ČSÚ: V rizikové konzumaci alkoholu mají u nás muži výrazně navrch a téměř polovina respondentů (46,8 %) pila alkohol s frekvencí alespoň jednou týdně nebo častěji

V rizikové konzumaci alkoholu mají u nás muži výrazně navrch. Počty denních pijáků se zvyšují.

Alkohol v posledních 12 měsících v Česku konzumovalo celkem 80,1 % respondentů, mezi muži to bylo 88,0 % a z žen 72,5 %. Téměř polovina respondentů (46,8 %) pila alkohol s frekvencí alespoň jednou týdně nebo častěji, 5,4 % si dopřávalo alkohol téměř denně a 4,5 % denně. Mezi každodenními nebo téměř každodenními pijáky výrazně převažovali muži (17,1 %) nad ženami (3,1 %).

Celek se nezměnil, frekvence roste

Pravidelnou i denní konzumaci alkoholu uváděli častěji respondenti ve starších věkových skupinách, nejčastěji ve věku 65 a více let, z nichž 12,5 % konzumovalo alkohol téměř denně nebo denně. Konzumaci nadměrných dávek alkoholu, tedy 5 a více sklenic alkoholu* při jedné příležitosti, uváděli naopak častěji respondenti ve věku 45–54 let.

Celkové množství osob, které deklarovaly konzumaci alkoholu v posledních 30 dnech, se mezi roky 2012–2020 výrazně nezměnilo, ovšem zdvojnásobil se podíl těch, kteří konzumovali alkohol denně nebo téměř denně. Jejich zastoupení narostlo z 5,2 % na 9,9 %. Pravidelná konzumace alkoholu se zvýšila u mužů i u žen a k nárůstu došlo ve všech věkových skupinách s výjimkou té nejmladší 15–24 let, kde zůstává na relativně nízké úrovni. Dlouhodobě mírně klesající trend můžeme sledovat u výskytu pití nadměrných dávek alkoholu s frekvencí alespoň jednou týdně nebo častěji, ke znatelnějšímu poklesu míry konzumace alkoholu došlo ve věkových kategoriích 15–24 let a 35–44 let.

Konzumace alkoholu (%)

Pivo je v čele

Nejčastěji konzumovaným alkoholem bylo pivo, jeho konzumaci v posledních 30 dnech uvedlo 49,8 % respondentů. Následovalo víno nebo šampaňské (38,7 %) a lihoviny (29,9 %). Muži uváděli nejčastěji konzumaci piva (73,1 %) a lihovin (43,9 %), ženy konzumaci vína nebo šampaňského (48,4 %), případně piva (27,5 %).

V roce 2020 byla v rámci národního výzkumu poprvé sledována také konzumace podomácku vyráběného alkoholu, alkoholu zakoupeného v zahraničí (nebo přivezeného ze zahraničí), případně alkoholu, který není určen ke konzumaci. Konzumaci takového alkoholu v posledních 12 měsících uvedlo 24,0 % respondentů (32,8 % mužů a 15,6 % žen), z toho 5,4 % jednou a 18,6 % respondentů opakovaně. Nejčastěji se jednalo o domácí pálenku (20,6 %) nebo alkohol přivezený ze zahraničí (6,0 %). Doma vařené pivo nebo domácí víno konzumovala v posledních 12 měsících 4,0 % respondentů, 0,5 % uvedlo konzumaci alkoholu, který není primárně určen k požití, a 0,2 % konzumaci jiného alkoholu, který nepodléhá zdanění v ČR.

Počet úmrtí na alkoholické onemocnění jater

Problém má 1,7 milionu osob

Výsledky screeningové škály CAGE používané pro hodnocení výskytu rizikového a škodlivého nebo problémového pití alkoholu v obecné populaci naznačují, že v kategorii rizikové konzumace alkoholu se v roce 2020 nacházelo 18,9 % populace ve věku 15 a více let. Opět to byl problém spíše mužů, z nichž se týkal 27,1 %, než žen, které postihoval v 11,1 %. Do kategorie středního rizika spadalo 8,9 % respondentů (12,6 % mužů, 5,5 % žen) a do vysokého rizika, tedy škodlivého pití alkoholu 9,9 % (14,5 % mužů, 5,6 % žen).

Při extrapolaci výsledků na celou populaci ČR ve věku 15 a více let se ukázalo, že v ČR je odhadem 890 tisíc denních nebo téměř denních konzumentů alkoholu a přibližně 1 milion osob se pravidelně alespoň jednou týdně vystavuje nadměrným dávkám alkoholu, když vypije 5 a více sklenic alkoholu při jedné příležitosti. Nadměrné dávky alkoholu s denní nebo téměř denní frekvencí pak konzumuje přibližně 160 tisíc osob. Podle screeningové škály CAGE vykazuje známky rizikové konzumace alkoholu celkem 1,7 milionu osob a z nich 890 tisíc spadá do kategorie velmi vysokého rizika. Při srovnání s roky 2012 a 2016 je patrné zvýšení podílu populace, která vykazuje známky rizikové konzumace alkoholu. V roce 2012 to bylo 17,0 %, v roce 2016 pak 16,8 % a v roce 2020 už 18,9 %.

Odhad výskytu rizikové konzumace alkoholu

Změny v konzumaci alkoholu (%)

*Pozn.: Jedna sklenice alkoholu odpovídá 0,5 litru alkoholického piva, 2 dcl vína nebo 4 cl destilátu, do celkové konzumace se započítávají i kombinace více druhů alkoholu.

Výsledky české části evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) z roku 2019

Studie se zaměřuje na užívání návykových látek a další formy rizikového chování u mládeže ve věku 16 let.

95,1 % šestnáctiletých studentů ochutnalo v životě alkohol

62,7 % pilo alkohol v posledních 30 dnech

38,5 % pilo v posledních 30 dnech 5 a více sklenic alkoholu při jedné příležitosti

11,7 % pije nadměrné dávky alespoň jednou týdně

41,5 % z těch, co pili alkohol v posledních 30 dnech, konzumovalo alkohol v restauraci

41,3 % si alkohol koupilo v obchodě

91,3 % pilo někdy v životě energetické nápoje

40,4 % pilo energetické nápoje v kombinaci s alkoholem

13,1 roku je průměrný věk konzumace první sklenice alkoholu

54,0 % šestnáctiletých studentů někdy v životě kouřilo cigarety

23,6 % kouřilo v posledních 30 dnech

2,8 % kouří denně 11 a více cigaret

60,4 % užilo v životě e-cigarety

3,1 % užívá e-cigarety denně nebo téměř denně

12,8 % zkusilo kouřit tzv. zahřívaný tabák

12,9 roku je průměrný věk první zkušenosti s cigaretou

29,3 % studentů vyzkoušelo v životě nějakou nelegální drogu

28,4 % vyzkoušelo konopné látky

6,6 % studentů se nachází v riziku v souvislosti s užíváním konopných látek

3,6 % vyzkoušelo extázi, 3,5 % LSD a halucinogeny

2,5 % vyzkoušelo halucinogenní houby

1,5 % vyzkoušelo pervitin

1,6 % vyzkoušelo kokain

14,5 roku je průměrný věk první zkušenosti s konopnými látkami

10,0 % studentů užívalo někdy v životě léky na uklidnění na doporučení lékaře

14,4 % uvedlo zneužití psychoaktivních léků

21,9 % studentů hraje denně digitální hry

74,2 % tráví čas denně na YouTube nebo na sociálních sítích

10,5 % studentů hrálo v posledních 12 měsících hazardní hry

2,3 % ze šestnáctiletých jsou v riziku vzniku problémového hráčství

Článek si můžete přečíst v dubnovém čísle časopisu Statistika&My.