, konkrétně Universal Music a Warner Music[1]. Obecně jsou role platforem, především těch streamovacích, stále důležitější, obzvláště kvůli čím dál tím vyšší spotřebě hudby v digitální podobě a schopnosti oslovit velké množství spotřebitelů. Ovšem je třeba podotknout, že se na oněch platformách hudební průmysl stává relativně závislý. To může a již má své konsekvence na samotný hudební obsah. Například dochází ke zkracování délky písní, jelikož je vyvíjen tlak na co nejvyšší počet jejich přehrání (Hall, 2020). Streamovací platformy platí za jednotlivá přehrání a to za každou skladbu stejně. Průměrná délka písně v žebříčku Billboard Hot 100 se tak od roku 2013 do roku 2018 snížila zhruba o 20 sekund (Kopf, 2019).

Mezi inovativní trendy s velkým potenciálem pro hudební průmysl patří nejen spolupráce, ale též živé streamování. Herní a televizní spolupráce se v menší míře vyskytovaly již dříve, ovšem zcela novým fenoménem se také staly již zmíněné živě streamované virtuální koncerty. Ačkoliv jsou pro průmysl velkou příležitostí, mají stále velké nedostatky a nelze je brát jako budoucnost živých koncertů, nebo jejich náhradu. Ba právě naopak odvětví živých koncertů v kombinaci se složitým prostředím práv dlouho brzdily rozvoj virtuálních koncertů, přičemž technologická stránka nebyla problémem. Živé virtuální koncerty tak nebyly v době pandemie zcela připraveny na svou premiéru. Ačkoliv byl jejich počátek především o bezplatnosti, naslal ve druhé polovině roku 2020 poměrně rychlý posun k akcím placeným. Celkově tak vyneslo vstupné na živě streamované virtuální koncerty v roce 2020 okolo 0,6 mld. dolarů (Mulligan, 2021).

Poslední roky mimo jiné přinesly vysokou poptávku po investicích do hudebního průmyslu. Díky tomu by mělo být ocenění hudebních aktiv (ať už těch vydavatelských či nahrávacích) relativně odolné, navzdory zakolísání příjmů v krátkém období. Ovšem tempo růstu ocenění může být do určité míry omezeno. Po náročném roce 2020, který přinesl masivní propad příjmů z živé hudby (o téměř 75 %), následuje oživení růstu hudebního průmyslu. PwC předpovídá ve svém Globálním výhledu zábavy a médií na období 2021-2025, že celkové příjmy z hudby porostou tempem 12,8 %, především díky růstu tržeb z digitálního streamování, ale také díky návratu živé hudby (Graf 8).

Graf 8 – Výhled příjmů hudebního průmyslu

Graf 8 – Výhled příjmů hudebního průmyslu

Zdroj: PwC

Závěr

I v současné době, kdy je hudba díky technologiím relativně snadno dostupná, se dá v hudebním průmyslu dosáhnout na vysoké zisky. Příjmy z prodeje fyzických nosičů byly nahrazeny řadou nových zdrojů. Preference spotřebitelů se přesunuly od statického poslouchání fyzických alb k živé hudbě. Vyšší poptávka po koncertech zvýšila jejich ceny a tím i příjmy hudebníků, respektive celého hudebního průmyslu. Samotný internet navíc díky snadné možnosti šířit hudbu po celém světě významně rozšířil dostupné publikum. Hudba také našla svého tahouna v podobě streamování.

Hudební průmysl byl ještě před několika lety v krizi, ovšem nyní je díky prolnutí streamování a živé hudby opět na vzestupu. Koevoluce mezi stále více populárním streamováním a obnovujcí se živou hudbou vede dle zkušeností z USA k udržitelnému růstu hudebního průmyslu. Obě oblasti se společně vyvíjí a dochází k jejich vzájemnému přizpůsobování, kdy například streamování často žene mnoho posluchačů na živá vystoupení (Naveed, Watanabe & Neittaanäki, 2017).

Rychle reagující monetizační strategie umožňují nové spolupráce, které mají stejně jako virtuální koncerty obrovský potenciál do budoucna. Například již zmíněné hry či televize integrují čím dál tím častěji do svého obsahu hudbu. Dlouhodobé výhledy průmyslu tak nestojí jen na standarní formě streamování či na živé hudbě. Právě hlubší využívání živého streamování, či spoluprací s herním světem je směr, kterým se průmysl ubírá. Cesta je však ještě dlouhá, protože například živě streamované virtuální koncerty prozatím přitahují pouze publikum mladšího mužského pohlaví.

Pandemie pak v mnoha ohledech podpořila již existující způsoby komunikace s fanoušky, ovšem též odhalila existenci některých nedostatků průmyslu. Vyšší využití platforem pro streamování umožnilo nové způsoby monetizace, ať už to jsou placená členství umožňující exkluzivní přístup k obsahu umělců či různé formy placené funkce komentování (Hall, 2020). Z dlouhodobého hlediska můžou být práve tyto nové způsoby to, co potenciálně rozšíří publikum a udrží hudební průmysl při síle. Ovšem též se prokázaly úskalí digitální transformace a streamování, například to, že samotní umělci získávají ze streamování jen nepatrnou část vygenerovaných příjmů, což je kompenzováno pouze potenciálem rozsahu globálního publika.

Autorkou je Michaela Ryšavá, analytička ČNB a doktorandka Katedry ekonomie Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Názory v tomto příspěvku jsou její vlastní a neodrážejí nezbytně oficiální pozici České národní banky.

Zdroje

Edquist, H.; Goodridge, P.; Haskel, J. (2021). The economic impact of streaming beyond GDP. Applied Economics Letters, 1-6.

Grant, K. W. (2020): The Future of Music Streaming: How COVID-19 Has Amplified Emerging Forms of Music Consumption, May 16, 2020, Forbes, https://www.forbes.com/sites/kristinwestcottgrant/2020/05/16/the-future-of-music-streaming-how-covid-19-has-amplified-emerging-forms-of-music-consumption/?sh=678d93b9444a

Hall, S. (2020): This is how COVID-19 is affecting the music industry, May 27, 2020, World Economic Forum, https://www.weforum.org/agenda/2020/05/this-is-how-covid-19-is-affecting-the-music-industry/

Henderson, M. (2021): How COVID-19 exposed music industry fault lines and what can be done, September 28, 2021, UNCTAD, https://unctad.org/news/how-covid-19-exposed-music-industry-fault-lines-and-what-can-be-done

IFPI (2021a): Engaging with Music, October 11, 2021, https://www.ifpi.org/wp-content/uploads/2021/10/IFPI-Engaging-with-Music-report.pdf

IFPI (2021b): Global Music Report, March 23, 2021, https://www.ifpi.org/ifpi-issues-annual-global-music-report-2021/

IFPI (2022): Global Music Report, March 23, 2022, https://www.ifpi.org/ifpi-global-music-report-global-recorded-music-revenues-grew-18-5-in-2021/

Iqbal, M. (2022): Spotify Revenue and Usage Statistics, January 19, 2022, https://www.businessofapps.com/data/spotify-statistics/

Kopf, D. (2019): The economics of streaming is making songs shorter. Quartz, January 17, 2019, https://qz.com/1519823/is-spotify-making-songs-shorter/

Lee, J. F. (2018). Purchase, pirate, publicize: Private-network music sharing and market album sales. Information Economics and Policy, 42, 35-55.

McKenzie, J. (2013): Music sales are waning but don´t blame the pirates, October 7, 2013, The conversation, https://theconversation.com/music-sales-are-waning-but-dont-blame-the-pirates-18426

Mulligan, M. (2021): Virtual concerts: A new video format, January 8, 2021, Music Industry Blog, https://musicindustryblog.wordpress.com/2021/01/08/virtual-concerts-a-new-video-format/

Naveed, K.; Watanabe, C.; Neittaanmäki, P. (2017). Co-evolution between streaminf and live music leads a way to the sustainable growth of music industry – Lessons from the US experiences. Technology in Society, 50, 1-19.

Olson, C. A. (2021): YouTube Says It Paid $4 Billion To Music Industry During Past 12 Months, June 2, 2021, Forbes, https://www.forbes.com/sites/cathyolson/2021/06/02/youtube-says-it-paid-4-billion-to-music-industry-during-past-12-months

PwC (2021): Global Entertainment & Media Outlook 2021-2025, July 7, 2021, https://www.pwc.com/gx/en/industries/tmt/media/outlook/segment-findings.html

RIAA (2021): U.S. Recorded Music Revenues by Format, February 28, 2022 https://www.riaa.com/u-s-sales-database/

Tschmuck, P. (2017). The economics of music. Newcastle-upon-Tyne: Agenda Publishing. UK Music (2021): This Is Music 2021, 2021, https://www.ukmusic.org/research-reports/this-is-music-2021/

Klíčová slova

hudební průmysl, digitalizace, streamování hudby, živá hudba

JEL Klasifikace

D45, L82, O14, O33


[1] Společnost Warner Music vstoupila na burzu v červnu 2020, Universal Music pak v září 2021.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:

Pá 16:01  Inflace v ČR i USA skončila pod odhady (Komentář) Investiční bankovnictví (Komerční banka)
Pá 14:28  Eurozóna - průmyslová produkce v červnu rostla Vladimír Urbánek (Kurzy.cz)
Pá 11:07  Průmysl v eurozóně zrychlil (12.8.2022) ČSOB-Dealing (ČSOB-Dealing)
Pá 11:06  Malajsie - HDP ve 2Q rostl nad odhady Vladimír Urbánek (Kurzy.cz)






Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2022

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688