Ministři financí jednali o hospodářských dopadech války na Ukrajině - ECOFIN
Na dnešním zasedání Rady ECOFIN v Lucemburku jednal ministr financí Zbyněk Stanjura se svými evropskými protějšky o hospodářských dopadech války na Ukrajině, zpřísňování mezinárodních sankcí proti Rusku a otázku snížení závislosti EU na ruské ropě a plynu. Tématem bylo také posílení evropské finanční architektury pro rozvoj (EFAD) a minimální zdanění velkých nadnárodních společností v EU.
Prostřednictvím videokonference se k jednání ministrů financí EU připojil také ministr financí Ukrajiny Sergii Marchenko, který hovořil o možnostech evropské finanční podpory Ukrajině a vyzval k dalšímu zpřísnění protiruských sankcí. Ministři EU také společně odsoudili masakr ukrajinských civilistů ve městě Buča u Kyjeva. „Ukrajina má od začátku války plnou podporu České republiky, co se týče dodávek humanitární i vojenské pomoci. Jsme také v čele skupiny zemí volajících po co největším zpřísnění sankcí proti Rusku. A samozřejmě se také postaráme o jejich ženy a děti prchající před válkou,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.
Český ministr financí absolvoval na své dvoudenní cestě do Lucemburku celkem 9 bilaterálních schůzek se svými ministerskými protějšky. Na schůzkách s ministry financí Lotyšska, Nizozemska a Rakouska jasně zazněla potřeba solidarity napříč EU při řešení uprchlické krize z Ukrajiny. „Své ministerské kolegy jsem informoval, že do České republiky přišlo už bezmála 300 tisíc uprchlíků, což jsou tři procenta české populace. Jsme připraveni se o ně postarat, ale budeme žádat o spolufinancování našich výdajů z evropských zdrojů,“ řekl Zbyněk Stanjura.
Se švédským ministrem financí Mikaelem Dambergem řešili vedle příprav českého a navazujícího švédského předsednictví v rámci Tria také možnost větší flexibility čerpání evropských peněz z národních plánů obnovy. „Myslím, že v dnešní válečné situaci je na místě revidovat některé naše projekty a více zapojit prostředky z národního plánu obnovy na pomoc ukrajinským uprchlíkům, především pokud jde o jejich integraci na trh práce, do vzdělávacího systému a obecně do české společnosti,“ prohlásil na schůzce Zbyněk Stanjura.
Tématem jednání byla také problematika směnitelnosti ukrajinských hřiven v EU v zemích s největším počtem ukrajinských uprchlíků, zejména v Polsku, Rumunsku, Maďarsku, ale i v České republice. Rada ministrů přijala doporučení na jednotný postup po vzoru Polska, kde polská centrální banka podepsala dohodu s ukrajinskou centrální bankou a spustila program výměny hotovosti. Pro výměnu peněz je stanovený limit 10 tisíc hřiven na osobu (zhruba 300 EUR) a nutnost registrovat žadatele o výměnu, aby se předešlo zneužití systému.
V neposlední řadě se diskutoval plán pro posílení evropské finanční architektury pro rozvoj (EFAD). Cílem je zefektivnit a nastavit užší spolupráci mezi Evropskou investiční bankou (EIB) a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) mj. i s ohledem na aktuální téma finanční pomoci EU na obnovu poválečné Ukrajiny. Česká republika vítá snahu více aktivně a koordinovaně zapojit menší národní rozvojové banky.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz