Inflace v USA i Česku trhne další rekordy (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Tento týden se ponese ve znamení inflačních dat. Ceny pohonných hmot v březnu výrazně stouply a katapultovaly tak inflaci v USA i Česku na další maxima. Vysoko se bude držet i jádrová inflace. Jak se k cenovému vývoji staví ECB, prozradí její čtvrteční zasedání. Předpokládáme, že na něm evropští centrální bankéři oznámí plán, jak rychle ukončit program nákupů aktiv. To by jim mělo umožnit zvýšit úrokové sazby již v září. Z ostatních dat si zaslouží pozornost americké maloobchodní tržby, které opticky zvednou prodeje drahých pohonných hmot. Vysoké ceny energií naopak srazí náladu německým investorům, což bude patrné na vývoji ZEW indexu, který se propadne hlouběji do záporu.

ECB připraví trhy na konec nákupů aktiv

Inflace ve Spojených státech se v březnu přiblížila svému vrcholu. Ceny pohonných hmot byly ve srovnání s únorem o 17 % vyšší, což se odrazí v meziměsíčním růstu cenové hladiny o 1,1 %. V meziročním srovnání pak inflace vyšplhá na 8,5 %. Jádrová inflace stoupne meziměsíčně podle našeho odhadu o 0,4 %. Za tímto vývojem budou stát především ceny nájemného a hotelových služeb. Statistika tak zřejmě opět přileje do ohně očekávání razantního utahování měnových podmínek v USA. My na květnovém zasedání očekáváme zvýšení sazeb o 50 bb a že Fed formálně oznámení záměr snižovat bilanční sumu. Ta by mohla klesat až o 1 bilion dolarů ročně. Kromě inflačních dat budou tento týden zveřejněny maloobchodní tržby. I na nich se odrazí výrazný růst cen pohonných hmot, který tak opticky navýší jejich prodeje. Celkové maloobchodní tržby tak podle našeho odhadu meziměsíčně vzrostou o 1,1 %, po očištění o prodeje automobilů o 1,4 %.

V eurozóně bude klíčovou událostí zasedání evropské centrální banky. Ta podle našeho názoru již nebude moci s inflací na 7,5 % otálet a bude se snažit, co nejdříve ukončit nákupy aktiv. Tyto plány podle nás oznámí již na čtvrtečním zasedání. Předpokládáme, že nákupy aktiv budou v červenci již nulové, což by mělo umožnit zvýšení depozitní sazby o 25 bb již v září, přičemž druhý takovýto krok by měl podle naší prognózy nastat v prosinci. Depozitní sazba by se tak měla dostat na konci roku na nulovou úroveň. V příštím roce očekáváme zvýšení o 75 bb u všech tří klíčových úrokových sazeb. Z dat tento týden zaslouží pozornost německý ZEW index. Jedná se o čísla za březen, která byla zasažena válečnou nejistotou. Index se tak zřejmě podívá ještě hlouběji do záporu.

Podstatný nárůst čekáme i u českých spotřebitelských cen za březen. Meziměsíčně čekáme růst spotřebitelských cen o 1,2 %, tedy podobně jako v únoru. Stejně jako v USA i v Česku byly hlavním tahounem zdražování ceny u čerpacích stanic, které meziměsíčně v průměru stouply o více než 15 %. U potravin odhadujeme za březen zpomalení tempa růstu cen k 1 % m/m. K dalšímu navyšování dojde u cen energií a mírný kladný příspěvek do inflace lze opět čekat i z důvodu opožděného efektu zvyšování spotřebních daní z tabáku a alkoholu. U jádrové inflace počítáme jen s mírným zpomalením meziměsíčního tempa růstu pod 0,9 % m/m (SA). To by znamenalo její meziroční zrychlení do blízkosti 11 %.  V souhrnu počítáme se zrychlením meziroční míry inflace na 12,2 % z předchozího tempa 11,1 %. Oproti prognóze ČNB by to zaznamenalo odchylku o 2,4 procentního bodu. Vrchol meziroční míry inflace čekáme v květnu mírně nad 13 %. Ve zbytku roku počítáme se zpomalováním meziměsíční dynamiky inflace a návratem meziročních růstu do jednociferného teritoria až na konci letošního roku.  

Společná měna nejslabší za poslední měsíc

Společné evropské měně se minulý týden nedařilo. Zatímco v pondělí se její kurz ještě pohyboval na úrovni 1,105 USD/EUR, v pátek to bylo již o 1,8 % méně na 1,085 USD/EUR. Dolar se tak dostal na nejsilnější úroveň za poslední měsíc. K ziskům mu pomohlo jestřábí vyjádřením členky FOMC Brainardové, která uvedla, že Fed by v květnu mohl začít s rychlým snižováním bilanční sumy. V silně jestřábím tónu se nesl i zápis z posledního zasedání Fedu, který nás přiměl ke zvýšení očekávaného utažení měnové politiky v květnu z 25 na 50 bb. Euro naopak trpělo v důsledku války na Ukrajině a přípravy dalšího balíku protiruských sankcí. Relativně pozitivní data, která z eurozóny přicházela (revize PMI indexu směrem nahoru), neměla šanci tyto vlivy vyvážit.

Na domácí půdě byla zveřejněna série dat z reálné ekonomiky, která však na vývoj kurzu koruny žádný zásadnější vliv neměla. V důsledku problémů v automobilovém průmyslu vykázala horší než očekávané výsledky únorová průmyslová výroba, zahraniční obchod i maloobchodní tržby. Nečekaně dobrým výkonem naopak překvapilo stavebnictví. Více jsme se indikátorům věnovali zde: https://bit.ly/3Kfscdl. V pátek byl zveřejněn zápis z posledního zasedání ČNB a data z domácího trhu práce. Podíl nezaměstnaných v březnu o desetinku poklesl, a i nadále tak ukazuje na silně utažený trh práce. Více o tématu zde: https://bit.ly/3xaIksP. Zápis z posledního jednání centrální banky odhalil, že se ČNB zabývala především děním na Ukrajině a jeho potenciálními ekonomickými dopady. Ty podle centrálních bankéřů povedou k urychlení inflace a vyžádají si další utažení měnové politiky. Více informací zde: https://bit.ly/3jj8l0Y. Koruna však na zveřejněná data příliš nereagovala. Byla spíše pod vlivem celkově negativního sentimentu. V průběhu týdne oslabila z pondělních 24,35 CZK/EUR na pátečních 24,50 CZK/EUR.

Ostatní regionální měny se vyvíjely pod taktovkou místních centrálních bank. Kurz polského zlotého byl poměrně stabilní, když osciloval kolem hladiny 4,65 PLN/EUR. K tomuto vývoji přispělo očekávání zpřísnění měnových podmínek tamní centrální bankou. Ta nakonec místo 50bodového zvýšení dodala 100bodové a posunula klíčovou úrokovou sazbu na 4,5 %. K oslabení své domácí měny naopak kromě výsledků voleb přispěla i maďarská centrální banka, když týdenní úrokovou sazbu ponechala beze změny na úrovni 6,15 %. S tím finanční trhy nepočítaly a maďarský forint tak oslabil z pondělních 367 HUF/EUR až na 382 HUF/EUR. V závěru týdne se tyto ztráty snažil alespoň z části korigovat.