Ceny pohonných hmot jsou stále vysoké. Jak ulevit daňovým poplatníkům? Zastropovat, nebo snížit DPH

Daň z přidané hodnoty je mocný nástroj pro kvalitu života všech lidí. Před rokem se snižovalo DPH na respirátory a v těchto dnech je ve hře nižší DPH na pohonné hmoty. O kolik je možné cenu pohonných hmot snížit?

Vláda stále řeší, zda přistoupí k zastropování cen strategických surovin, zejména energií a paliv, nebo upraví výši DPH či spotřební daně, případně nastaví nové bonusy a slevy na poplatníka, aby ulevila rodinným rozpočtům.

„Pro většinu běžných daňových poplatníků je otázka ceny motorového benzínu klíčová. Motorový benzín je v České republice zatížený nejen aktuálně diskutovanou daní z přidané hodnoty, ale i daní spotřební. Pokud bychom si demonstrovali zdanění benzínu na hypotetické a dnes již zcela neaktuální ceně 36,30 Kč za litr, tak bychom zjistili, že spotřební daň za litr činí 12,84 Kč, což nám jasně udává výsledné zatížení ceny benzínu 36,30 Kč spotřební daní ve výši 42,8 %. DPH za litr našeho benzínu je pak učen 21% sazbou a činí tak 6,30 Kč,“ vysvětluje Markéta Szotkowská, daňová specialistka V4 Group.

Zdroj: V4 Group

„Momentálně je sazba DPH na pohonné hmoty 21 procent. Pokud litr benzínu stojí 50 Kč bez DPH, DPH bude při sazbě 21 procent činit 10,50 korun a výsledná cena pro daňové poplatníky bude činit 60,50 Kč. Při sazbě 15 procent by daň byla 7,50 korun a výsledná cena pro daňové poplatníky bude činit 57,50 Kč. Pokud by byla aplikována sazba DPH 10 procent, cena by klesla zhruba na 55 korun, DPH by totiž činilo 5 korun. Další možností, která přicházela v úvahu by bylo úplné odpuštění DPH na pohonné hmoty, kdy by daňoví poplatníci zaplatili za litr motorového benzínu 50 Kč. Poslanecká sněmovna však rozhodla jinak a DPH bude prozatím zachováno na 21 %,“ doplňuje Michal Jelínek, partner V4 Group.

Stát si bere z pohonných hmot kromě DPH i spotřební daň, která se neodvíjí jako DPH od ceny, ale od objemu. Spotřební daň za litr benzinu činí 12,84 Kč. Pokud se tato daň sníží nebo dokonce zruší, zlevní i pohonné hmoty pro koncového zákazníka.

Další možností, jak alespoň trošku ulevit daňovým poplatníkům, by bylo zvýšení bonusů a slev na poplatníka. Pro podnikatele se tato úleva může projevit až v daňovém přiznání za letošek, tedy za rok a lidem uplatňujícím paušální daň sleva na dani nepomůže vůbec. U zaměstnanců se může sleva na poplatníka projevit už v měsíčních zálohách, takže by to pocítili hned.

Tankování v cizině má svá úskalí

„Situace kolem cen pohonných hmot je teď velmi dynamická, navíc kvůli kurzu dnes vychází pohonné v Polsku podstatně lépe než v České republice. Palivo bylo v minulých dnech ČR nejdražší ze států Visegrádské čtyřky,“ podotýká Miroslav Šperka, partner V4 Group.

Jenže v případě, že motorista podniká v ČR může nastat problém s uplatněním odpočtu zahraniční DPH.

„Například, když český plátce DPH jezdí kupovat levnější naftu do Polska, nemůže si o odpočet DPH zažádat v daňovém přiznání podávaném v České republice. Má obecně dvě možnosti. První z nich je zahrnutí celé hodnoty nákupu PHM do výdajů či nákladů. Nebude tedy řešit odpočet DPH, ale celou hodnotu včetně DPH prohlásí za výdaj či náklad. Druhou možností je požádat o vrácení DPH zaplacené v tomto jiném členském státě EU. Proces vrácení DPH z jiného členského státu je obecně komplikovaný proces s často nejistým výsledkem. Každá země totiž může mít své specifika a okruh zejména služeb, ze kterých DPH prostě nevrátí vůbec. Lze se setkat i omezením vrácení DPH právě u nakoupených pohonných hmot,“ dodává Jelínek.

Ropný trojlístek

Vláda zamítla zastropování ceny pohonných hmot a snížení či odpuštění DPH. Představila však sadu opatření, takzvaný ropný trojlístek. Co je tedy součástí tohoto trojlístku a budou mít tato opatření dostatečný efekt?

1. Zrušení povinného přimíchávání biosložek do pohonných hmot

V roce 2010 zavedla EU směrnici o povinném přimíchávání biosložky do pohonných hmot. Důvodem pro zavedení tohoto opatření bylo zejména snížení závislosti na dovozu ropy do EU, tvorba nových pracovních míst a snížení emisí oxidu uhličitého. Od 1. 6. 2010 tak musí dodavatelé pohonných hmot přimíchávat biosložky v zákonem stanoveném podílu 4,1 % pro benzín a 6,0 % pro naftu. S odstupem času lze říct, že cílů nebylo dosaženo a opatření lze vnímat dnes již jako neefektivní a zbytečné. Přimíchávání biosložek do pohonných hmot pohonné hmoty zdražuje. Zrušení této zákonné povinnosti však nepřinese zásadní změnu v ceně pohonných hmot, snížení lze očekávat pouze v řádech nižších korun.

2.  Zrušení silniční daně u osobních a nákladních automobilů do 12 tun

Zrušení silniční daně se přímo dotkne pouze podnikatelů, protože právě podnikatelé představují poplatníky silniční daně. Silniční daň mají, zjednodušeně řečeno, povinnost platit všichni, kteří využívají automobily pro podnikání. Nelze však očekávat, že při současném nárůstu cen pohonných hmot, by zrušení silniční daně pocítili běžní občané, kteří růst ceny pohonných hmot sekundárně pocítí i při nákupu zboží a služeb od podnikatelů.

3. Systém kontrol marží

Ministerstvo průmyslu a obchodu zadalo příslušným orgánům systém kontrol marží. Bude tedy sledováno, zda si některý dodavatel pohonných hmot uměle nezvyšuje cenu pro konečné spotřebitele právě neúměrným růstem aplikované marže.