Aleš Michl novým guvernérem ČNB?

Pokud se informace potvrdí, dojde pravděpodobně na výraznější obměnu v bankovní radě.

Obměna bankovní rady se zdá být větším “dobrodružstvím”, než jsme očekávali my i trh. Podle předběžných zpráv z tisku, by do čela ČNB měl mířit současný člen bankovní rady Aleš Michl. Pokud se informace potvrdí, dojde pravděpodobně na výraznější obměnu v bankovní radě. Signalizovalo by to, že současný guvernér Rusnok u prezidenta neuspěl s návrhy kandidátů, kteří by představovali kontinuitu v současné politice ČNB - tj. v souladu s prognózou reagovat na akcelerující inflaci utahováním měnové politiky. Je proto pravděpodobné, že prezident může dodat novému guvernérovi do bankovní rady i další holubičí hlasy (do začátku příštího roku má bez Aleše Michla rozhodnout o dalších čtyřech jménech). Pokud se informace potvrdí, je pravděpodobné, že se bankovní rada posune výrazně holubičím směrem. Co to však přesně může znamenat, v tuto chvíli těžko odhadovat. Vyznění poslední prognózy je výrazně jestřábí a i stávající bankovní rada se rozhodla raději jednat podle alternativního scénáře, který nepožaduje další výrazné zvyšování úrokových sazeb a “smiřuje” se s pomalejším návratem inflace k cíli. Na druhou stranu stávající většina v bankovní radě jasně vidí rizika tohoto alternativního scénáře jako pro-inflační a v případě potřeby by byla ochotna sáhnout k dalšímu výraznějšímu růstu sazeb. To je v případě “holubičí rotace” v bankovní radě málo pravděpodobné. Trhy navíc nebudou mít jasno v tom, zda je v případě výrazné diskontinuity ve fungování bankovní rady nečeká “předčasný” pokles sazeb - nyní hlavní i alternativní scénář počítá se sazbami výrazně nad 5 % do konce roku 2023. Není tedy divu, že v důsledku výrazné nejistoty spojené s obměnou bankovní rady česká koruna slábne. V případě dalšího zesílení inflačních tlaků nelze vyloučit, že se “nová” ČNB může dostat “za křivku” a být k vyšším sazbám (podobně jako v minulosti NBP nebo NBH) spíše dotlačena ztrátami měnového kurzu. Navíc koruně po posledním zasedání nepomáhá ani skutečnost, že aktivnější používání devizových rezerv a koruny v boji s inflací je zatím podle slov guvernéra Rusnoka mimo hru. ČNB chce korunu nadále spíše “pasivně” bránit proti nadměrným ztrátám. To samo o sobě považujeme za správné rozhodnutí - aktivní politika silného kurzu by nemusela být trhům srozumitelná (úrokový kanál se nevyčerpal) a mohla by časem přece jen narážet na omezenost devizových rezerv (ty jsou sice vysoké vzhledem k české ekonomice, ale ne vůči velikosti globálních trhů).