2T repo sazba se ještě dostane nad 5 %
Bankovní rada ČNB na dnešním zasedání zvýšila hlavní úrokovou sazbu o 50bb, čímž se dvoutýdenní repo sazba dostala z 4,50 % na 5,00 %. To je v souladu s odhadem analytiků. V tržních sazbách bylo zaceněno zvýšení o 75bb. ČNB tím reagovala na další nárůst inflačních tlaků v ekonomice a slabé ukotvení inflačních očekávání u 2% od posledního únorového zasedání. Pro dnešní rozhodnutí hlasovalo 5 členů bankovní rady a dva jako obvykle hlasovali pro stabilitu sazeb. Guvernér Rusnok konstatoval, že doporučení od měnové sekce bylo s mírnou preferencí navýšení o 75bb, nicméně upozornil, že v aktuální situaci, kdy je základní úroková sazba výrazně nad 3% neutrální úrovní, má ČNB k dispozici jistou volnost v rozhodování. Rozdíl mezi 50 a 75bb tak není z pohledu měnové politiky zásadní.
Základní sazba ČNB | ||||
|
Aktuální |
Předchozí |
RB |
Trh |
% p.a. |
5,00 |
4,50 |
5,00 |
5,00 |
|
Dnešní rozhodnutí se odehrálo na pozadí aktualizace únorové makroekonomické prognózy, i když kompletní nová prognóza bude k dispozici až na květnovém zasedání. S ohledem na válku na Ukrajině existují výrazná rizika zimní prognózy ve směru vyšší inflace. Podle aktuálního výhledu zůstane inflace zvýšená po zbytek letošního roku, přičemž v původní prognóze měla v prvním čtvrtletí kulminovat. To znamená, že měnová politika bude výrazně přísnější, než bylo původně uvažováno. Dnes se tak pravděpodobně nekonalo poslední zvyšování sazeb a další je na stole na začátku května. I když byla inflační rizika vyhodnocena jako výrazná, bylo současně zdůrazněno, že jsou externího (nákladového) charakteru, proti kterým nejsou nástroje měnové politiky účinné. ČNB tak bude od primárních proinflačních dopadů spojených s válkou na Ukrajině odhlížet a bude reagovat na případné sekundární dopady. Ty ovšem nemusí být silné, protože válka na Ukrajině má současně negativní dopad na ekonomiku (předběžný odhad ČNB počítá s polovičním růstem HDP v letošním roce ve srovnání s prognózou, tedy okolo 1,5 %). Poptávka tedy bude slábnout a navýšení inflace bude odrážet převážně kombinaci narůstajících nákladů. V naší prognóze počítáme s inflací letos nad 12 % a v roce 2023 poblíž 6 %, což je výrazné navýšení ve srovnání se situací před válkou na Ukrajině (cca. o 4,5pb v 2022 a 2pb v 2023). Nicméně velká část tohoto navýšení pramení z primárních dopadů dražších energií a vyšších cen potravin.
Dnešní zasedání, byť potvrdilo potřebu dalšího utahování měnových podmínek, vnímáme jako jisté zchlazení předpokládané urgence finančního trhu. FRA sazby na krátkém konci (1x4) zamířily po rozhodnutí dolů a během tiskové konference pak mírně stoupaly, ve výsledku se ale nacházejí pod úrovní z předchozích dnů. Rozdíl mezi FRA 3x6 a tříměsíční peněžní sazbou činí 80bb, což implikuje tržní očekávání navýšení sazeb o zhruba 3/4 procentního bodu během příštích třech měsíců. Koruna je po zasedání relativně stabilní. Využití kurzu koruny k tlumení inflačních tlaků u ČNB není na pořadu dne, vyloučit se ale v budoucnu nedá
Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Vratislav Zámiš, analytik
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz