Válka zhoršila vyhlídky rumunské ekonomiky. Nejisté jsou dodávky plynu

Po zahájení ruské agrese na Ukrajinu je makroekonomický vývoj Rumunska velmi volatilní. Světová banka již například snížila odhad ekonomického růstu Rumunska v roce 2022 o 2,4 procentního bodu. Rumunská vláda v kontextu konfliktu na Ukrajině a nedostatku takzvaných kritických surovin začala revidovat uzavírání dolů a lomů.

Plynárenská infrastruktura v Bukurešti. Foto: Shutterstock

Rumunsko nemá přímé smlouvy s Ruskem o dodání plynu, nehrozí tak možnost úhrady komodity v rublech. Rumunsko nicméně nemá v podmínkách sankcí proti Rusku nasmlouván dostatek plynu, aby naplnilo zásobníky pro zimní sezónu 2022-23. Bukurešť hledá zdroje, které by nahradily ruský plyn, který tvoří 20 % dodávek.

Na druhé straně krize přináší celou řadu příležitostí i pro české subjekty, a to vzhledem k vládnímu balíku opatření na podporu ekonomiky s názvem „Podpora Rumunska“.

ZMĚNĚNÉ PROGNÓZY

Makroekonomické prognózy Rumunska byly do zahájení válečného konfliktu na Ukrajině pozitivní, zejména pro služby, maloobchod, stavebnictví a průmysl. Rozpočet na rok 2022 byl sestaven na základě předpokladu růstu ekonomiky o 4,6 % a průměrné roční inflaci 6,5 %. Celkově měl reálný hrubý domácí produkt v roce 2022 růst o 4,4 %, podle nové prognózy to budou 2 %.

Světová banka upřesnila na základě růstu cen včetně těch za energii, že za celý rok 2022 odhaduje její výši na 9,8 %. Světová banka varuje, že kvůli válce na Ukrajině a doznívající pandemii covid-19 jsou rizika nárůstu inflace vysoká.

Podle Evropské komise v lednu 2022 dosáhla inflace 8,4%, v únoru 2022 pak 8,5%, a celoroční predikce je 6,1%, což je oproti Světové bance ještě konzervativní odhad. Rezervy Rumunska (měny + zlato) měly v březnu 2022 hodnotu 41 miliard eur.

REVITALIZACE TĚŽBY

V kontextu invaze Ruska na Ukrajinu ministr hospodářství Florin Spătaru ohlásil plán na revitalizaci těžby cenných kovů, na kterých je EU závislá (měď, zinek, olovo, grafit apod.). Evropská unie identifikovala celkem 137 výrobků a kritických surovin, ve kterých má Rusko z velké části dominantní pozice. Část z těchto surovin je možné těžit v Rumunsku – například v župě Gorj, kde se nacházejí zásoby mimo jiné titanu, zirkonu i grafitu použitelného pro výrobu grafenu pro automobilový průmysl, nebo v župě Bihor, kde lze těžit polymetalické rudy, měď, zinek nebo molybden.

Ministr energetiky Virgil Popescu ohlásil, že Rumunsko nemá přímé smlouvy s Ruskem o dodání plynu, ani přímé kontakty s Gazpromem, nehrozí tak možnost úhrady v rublech. Je to problém prostřednických firem, které mají smlouvu s Gazpromem. Rumunsko má jednu z největších rafinérských kapacit ve východní Evropě.

Z důvodu války na Ukrajině se Rumunsko začalo připravovat na změny v exportu zemědělských komodit, především pšenice.

BALÍK „PODPORA RUMUNSKA“

Vláda reaguje na válku na Ukrajině, respektive na vyvolanou ekonomickou krizi, a prezentovala balík opatření na podporu ekonomiky s názvem „Podpora Rumunska“. Balík opatření má celkovou hodnotu 17,3 miliardy lei. Opatření vstoupí v platnost 1. července.

Balík má tři hlavní cíle: podporu ekonomiky pro zdravý ekonomický růst, sociální kohezi a solidaritu mezi generacemi. Příjemci opatření jsou malé a střední podniky, velcí investoři, dopravci a distributoři. Například každý malý podnik, který je postižený válkou na Ukrajině, může obdržet granty v hodnotě až 400 tisíc eur.

ŠANCE PRO ČESKÉ FIRMY

Vzhledem k uvedeným masivním investičním opatřením, které Rumunsko přijímá k překonání válečné krize, doporučujeme obrátit zájem českých firem k následujícím oborovým příležitostem.

Obranný průmysl: Rumunsko bude nově poskytovat na obranu 2,5 % HDP. Očekávají se, nebo již probíhají významné akvizice, včetně moderního hasičského vybavení, pátracích a záchranných vrtulníků, speciálních vozidel a sanitek atd. Pro české firmy mohou být perspektivní například participace na přezbrojování i dodávky vybavení letišť nebo zdravotnických potřeb.

Dopravní průmysl a infrastruktura: Rumunská vláda přikládá této oblasti zásadní význam, do rozvoje infrastruktury bude vkládat nemalé prostředky.

Důlní, těžební a ropný průmysl: Pro české firmy může být perspektivní participace například na modernizaci, restrukturalizaci a rozšiřování ropné a plynárenské infrastruktury. Zajímavé příležitosti se mohou rýsovat v oborech zpracování a těžby surovin, kamenolomů, štěrkopískoven, výstavby a modernizace rafinérií a nových nalezišť plynu v Černém moři a ve vnitrozemské části Rumunska.

Vodohospodářský a odpadní průmysl: Rumunské Ministerstvo vodního a lesního hospodářství podporuje nové projekty rozvoje infrastruktury vodního hospodářství. Příležitosti pro české firmy mohou být v podobě dodávek a subdodávek technologií na ochranu životního prostředí, hlavně dodávek v oblasti čištění a úpravy vody, technologických součástí pro čistírny odpadních vod, technologií na úpravu pitné vody a v oblasti nakládání s odpady. Příležitosti jsou i v odpadovém hospodářství měst, neboť většina z nich zatím nemá vybudovanou funkční infrastrukturu třídění odpadů.

Zemědělství: Klíčovým imperativem rumunské vlády bude potravinová bezpečnost. České podniky mají šanci na úspěch s ohledem na chystanou masivní finanční podporu dodávek zemědělské techniky a technologií, zemědělských strojů, zařízení a zemědělských hnojiv.

Uvedené priority se do značné míry překrývají s dlouhodobě podporovanými sektory ze strany Velvyslanectví ČR v Bukurešti, stejně tak jako s mapou oborových příležitostí ministerstva zahraničí.

Rudolf Opatřil, ekonomický rada, Velvyslanectví ČR v Bukurešti