Japonsko schválilo rekordní rozpočet - vesmír i ochrana kyberprostoru
VESMÍR I OCHRANA KYBERPROSTORU. JAPONSKO SCHVÁLILO REKORDNÍ ROZPOČET
Japonsko přijalo rozpočet na rok 2022, který v zemi začíná 1. dubna. S výdaji ve výši 107,6 bil. jenů (asi 900 mld. USD) jde o historicky největší státní rozpočet země. Kromě zvyšujících se výdajů na sociální systém a proticovidová opatření počítá Japonsko s vyššími výdaji na obranu a rozvoj nových technologií.
Vzhledem k pandemii se do popředí dostaly sektory, které byly v minulosti ve Španělsku opomíjeny – na prvním místě zdravotnictví. Ilustrační foto: Shutterstock
Výdaje na obranu ve výši 5,4 bil. jenů (44 mld. USD) představují nárůst oproti roku 2021 o 6 %. Země tak reaguje na nové geopolitické hrozby, zvláště ve světle rostoucích vojenských schopnosti Číny a KLDR. Cílem Japonska je vybudování tzv. Multi-Domain Defense Force, tedy vojenské síly, která bude schopna operovat nejen na zemi, ve vzduchu a na moři, ale i ve vesmíru a kyberprostoru. Agrese Ruska vůči Ukrajině tyto tendence ještě posílí, protože Japonsko je přímým sousedem Ruska a zavedením sankcí proti němu se vzájemné vztahy rychle zhoršují.
Poprvé v historii přesáhl hranici 500 mld. jenů (4,1 mld. USD) rozpočet určený pro vesmírné aktivity, meziročně jde o 16 % nárůst (v předchozím roce šlo dokonce o 23 %). Finance budou směřovat do nových projektů, jako je například budování satelitní sítě Constellation. Japonsko si uvědomuje důležitost družicových dat při předcházení přírodních katastrof, které zemi sužují, a je připraveno významně investovat do vývoje satelitů všech typů. Posílí se i rozměr mezinárodní spolupráce, předpokládají se investice do společného mezinárodního programu Artemis k průzkumu Měsíce, včetně výstavby vesmírné stanice Gateway, která má být jeho součástí.
Digitalizace a dekarbonizace
Státní finance budou podporovat i rozvoj dalších technologií, a to zvláště ve dvou oblastech: digitalizaci a dekarbonizaci. Již ke konci minulého roku dostala nově založená vládní Agentura pro digitalizaci 300 mld. jenů (2,5 mld. USD) k modernizaci vládních informačních systémů, které se ukázaly během pandemických nouzových stavů a práce z domova jako nedostatečné. Podobné kroky jsou plánovány i ve školství, kde se digitalizace promítne v investicích do online vzdělávání a nákupu digitálních učebnic a nezbytného softwaru. S ohledem na závazek dekarbonizace do roku 2050 budou navýšeny zdroje pro výzkum a vývoj u obnovitelných zdrojů, energetických úspor a dalších technologií usnadňujících přechod k bezuhlíkové ekonomice, například využití vodíku.
Zájem o satelitní aplikace
Všechny tyto oblasti vládních investic otevírají nové příležitosti i pro české společnosti, které mají zájem o zdejší trh a spolupráci s japonskými partnery v daných odvětvích. Navíc některé z nich (zvláště v sektoru ICT) již v zemi úspěšně působí, ať už se jedná o grafické programy do škol nebo zabezpečení sítí. Na větší prosazení českých společností v obraně a vesmírných technologiích se teprve čeká, ale i zde se nabízí perspektivní oblasti spolupráce, které by odpovídaly japonským prioritám, jako jsou například družicové aplikace.
Ondřej Svoboda, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Tokiu
Moderní ekonomická diplomacie
Moderní ekonomická diplomacie je časopis, který vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR a který je určen především pro české exportéry. Jedná se o dvouměsíčník, ve kterém vývozní firmy najdou praktické informace o exportních trzích, o službách které jim nabízí Ministerstvo zahraničních věcí a síť ambasád spolu se zahraničními kancelářemi českých státních agentur a institucí. Čtenářům přináší také informace o našich seminářích a podnikatelských misích, o možnosti zapojení se do B2B aktivit České rozvojové agentury a financování exportu. Obsahuje také články, komentáře, analýzy a rozhovory o trendech v oblasti světové ekonomiky, perspektivních exportních oborech a úspěšných českých exportérech.
Poslední zprávy z rubriky Ze světa:
Přečtěte si také:
Prezentace
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz