Ekonomové: Válka na Ukrajině přináší větší ekonomické hrozby než pandemie koronaviru

Podle předních ekonomů válka na Ukrajině pro evropskou ekonomiku a její trhy přináší větší škody a hrozby než předchozí krize včetně té koronavirové. 

Evropa si uvědomila potřebu snížit či zcela zrušit svou energetickou závislost na Rusku, což ovšem bude mít nemalé konsekvence pro evropskou ekonomiku. Vysoká míra růstu cen podkopává oživení průmyslu a celých ekonomik z předchozího koronavirového otřesu.

Šéf Global Macro Research banky ING Carsten Brzeski uvedl, že Evropa čelí kvůli dopadům války riziku ztráty mezinárodní konkurenceschopnosti. Dopady války na Ukrajině svým rozsahem překonávají ekonomické dopady pandemie. Eurozóna nyní zažívá odvrácenou stranu svého základního ekonomického modelu, tedy exportně orientované ekonomiky s velkou průmyslovou páteří a vyšší závislostí na dovozu energie."

Eurozóna, která v posledních desetiletích těžila z globalizace a dělby práce, musí nyní urychlit svůj zelený přechod a snahu o energetickou autonomii a zároveň zvýšit výdaje na obranu, digitalizaci a vzdělávání. Brzeski to charakterizoval jako výzvu, která „může a vlastně musí uspět“

Evropa čelí humanitární krizi a významné ekonomické transformaci. Válka se odehrává v „chlebníku“ Evropy, klíčové oblasti produkce obilí a kukuřice. Ceny potravin vzrostou na nebývalou úroveň. Vyšší inflace v rozvinutých ekonomikách by mohla působit násobení problémů v rozvojových ekonomikách.


Analytici BNP Paribas upozorňují na další oblast, která budí obavy. Ekonomická krize bude zvyšovat tlak na centrální banky a vlády v ohledu fiskální a dluhové udržitelnosti. Vysoký růst inflace bude tlačit na růst sazeb a to bude zvyšovat tlak na náklady obsluhy dluhů, které v předchozím období nízké či nulové inflace nebývale narostly.