Export (export.cz)
Energie  |  07.04.2022 15:30:02

Česko opouští „solární pustinu“. Firmy už dřív zamířily na zahraniční trhy

Kvůli chybějící podpoře státu se v Česku deset let fotovoltaika téměř nerozvíjela. Řada zavedených firem se tak raději přeorientovala na zahraniční trhy.

Trendem v oboru je takzvaná agrivoltaika. Solární panely se uplatní na vinicích, v sadech, ale také ve sklenících. Foto: Shutterstock

Česko zažívá nový solární boom. Skokové zdražování energií v kombinaci s dostupnými dotacemi pro rodiny i firmy způsobilo enormní zájem o budování nových fotovoltaických zdrojů. Společnosti, které se zabývají výstavbou fotovoltaiky, zvýšenou poptávku nestíhají uspokojovat, a tak by se mohlo zdát, že si solární sektor může mnout ruce. Jenže před vlnou obnoveného zájmu o energii ze slunce panovala v Česku „solární pustina“. Od roku 2011, kdy stát výrazně omezil podporu elektřiny vyráběné ze slunce, nové instalované výkony fotovoltaiky až do předloňského roku fakticky stagnovaly. Během desetiletí, v němž se solární energetika nezaslouženě stala synonymem pro snadné vysávání peněz ze státu, se řada českých firem se specializací na fotovoltaiku raději vydala hledat nové možnosti do ciziny.

„Byl to přirozený instinkt. Na trhu existovaly desítky firem s dobrými referencemi a technologickým know-how, které chtěly podnikat. A protože se na ně doma stát díval skrz prsty, přeorientovaly se na zahraniční trhy,“ vysvětluje Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace, která je největším profesním sdružením na poli české sluneční energetiky. První kroky vedly k sousedům na Slovensko a do Polska, ale také do Maďarska, Rumunska nebo na Ukrajinu. Česká fotovoltaická řešení fungují také v zemích západní a jižní Evropy i mimo starý kontinent. Ne vždy byla určujícím faktorem pro odchod do zahraničí výše dotace. Například Photon Energy úspěšně působí v Austrálii, zemi, která na fotovoltaiku neposkytuje žádnou podporu. 

VZHŮRU DO CIZINY

Jednou z firem, která se kvůli neutěšeným domácím poměrům vydala do ciziny, byla i společnost Ekotechnik Czech. Patří mezi solární průkopníky: krátce po listopadové revoluci začala s instalací a distribucí potrubních a fóliových izolačních systémů, od roku 2006 se specializuje na solární a hybridní elektrárny. Málokdo si již dnes uvědomí, že Česko tehdy patřilo mezi světovou špičku sluneční energetiky. Když Ekotechnik Czech v roce 2007 zprovozňoval fotovoltaické panely v jihočeských Bušanovicích, šlo o dvanáctou největší solární elektrárnu na světě. „Řekl bych, že jsme tehdy ve vědomostní základně a schopnosti improvizovat dokonce předehnali evropskou jedničku, tedy Němce. Bohužel na rozdíl od Německa stát umrtvil domácí trh a na tom zahraničním nás nijak nepodpořil. O nějakém exportním financování jsme si mohli nechat jen zdát a kvůli neexistujícím garancím jsme tak přišli o řadu zajímavých zakázek,“ líčí Tomáš Korostenský, generální ředitel a spolumajitel Ekotechnik Czech.  

Za posledních deset let, kdy pražská firma systematicky vyhledávala nové příležitosti po světě, se Ekotechnik Czech dostal ke kontraktům mimo jiné i v Turecku, Velké Británii nebo Indii. V zemi, která je po Číně druhým největším trhem s fotovoltaikou na světě, česká společnost postavila nejen řadu menších slunečních elektráren, ale začala tu i vyrábět ocelové a hliníkové konstrukce pro montáž fotovoltaických panelů. „S cenou se dostaneme na podobnou úroveň jako v Číně, a navíc působíme na trhu, který je relativně stabilní,“ pochvaluje si Tomáš Korostenský.

 

Firma Ekotechnik Czech montuje solární elektrárny i v Indii. A také tam vyrábí nosné konstrukce. Foto: Ekotechnik Czech

MADE IN EU? ŠANCE TU JE

Za poslední dekádu, kdy se řada českých hráčů v solární energetice přeorientovala na zahraničí, se nicméně v oboru některé věci změnily. Drahé úvěry poklesly, ceny samotného srdce fotovoltaických elektráren, kterým jsou fotovoltaické panely, šly také dolů. Jejich výroba se navíc téměř kompletně přesunula do Číny. V poslední době se i na půdě Evropské komise objevují iniciativy, které by produkci solárních panelů chtěly alespoň částečně vrátit do Evropy. Šance na to, že by se zařízení měnící sluneční energii na elektřinu jednou opět vyráběla i v Česku, tak jako to v 90. letech zkoušela tehdejší Tesla Rožnov, příliš realistické nejsou. Panely „Made in EU“ šanci na úspěch ovšem mají. „Obecně roste tlak na diverzifikaci a menší závislost na produkci konkrétní země. Řada zemí západní Evropy by si tak byla ochotna připlatit za dražší, zato evropské fotovoltaické panely,“ soudí Jan Krčmář.

Evropské panely by ovšem co do výkonnosti pravděpodobně nebyly o nic víc „high-tech“, než jsou ty čínské. „Výzkum a vývoj se samozřejmě nezastavil, nějaký technologický průlom už ale nečekejme. Mnohem zajímavějším trendem je propojování výroby elektřiny s její akumulací. A pak také možnosti umístění fotovoltaických panelů,“ říká šéf Solární asociace. Kromě střech továren, úřadů či rodinných domů nebo staveb v brownfieldech či na „zelené louce“ se fotovoltaika začíná uplatňovat i v zemědělství: v sadech, sklenících nebo na vinicích. Takzvaná agrivoltaika, která využívá vertikálně umístěné oboustranné fotovoltaické panely, a tím i odražené světlo, je čím dál žádanější nejen v jižní Evropě, ale třeba i v Izraeli. A první agrivoltaické elektrárny se chystají i v Česku. 

NOVÉ MODELY FINANCOVÁNÍ

Přesunuje se také těžiště přidané hodnoty oboru. Fotovoltaický byznys je nadále promyšlenou kombinací projekce, výstavby, provozu a financování způsobů, jak přeměnit sluneční energii na elektřinu. V poslední době ale získává navrch poslední složka – ta finanční. „Éra výkupních tarifů, která kdysi nastartovala solární boom, je pryč. Evropské země přešly na různé modely – od aukcí po PPA dohody, které zajišťují dlouhodobé dodávky z konkrétního zdroje. V souvislosti s nárůstem cen energií bude určitě zajímavé sledovat, kam se obchodní modely posunou,“ dodává Jan Krčmář.

Na nové formy financování výroby a prodeje elektřiny ze slunce poukazuje také Tomáš Korostenský. „Novinkou posledních měsíců je model, kdy fotovoltaická společnost postaví na své náklady na pozemku odběratele elektrárnu, a pak mu coby lokální distributor dodává elektřinu za nasmlouvanou cenu. Pro firmy je to čistě provozní náklad, který se dá přesně spočítat. Za stabilní cenu tím získají zelenou elektřinu a mohou si tak navíc ještě vylepšit rating v ESG, kritériu udržitelného investování, které dnes banky bedlivě sledují,“ popisuje šéf Ekotechnik Czech.

Celý obor fotovoltaiky se tak svým způsobem vrací ke svým počátkům: být decentralizovanou alternativou, jež nabízí dostupnou energii z udržitelných zdrojů, které nejsou razantním zásahem do krajiny. A Češi jsou přirozenou součástí této tradice. „Máme zkušenosti, reference, kvalitní projektanty i technické pracovníky, kteří jezdí provádět servis a údržbu přes půl planety. A byla by škoda tento exportní potenciál české fotovoltaiky promarnit,“ uzavírá Jan Krčmář, šéf Solární asociace.

BLAHOSLAV HRUŠKA


Moderní ekonomická diplomacie



Moderní ekonomická diplomacie je časopis, který vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR a který je určen především pro české exportéry. Jedná se o dvouměsíčník, ve kterém vývozní firmy najdou praktické informace o exportních trzích, o službách které jim nabízí Ministerstvo zahraničních věcí a síť ambasád spolu se zahraničními kancelářemi českých státních agentur a institucí. Čtenářům přináší také informace o našich seminářích a podnikatelských misích, o možnosti zapojení se do B2B aktivit České rozvojové agentury a financování exportu. Obsahuje také články, komentáře, analýzy a rozhovory o trendech v oblasti světové ekonomiky, perspektivních exportních oborech a úspěšných českých exportérech.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Poslední zprávy z rubriky Energie:

Po 10:18  Šmejdi stále cílí na seniory Mladá Boleslav (mb-net.cz)
Pá 12:21  ČEZ: OKD prodlouží těžbu uhlí Research (Česká spořitelna)








Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2022

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688