Ministerstvo vnitra prosadilo další opatření, která zjednoduší zvládání aktuální migrační vlny

Zkrácení lhůty ze 30 na tři dny, a to jak pro ohlášení změny adresy lidí, kteří k nám utekli z Ukrajiny před ruskou agresí, tak pro povinnost hlásit se po vstupu do Česka u cizinecké policie. Vláda schválila návrhy Ministerstva vnitra, které např. umožní lépe využít ubytovací kapacity v jednotlivých obcích.

Ministerstvo vnitra dnes, 27. dubna 2022, prosadilo na zasedání vlády několik materiálů a opatření řešících krizové situace související s válkou na Ukrajině. Jde především o zkrácení lhůt, do kdy se váleční uprchlíci z Ukrajiny musejí po vstupu do Česka hlásit na cizinecké policii a do kdy musejí v případě změny nahlásit aktuální adresu pobytu. V obou případech je lhůta místo 30 nově tři dny.

„Plnění povinnosti cizinců nahlásit změnu pobytu je naprosto klíčové nejen pro nás, ale hlavně pro samosprávy. Pouze při dostupnosti aktuálních údajů je možné cíleně plánovat využití ubytovacích kapacit podle toho, kde jsou zrovna potřeba,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan s tím, že 30denní lhůta na nahlášení fakticky znamenala, že v registrech mohly být i několik týdnů neaktuální údaje.

Ministerstvo vnitra proto ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem vytvořilo video, které Ukrajince o povinnosti nahlásit změnu informuje (video v české i ukrajinské verzi naleznete v příloze). Změnu adresy lze navíc hlásit i písemně, případně v pracovní dny na jednotlivých KACPU.

Současně končí platnost pravidla, že první registraci u cizinecké policie po vstupu do Česka může uprchlík provést do 30 dnů. Platí tedy původní pravidlo s provedením registrace do tří pracovních dnů. „Prodloužení lhůty splnilo svůj účel v době výrazně vyšších denních nárůstů počtu příchozích. V současné době ale především potřebujeme, aby veřejná správa co nejdříve věděla o místě pobytu uprchlíků,“ doplnil Vít Rakušan.

Vláda dnes také na návrh ministra vnitra schválila statut strategické skupiny, která koordinuje plnění priorit vlády při řešení uprchlické vlny. Kromě stanovení působnosti skupiny v souladu s krizovým usnesením vlády včetně její součinnosti s vládou a Ústředním krizovým štábem jde o možnost spolupráce a využití externích odborníků. Statut také zakotvuje vznik 12 pracovních týmů, které se v současnosti ustavují. Jde o týmy: koordinace a organizační zajištění; legislativa; digitalizace řízení; ubytování, bydlení a sociální oblast; zaměstnání a integrace do pracovního trhu; školství; zdravotnictví; adaptace a integrace; vnitřní bezpečnost; EU/mezinárodní strategie; strategická komunikace; zajištění finanční podpory z EU.