ČNB zvedá úrok více, než se čekalo, nejvýše od října 1999. Kromě výraznější inflace může být důvodem také očekávaný příchod nového, méně jestřábího guvernéra
Česká národní banka překvapila a zvedá základní úrokovou sazbu z pěti na 5,75 procenta, na nejvyšší úroveň za celé období od konce října 1999. Čekal se přitom nárůst jen na 5,5 procenta. Bankovní rada ČNB tedy z nové prognózy analytického týmu banky převážně nazřela, že inflační tlaky v české ekonomice jsou ještě silnější, než dosud mínila, takže je třeba vyslat takto razantní signál.
Je nyní otázkou, zda se růst základní úrokové sazby zastaví na úrovni šesti procent, nebo ještě výše. Nelze vyloučit letošní růst základní sazby až na 6,25, nebo dokonce 6,5 procenta. Dalším inflačním činitelem je kromě důsledků pandemie a ukrajinské války čerstvě také mohutný lockdown v Číně, která bojuje prostřednictvím své politiky nulové tolerance s novou vlnou šíření covidové nákazy. Dochází tak k vážnému narušení logistiky v Číně a tamních přístavech, což vyvolá inflační vlny po celém světě. Tyto se přidají k již existujícím inflačním tlakům v podobě „pandemické“ a „válečné inflace“.
Citelně inflační by bylo také odstřižení České republiky a potažmo EU od ruských energií, zejména od plynu.
Proinflační rizika tedy nepolevují, což je další důvod, proč se dnes ČNB rozhodla zvýšit základní sazbu vydatněji, než se čekalo.
Je dále otázkou, kudy se bude ubírat měnová politika ČNB ve druhé polovině letoška, kdy již centrální banku povede jiný guvernér než Jiří Rusnok a obměny dozná také bankovní rada. Pokud by v čele ČNB stanul například Vladimír Dlouhý, o němž jako o favoritovi spekulují média, nelze vyloučit, že ve druhé polovině roku bude ČNB méně razantní ve zpřísňování své měnové politiky, než pokud by se stal guvernérem třeba některý ze stávajících viceguvernérů. Ti totiž podporují jestřábí postoj většiny současné bankovní rady, zatímco Dlouhý, šéf Hospodářské komory, jež prosazuje zájmy i malých a středních podniků ČR, bezprostředněji vnímá nepříznivý dopad razantního utahování měnověpolitických šroubů právě na podnikovou sféru ČR.
Právě vyhlídka více holubičí bankovní rady mohla přispět k tomu, že se dnes bankovní rada ještě ve starém složení rozhodla pro jestřábí, tedy razantnější než předpokládané zvýšení základní sazby. Analytický tým ČNB má v instituci svůj vliv a může si takto připravovat půdu pro působení pod novým vedením.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má téměř 25 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 18 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na: www.trinitybank.cz
Více zpráv k tématu Inflace
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz