Světová ekonomika zažívá další těžkou zkoušku
Cena lodní dopravy neklesá ani s ustupující pandemií. Foto: Shutterstock
Světová ekonomika v roce 2021 meziročně vzrostla o 5,6 %, což bylo nejvyšší tempo růstu od roku 1973. V tomto roce by měla růst o další 3,5 %, predikce je však zatížena řadou rizik. To potvrzuje i nejnovější průzkum Global Risks Perception Survey, podle kterého je jen 16 % respondentů v globálních vyhlídkách optimistických. Rizika a hrozby jsou různé – od politických, vojenských či ekonomických, až po ta environmentální či zdravotní. Když ponecháme stranou poslední dvě zmíněná, s plným vědomím jejich důležitosti, můžeme rizika z pohledu vnějších ekonomických vztahů rozdělit do tří skupin.
První skupinu tvoří rizika, která si přenášíme z pandemie a zaznamenáváme je v podobě nebývalé inflace. Druhá vychází z dlouhodobé proměny světového obchodu a byla pandemií o několik let uspíšena. Třetí a nejnovější skupina rizik vyplývá z již zmíněného největšího ozbrojeného konfliktu od druhé světové války v Evropě, tedy z ruské invaze na Ukrajinu.
Inflační spirála
Pandemie zanechala na globální ekonomice značné škody, které se doposud nepodařilo odstranit. Meziroční 10% růst spotřebitelských cen, stejně jako 20% nárůst cen průmyslových výrobců z počátku tohoto roku jsou jen špičkou ledovce, která naplno odhaluje rány, které česká a světová ekonomika utržily v posledních dvou letech.
Základem problému jsou zpřetrhané odběratelsko-dodavatelské řetězce. Jejich narušení výrazně ovlivnilo model dodávek just-in-time, tedy systém, který firmám umožňuje vyrábět v určeném množství a určeném čase dle specifických požadavků zákazníka. Výkyv v poptávce, která ze začátku pandemie výrazně poklesla a následně prudce vzrostla, tak způsobil dodnes přetrvávající problémy v dodávkách i ve výrobě. Tomu nepomáhá ani situace v dopravě, a to především v té lodní. Cena kontejneru z východní Asie do Evropy od konce roku 2020 narostla téměř o 700 % a neklesá ani s ustupující pandemií.
Z pandemie vycházíme také s vysokými, dříve nepředstavitelnými cenami energií. Zatímco koncem roku 2019 stála na spotovém trhu 1MWh elektřiny 15 eur, v roce 2022 již překonala hranici 200 eur. Plyn vzrostl dvojnásobně a obdobnou situaci zažíváme na trhu s ropou – koncem roku 2019 se jeden barel obchodoval za 60 amerických dolarů, v prvním kvartálu roku 2022 hodnota přesáhla 120 dolarů. Nárůst cen elektřiny o více než 1300 %, plynu a ropy o 100 % v kombinaci s dlouhodobým nedostatkem pracovních sil a s ním souvisejícím tlakem na mzdy vytváří pro české firmy velmi nebezpečný koktejl, jenž snižuje jejich globální konkurenceschopnost a uvaluje českou ekonomiku do roztáčející se inflační spirály, kterou by však měla ustát.
Proměna globálního obchodu
Druhá skupina rizik souvisí s výraznou proměnou globálního obchodního prostředí. V období před pandemií jsme hovořili o postupném přesunu těžiště světové ekonomiky ze západu na východ, tedy do Asie. Nastupující trendy deglobalizace či regionalizace s nástupem pandemie nahradily protekcionismus a důraz na soběstačnost. Trend uzavírání ekonomik se nakonec ukázal reálný pouze v úzkém spektru strategických sektorů, razantně však narostla snaha o zkracování výrobních řetězců a o posun směrem k intra-regionálním modelům obchodu.
Vlivem pandemie se vedle proměny modelu kancelářské práce, rapidní digitalizace napříč sektory a posílení zdravotních kapacit o několik let urychlil také rozvoj světového obchodu. Rychlost dodání, blízkost dodavatele zákazníkovi a přizpůsobivost jsou nyní faktory, které již nelze za každou cenu nahradit nízkou cenou. Pro firmy to tak znamená nutnost přizpůsobovat se koncovým zákazníkům nejen podobou služeb či produktů, ale také v rámci pozice ve výrobním a dodavatelském řetězci.
Automobilový průmysl doplatil na narušené dodavatelské řetězce v době pandemie. Stejně tak se stává obětí Putinovy války na Ukrajině. Foto: Shutterstock
Válečný otřes
Slovo válka se v posledních letech v Evropě skloňovalo především ve spojitosti s kyberprostorem. I proto vyvolal konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou otřes, který se přelévá z finančních trhů do reálné ekonomiky. Krize mimo Ruska, Běloruska a Ukrajiny dopadne i na ostatní evropské země. Postižený bude především automobilový a chemický průmysl, problémy zaznamená i zemědělství.
Míra dopadů krize na západní ekonomiky je přímo úměrná rozsahu konfliktu a míře sankcí, které západní svět na Rusko uvalí. V nejčernějších scénářích hovoříme i o možnosti stagflace, tedy o kombinaci vysoké inflace a stagnace ekonomiky, či dokonce recese. Konflikt má již nyní dopady na české firmy, které mají obchodní vztahy s některou ze zemí účastnící se konfliktu (ať už přímo, či nepřímo v podobě narušených reexportů a nepřímých exportů). V oblasti přímého exportu a importu zboží České republiky s těmito zeměmi za rok 2021 evidujeme vývoz ve výši 136,5 miliardy korun a dovoz v hodnotě 182,4 miliardy korun (což tvoří 2,8 % českého exportu a 4 % importu).
Světová ekonomika 2022+
Ruská ekonomika s hrubým domácím produktem dosahujícím 1,7 bilionu dolarů (tedy zhruba na úrovni Itálie) tvoří pouze necelá 2 % světového HDP, avšak její odstavení od světové ekonomiky přináší evropským firmám značné komplikace. Nejčernější scénář, spojený s odstřižením EU od ropy a plynu z Ruska, by znamenal dopad na české HDP ve výši 5-10 %. Odhlédneme-li ale od energetiky, může se jednat pouze o problém krátkodobý.
Výpadky dovozu surovin ze všech tří zemí zapojených do konfliktu způsobí dočasné navýšení cen (pšenice, obilí, kukuřice), či jejich dočasnou nedostupnost (železná a titanová ruda, ocel, nikl, kobalt). Dlouhodobě však částečný výpadek z těchto trhů podpoří trend, který již nastartovala a urychlila pandemie – tedy proměnu globálních dodavatelsko-odběratelských řetězců. První vlaštovky jsme mohli zaznamenat již před rokem 2020 v podobě strategií Made in India, In China for China nebo také v rámci konceptu strategické autonomie Evropské unie. Obchodní řetězce nejsou neměnné a většina zemí či ekonomických bloků se z pandemie poučila. Sledujeme tak důraz na přesun výroby do konkrétních teritorií a regionů, nebo snahy o její koncentraci v rámci zemí se stejným pohledem na fungování tržního hospodářství.
Nová realita
Nahradit obchodní aktivity s Ruskem samozřejmě není v krátkodobém horizontu možné. Ani z dlouhodobého hlediska však nelze očekávat rychlý návrat na tento trh, a to především z důvodu vysokých rizik, bariér, ale i obtížného financování. Očekáváme proto teritoriální přeskupení světového obchodu, a to nejen z oblastí zapojených do konfliktu, ale také z Číny, kde se obecně společnostem dlouhodobě nedaří působit a naplňovat potenciál růstu trhu. Čína je nejen pro české firmy z obchodního hlediska stále obtížně přístupná, především kvůli značným bariérám trhu. Není také tajemstvím, že Čína usiluje o maximální soběstačnost a omezení dovozu. Svým vstupem do Světové obchodní organizace v roce 2001 tak zdaleka nenaplnila očekávání liberalizace a snadnějšího přístupu na její trh.
Jako logická alternativa zmiňovaných trhů se nabízí ostatní země Indo-Pacifiku (země ASEAN, Indie, Jižní Korea, Japonsko, Austrálie a Nový Zéland). Ty se na světovém HDP podílí 20 % a v posledních 10 letech rostly průměrně 4% tempem. HDP na obyvatele v paritě kupní síly se od roku 2013 zvýšil z 24 na 33 tisíce dolarů (průměr EU je 49 tisíc dolarů). Český obchod se zeměmi regionu je však za poslední roky jen mírně rostoucí. V porovnání s robustním růstem ekonomik tohoto bloku tak ani zdaleka nevyužíváme tamního potenciálu.
Není proto náhodou, že Indo-Pacifik je jednou z priorit jak francouzského, tak českého předsednictví v Radě EU. Podíváme-li se na mapu současného světa, stabilnější region s potenciálem oboustranné spolupráce aktuálně nenalezneme. Stabilita je podle Warrena Buffetta předpokladem úspěchu v dlouhodobém investování, a proto bychom právě tu měli v nové realitě mezinárodního obchodu hledat především.
MAREK PYSZKO, hlavní ekonom, Ministerstvo zahraničních věcí ČR
Moderní ekonomická diplomacie
Moderní ekonomická diplomacie je časopis, který vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR a který je určen především pro české exportéry. Jedná se o dvouměsíčník, ve kterém vývozní firmy najdou praktické informace o exportních trzích, o službách které jim nabízí Ministerstvo zahraničních věcí a síť ambasád spolu se zahraničními kancelářemi českých státních agentur a institucí. Čtenářům přináší také informace o našich seminářích a podnikatelských misích, o možnosti zapojení se do B2B aktivit České rozvojové agentury a financování exportu. Obsahuje také články, komentáře, analýzy a rozhovory o trendech v oblasti světové ekonomiky, perspektivních exportních oborech a úspěšných českých exportérech.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz