Brazílie není pro začátečníky

Ačkoliv se tato věta brazilského skladatele a zpěváka Toma Jobina, jednoho ze zakladatelů světoznámého hudebního žánru bossa-novy, původně týkala zručnosti brazilských hudebníků odkojených nepravidelnými živelnými latinskoamerickými rytmy, dnes asi nejlépe vystihuje složitost brazilského trhu. Brazílie není pro začátečníky. Uspět může jen ten, kdo je dobře připraven.

Město Sao Paulo je nejvýznamnějším centrem průmyslu a financí celého latinskoamerického regionu. Foto: Shutterstock

Brazílie jako federativní republika tvořená 26 státy a jedním federálním územím je etnicky různorodou zemí a národem přistěhovalců. V minulosti se stala domovem i zhruba osmi tisíc českých krajanů. Dnes tato pátá největší a současně pátá nejlidnatější země světa s druhým největším počtem křesťanů po Spojených státech je současně teritoriem plným obrovských kontrastů. Existují zde velké sociální rozdíly ve společnosti a velmi rozdílná sociálně-ekonomická vyspělost jednotlivých států. Z pohledu hrubého domácího produktu podle parity kupní síly je Brazílie osmou největší světovou ekonomikou (3,3 miliardy amerických dolarů) a lídrem v oblasti agroprůmyslu. Je čtvrtým největším producentem obilovin na světě, druhým největším exportérem hovězího a největším vývozcem kuřecího masa, hlavním producentem sójových bobů a největším čistým exportérem potravin, kterými zásobuje více než 800 milionů lidí na celém světě.

PODMÍNKOU JE VYTRVALOST

Obrovský brazilský trh s téměř 215 miliony obyvatel nabízí velmi atraktivní obchodní a investiční příležitosti pro zahraniční podnikatele. Úspěch na něm však vyžaduje dlouhodobou přípravu, zájem, trpělivost, vytrvalost a flexibilitu. Je to trh s vysokou mírou domácí i zahraniční konkurence. Navíc silně protekcionistický s velkým množstvím tarifních a technických bariér pro dovoz, které doprovází řada daní a poplatků, jež dále zatěžují vstup zahraničních výrobků a služeb. V posledních letech devalvující domácí měna, brazilský real, podpoře importu také nepomáhá. Příliš efektivní zatím není při podpoře exportu ani společná obchodní politika Evropské unie. Vyjednávání liberalizační dohody mezi EU a Mercosurem, jehož členy jsou vedle Brazílie dále Argentina, Uruguay a Paraguay, bylo velmi zdlouhavé a dodnes není ukončen ratifikační proces.     

Tyto skutečnosti zvyšují roli státní proexportní politiky a ekonomické diplomacie v podpoře aktivit českých podnikatelů na tak náročných trzích, jakým je právě ten brazilský. Českým firmám zde poskytují všestrannou asistenci dvě diplomatické mise, a to velvyslanectví v Brasílii a generální konzulát v Sao Paulu. V jurisdikci konzulátu je osm států jihovýchodní části země – Espírito Santo, Rio de Janeiro, Sao Paulo, Minas Gerais, Mato Grosso do Sul, Paraná, Santa Catarina a Rio Grande do Sul. Prodlouženou „diplomatickou“ rukou těchto zastupitelských úřadů je síť honorárních konzulátů, jež napomáhají při realizaci ekonomické a veřejné diplomacie a zajišťování konzulární služby pro české občany. Mimoto mají v Sao Paulu také sídlo agentury CzechTrade a CzechTourism.

Sao Paulo je také leteckým hubem jižní polokoule. Foto: Shutterstock

PODPORA ČESKÝM FIRMÁM

Výše uvedených osm států v jurisdikci generálního konzulátu v Sao Paulu představuje téměř tři čtvrtiny brazilského HDP, přičemž jen podíl státu Sao Paulo činí více než 30 %. Ekonomika tohoto federálního státu je jednoznačně největší nejen v Brazílii, ale i v celé Jižní Americe. Stejnojmenná metropole státu Sao Paulo je nejvýznamnějším centrem průmyslu a financí celého latinskoamerického regionu.

Zároveň je Sao Paulo i leteckým hubem jižní polokoule. Dvě mezinárodní saopaulská letiště ročně odbaví více než 55 milionů cestujících. Nedaleký Santos je zase největším kontejnerovým přístavem Latinské Ameriky, přes který proudí velká část brazilského exportu do zahraničí a importu na místní trh. V Sao Paulu rovněž sídlí nejlépe hodnocená jihoamerická univerzita – Universidade de Sao Paulo, která připravuje pro trh vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. Zároveň je lídrem v oblasti vědy, výzkumu a inovací společně s velmi prestižním a mezinárodně uznávaným Institutem pro vědy a technologie. Vláda státu Sao Paulo věnuje ročně na investice do výzkumu a inovací více než 210 milionů dolarů, což představuje 74 % všech brazilských investic do této oblasti.  

Generální konzulát ČR v Sao Paulu v úzké koordinaci s agenturou CzechTrade nabízí pro české exportéry a investory širokou nabídku služeb. Vedle aktuálních informací, které pomáhají firmám identifikovat perspektivní oborové, obchodní a investiční možnosti pro uplatnění na brazilském trhu, doporučuje vhodné partnery pro kooperaci a společné podniky. Mezi firmami, které jsou už na zdejším trhu aktivní, patří například Linet, Seko, TatraBras, mmcité nebo Dermacol. Generální konzulát těmto firmám nabízí účast v cíleně zaměřených projektech ekonomické diplomacie, podporuje jejich marketingové a komerčně propagační aktivity, organizuje podnikatelské mise doprovázející generálního konzula při oficiálních návštěvách u guvernérů jednotlivých států a prefektů velkých měst či účast firem na mezinárodních výstavách a veletrzích. Současně poskytuje podporu ekonomických aktivit firem na brazilském trhu v rámci programu PROPEA s cílem snížit rizika spojená s jejich vstupem na tento vzdálený a náročný trh.

Vzájemná obchodní výměna mezi Českem a Brazílií loni dosáhla objemu 832 milionů dolarů s vysokým přebytkem na české straně. To představuje nárůst o více než třetinu ve srovnání s rokem 2020. Český export do Brazílie se podle údajů o importu dle původu zboží zvýšil o 36 % a dosáhl 607 milionů dolarů. Dovoz brazilské produkce do Česka činil 225 milionů dolarů. Hlavní položkou v českém exportu byly komponenty pro automobilový průmysl, dále následovala čerpadla, výrobky ze železa a oceli, měřící a kontrolní přístroje, výrobky zpracovatelského průmyslu, elektrické přístroje, syntetický kaučuk, telekomunikační zařízení a stavební stroje.

PŘÍLIŠ MNOHO REEXPORTU

Zatímco v případě Česka činí reexporty přes třetí země do Brazílie 200 milionů dolarů a představují zhruba třetinu celkového brazilského importu zboží české provenience (607 milionů dolarů), na brazilské straně je rozdíl mezi přímým exportem (53 miliony dolarů) a celkovým vývozem včetně reexportů do ČR přes třetí země (225 milionů dolarů) více než čtyřnásobný. O čem to svědčí? Mimo jiné o malé přítomnosti českých i brazilských firem a jejich nízké znalosti příležitostí na příslušných trzích. Proto k vývozu využívají zprostředkovatelů ze třetích zemí. Bohužel tím české firmy ztrácejí přímý kontakt s finálním spotřebitelem se všemi z toho vyplývajícími nevýhodami: nemají možnost rychle a adekvátně reagovat na měnící se požadavky lokální poptávky i spotřeby a inkasují nižší marže.

V případě českého vývozu se navíc odráží ve statistice skutečnost, že naše proexportně orientovaná ekonomika a především průmysl jsou dnes z velké části zacíleny na výrobu polotovarů a nikoliv finálních výrobků. Současně však tyto údaje potvrzují fakt, že v rámci bilaterální obchodní výměny existuje velký potenciál pro další růst obchodu a investic na obou stranách.      

Generální konzulát vidí pro české vývozce a investory zajímavé příležitosti na brazilském trhu především ve strojírenství, zemědělství, zpracovatelském průmyslu, vodohospodářství, a dále v inovativních oborech s přidanou hodnotou a přesahem do aplikovaného výzkumu v oblasti informačních technologií, robotizaci, automatizaci a umělé inteligenci.

AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL

Brazilský automobilový trh je šestým největším na světě a představuje obrovskou výzvu a příležitost nejen pro samotné výrobce všech druhů vozidel, ale také pro dodavatele komponentů a součástek. Výroba vozidel v Brazílii v roce 2021 vzrostla o téměř 12 %, a to i přes nedostatek polovodičů a autodílů. Celkem bylo minulý rok vyrobeno 2,24 milionů vozů. Vzhledem k tomu, že daňové zatížení dovozu automobilů je nadměrně vysoké, přední světoví producenti mají své výrobní a montážní linky přímo v teritoriu.

Aktuálně na území Brazílie působí více než 40 továren všech druhů motorových vozidel, což určuje vysokou poptávku po autosoučástkách. Velikost brazilského trhu dodavatelů komponentů pro automobilový průmysl se odhaduje na 25 miliard dolarů. Není proto překvapením, že v českém exportu hrají autosoučástky hlavní roli a prostor pro jejich uplatnění se do budoucna dále rozšíří. Čínská společnost Great Wall potvrdila vstup na brazilský trh koncem tohoto roku. Plánuje investovat téměř dvě miliardy dolarů do továrny ve státě Sao Paulo a vyrábět více než 1,5 milionu vozů ročně.

Firma Seko v Brazílii založila výrobní závod na komponenty do parních turbín. Foto: Generální konzulát ČR v Sao Paulu

DIGITALIZACE

Pandemie covidu výrazně urychlila dlouhodobé trendy digitalizace napříč jednotlivými sektory. V oblasti státní správy mají brazilští občané, kteří jsou mimo jiné velmi aktivní při využívání sociálních sítí a aplikací, k dispozici více než 3400 kompletně digitalizovaných služeb. Tento segment veřejného digitálního trhu, který využívá téměř 120 milionů obyvatel, představuje hodnotu více než 750 milionů dolarů. Obdobný strmý nárůst digitalizace nabízející komplexní řešení zaznamenává i soukromý sektor. Souběžně s digitalizací se masivně rozvíjí sektor kybernetické bezpečnosti. Obě tyto oblasti nabízejí velký exportní potenciál pro české softwarové firmy, které jsou značně úspěšné a vyhledávané na světovém trhu.

TECHNOLOGIE SMART CITIES

Moderní velkoměsto Sao Paulo se v nedávném rankingu Connected Smart Cities umístilo na prvním místě mezi deseti nejinteligentnějšími a nejpropojenějšími městy Jižní Ameriky. Více než 12 milionů obyvatel tohoto města potřebuje pro svoji každodenní mobilitu sofistikovanou dopravní, komunikační a ubytovací infrastrukturu opírající se o inteligentní technologie. Poslední legislativní změny v metropoli posílily takzvanou vertikalizaci města, která vyvolává poptávku po nových architektonických řešeních a současně klade důraz na funkčnost městské dopravní infrastruktury s využitím informačních a komunikačních technologií. Z nabídky českých firem je už dnes velká poptávka po moderních technologiích v oblasti komplexního řešení efektivního řízení dopravy, snadného parkování či vážení nákladů.

ODPADOVÉ A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

Vodohospodářský sektor je zde dlouhodobě podfinancovaný. Zhruba 35 milionům Brazilců dnes chybí přístup k pitné vodě a 100 milionů není napojeno na kanalizaci. Nedávno schválený vodárenský a kanalizační zákon má tuto situaci zásadně změnit a současně otevřít sektor pro zahraniční investory. Předpokládá investice do vodohospodářské infrastruktury převyšující 50 miliard dolarů. V případě odpadového hospodářství zákon nařizuje do roku 2024 postupné rušení neřízených odpadních skládek pod širým nebem. Rostoucí zájem o nové technologie třídění a ekologické likvidace komunálního odpadu představuje reálnou příležitost i pro české firmy.

PIVOVARNICKÝ PRŮMYSL

Pivovarnický trh Brazílie patří mezi pět největších na světě. Sektor se podílí téměř dvěma procenty na tvorbě HDP země a zaměstnává více než tři miliony osob. V rámci celého řetězce výroby a distribuce piva v zemi působí 54 velkých průmyslových komplexů a dalších 690 firem, které se přímo podílejí na výrobě piva. Jen samotná flotila dopravních prostředků v rámci sektoru čítá 28 milionů vozidel. Příjmy pivovarnického průmyslu převyšují 20 miliard dolarů a každý dolar vložený do tohoto oboru generuje v ekonomice dalších 2,5 dolaru přidané hodnoty. Každoroční investice pivovarů do obnovy a modernizace výrobních kapacit a nákupu surovin dosahují tří miliard dolarů. Vzhledem k vysoké popularitě a úspěchu prodeje českého piva na zdejším trhu mají naše firmy velké příležitosti rovněž ve vývozu strojů, zařízení a technologií či v dodávkách surovin (zejména chmele) pro výrobu piva. Generální konzulát v posledních letech firmy z pivovarnického sektoru velmi aktivně podporuje v úzké spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR. Jedním z výsledků těchto aktivit bylo nedávné založení dceřiné firmy Cheops do Brasil v Sao Paulu, jež s úspěchem realizuje referenční dodávky pivovarnických technologií pro Ambev. Ten je součástí největší světové nadnárodní pivovarnické skupiny ABInBev, sídlící v Belgii.   

Miloš Sklenka, generální konzul

Filip Vavřínek, ekonomický specialista, Generální konzulát ČR v Sao Paulu