Brazilská centrální banka možná ukazuje směr ostatním

„Jednou z frustrací moderní americké ekonomiky jsou náklady spojené s prováděním plateb“. Na stránkách The Conversable Economist to tvrdí ekonom Tim Taylor s tím, že implicitní náklady lidé nesou, i když platí hotovostí. Podle některých odhadů dosahují náklady spojené s platbami v USA až 2,3 % HDP, v jiných vyspělých zemích to může být kolem 1 %. Taylor následně poukazuje na Brazílii, jejíž centrální banka se rozhodla problém řešit originální cestou.

Brazilská centrální banka založila platformu pro poskytovatele platebních služeb. V podstatě to znamená, že všichni používají společnou technologii, platformu vlastní a provozuje centrální banka a její používání je povinné pro velké banky a další poskytovatele platebních služeb. Systém byl zprovozněn v listopadu 2020 a v prvním roce provozu pokryl 67 % plateb. Fungování systému se věnuje analýza Banky pro mezinárodní vypořádání plateb, ze které Taylor čerpá. V ní se mimo jiné tvrdí, že nový systém nazývaný Pix vytváří „standardizované konkurenční bezpečné a pro všechny otevřené prostředí a zlepšuje celkové platební služby pro konečného uživatele.“

Podle analýzy se do konce února letošního roku do systému přihlásilo 9,1 milionu firem, což je 60 % těch, které mají nějaký vztah s brazilským finančním systémem. Provedeno bylo více než 1,2 miliardy transakcí a Pix zčásti nahradil nástroje, jako jsou tradiční bankovní převody. Celkové množství digitálních plateb ale prudce vzrostlo, což je i odrazem toho, že jednotlivci používají systém buď přes svůj bankovní účet nebo účet otevřený u nějaké fintech společnosti.

Podle analýzy mohou jednotlivci obdržet digitální klíč a QR kód a s nimi převádět peníze k rodinným příslušníkům, přátelům a provádět „menší denní transakce“. Centrální banka tak umožňuje větší finanční inkluzi, pro jednotlivce jsou platby zdarma, finanční instituce platí nízký poplatek, který centrální bance pomáhá pokrýt náklady spojené s provozem systému. Pix je stále novým systémem a podle Taylora to sebou může nést určité komplikace spojené s bezpečností, pokusy o podvody či omezování konkurence. Celý experiment ale může „poskytovat lekci týkající se souběžného rozšiřování služeb elektronických transakcí a snižování nákladů“.

První z následujících dvou grafů ukazuje vývoj počtu transakcí v systému, druhý srovnává jeho podíl na trhu s jinými platebními nástroji:



Zdroj: Central banks, the monetary system and public payment infrastructures: lessons from Brazil’s Pix, Bank of International Settlements, BIS Bulletin, The Conversable Economist