MMF varuje před snahou lokalizovat výrobní řetězce - Rozbřesk

Pokračující dozvuky pandemie COVID 19 a ruská invaze na Ukrajinu udržují v řadě dodavatelských řetězců výrazné napětí. Dubnové podnikatelské nálady v eurozóně ukázaly, že nedostatek vstupů zasahuje čím dál větší spektrum průmyslových podniků. S tím opět oživují debaty o globálním přenastavení výrobních řetězců, jejich zjednodušení a větší lokalizaci produkce. Jak se však snaží ukázat poslední analýzy Mezinárodního měnového fondu (MMF), nebyl by to asi nejlepší nápad…

MMF se snaží ukázat, že výrobní řetězce v řadě ohledů v průběhu pandemie uspěly. Zejména v prvních fázích, kdy byl problémem “pouze” výpadek subdodávek z některých zemí (pandemie působila asymetricky), hrála velkou roli zastupitelnost řady výrobních lokalit.

Problémy přišly později se strukturálním posunem ve spotřebě - lidé začali v průběhu pandemie nečekaně rychle nakupovat zboží namísto nedostupných služeb. Tím pádem klesal globální obchod se službami, ale výrazně narostl mezinárodní obchod se zbožím. A to vše ve chvíli, kdy COVID pokračoval v (asymetrickém) vypínaní výrob a dopravy.

MMF však argumentuje, že tato zkušenost rozhodně není argumentem pro vyšší lokalizaci výroby - tj. přesunutí výroby veškerých vstupů do co největší blízkosti finálního spotřebitele. Takto nastavené výrobní řetězce by kombinaci pandemických šoků (na straně nabídky i poptávky) pravděpodobně čelily ještě o poznání hůře. To, co v pandemii na řadě míst obstálo a co by se podle MMF mělo dál rozvíjet, je větší diverzita dodavatelů napříč různými lokalitami. Tak, aby v případě regionálních výpadků (z důvodu pandemie nebo války) existovala alternativa…

I když situace ve výrobních řetězcích zůstává podle posledních čísel neutěšená, není (možná až překvapivě) MMF ohledně budoucnosti tak skeptický. A to díky tomu, že s ústupem pandemie by mělo dojít k přirozenému příklonu spotřebitelů od zboží zpět k nákupu služeb… a to by mohlo některým nejpřetíženějším dodavatelům (od čipů po součástky do kol) ulevit.

TRHY
Koruna
Česká koruna se drží v okolí 24,40 EUR/CZK a vyčkává na nové impulsy. Relativně slabý výsledek českého HDP za první kvartál ji asi výrazně nepomůže, na druhou stranu vyčkávání na ČNB (příští týden) a další růst sazeb, ji může hrát lehce do karet.

Eurodolar
Nehledě na dobrý výsledek německé podnikatelské nálady Ifo se eurodolar posouvá dále jižních směrem, což může odrážet strach z trvalé ignorace ECB vůči inflaci, který se mimo jiné projevuje v tom, že dlouhodobá tržní inflační očekávání u německých vládních dluhopisů překonala jejich americké protějšky (to se stalo poprvé od roku 2009).

Dnes odpoledne na trh čeká jen druhá liga amerických makroekonomických ukazatelů a totéž v podobě komunikace (z) ECB.

Regionální Forex
Forint si dnes počká na odpolední zasedání MNB, které by mělo přinést další ztenčení mezery mezi základní úrokovou sazbou (nyní 4,40 %) a jednotýdenní depozitní sazbou (6,15 %). My počítáme s tím, že by MNB mohla zvednout základní sazbu “jen” o 75 bazických bodů, přičemž trh dokonce o 100 bodů. Pro další vývoj forintu však bude důležitější komentář k rozhodnutí MNB, který naznačí další vývoj jednotýdenní depo sazby. Ta by se podle nás měla již tento čtvrtek zvýšit o dalších 30 bazických bodů, což dále rozšíří diferenciál vůči eurovým sazbám a bude udržovat forint relativně silný.