Masarykova Univerzita - Interaktivní mapa má motivovat učit se francouzsky

Počet českých žáků a studentů, kteří se učí francouzsky, rok od roku klesá. Odbornice z Pedagogické fakulty MU se tento trend snaží změnit. Vytváří unikátní mapu francouzštiny, která má motivovat k volbě tohoto jazyka a ukázat možnosti jeho uplatnění.

Zájem o výuku francouzštiny u českých žáků a studentů postupně klesá. Ve školním roce 2020/2021 se ji učilo pouze 4,6 procenta studentů středních škol. Přitom ze statistik vyplývá, že o dvanáct let dříve byl počet studujících francouzštinu na středních školách téměř dvakrát vyšší. Tohoto trendu si všimly i odbornice z katedry francouzského jazyka a literatury a rozhodly se tuto skutečnost pozměnit a vytvořit unikátní mapu, která bude poukazovat na výuku francouzštiny a možnosti jejího uplatnění.

Projekt interaktivní mapy francouzštiny koordinuje vedoucí katedry Václava Bakešová spolu s asistentkou Hanou Delalande a absolventkou fakulty Monikou Hrstkovou. K vytvoření mapy je motivovalo dotazníkové šetření, které katedra provedla v roce 2020. Cílem bylo zjistit aktuální situaci v českém školství. Šetření se zúčastnilo 276 vyučujících ze všech krajů České republiky. Výzkum odhalil, že francouzštinu považují rodiče i žáci za těžkou, a proto si raději volí jiný jazyk.

Z dotazníku ale také vyplynulo, že rodiče francouzštinu nepovažují za užitečný jazyk pro uplatnění na trhu práce. Díky dotazníku katedra získala přehled o tom, co se v českém školství musí změnit. Výběr cizích jazyků dle dotazníku do velké míry ovlivňují rodiče a je nutné právě jim sdělit důvody, proč může být francouzština pro jejich děti vhodnou volbou, vysvětluje Hana Delalande.

Trend úbytku žáků představuje problém i pro pedagogy. Týdenní úvazek pro učitele francouzštiny je v průměru pouhých devět hodin. Pokud nemohou učit další předmět, musí mnohdy pracovat na další škole nebo podstupují rekvalifikaci, doplňuje Delalande. Na školách často učí pouze jeden francouzštinář, a tak se ředitelé škol mohou obávat, že při onemocnění pedagoga jej nebude mít kdo nahradit. Proto raději do osnov zařazují jiný jazyk.

Nároky na jazykovou vybavenost uchazečů o práci přitom stále rostou. Velmi dobrá znalost alespoň dvou cizích jazyků začíná být na trhu práce samozřejmostí. Také při studiu na univerzitě se žádá znalost cizích jazyků, studenti z nich musí složit zkoušky, aby mohli své studium jakéhokoliv oboru uzavřít, vysvětluje situaci Václava Bakešová. Znalost angličtiny je totiž dnes brána jako téměř nutný předpoklad a naučení se dalšího jazyka může přinést značné výhody.

Pedagožky věděly, že je třeba informace o výuce francouzštiny a možnostech jejího uplatnění přehledně shromáždit na jednom místě. Volily formu zmíněné interaktivní mapy francouzštiny. Inspirovaly se projektem mapaneziskovek.cz, který vytvořil tým z Ekonomicko-správní fakulty MU. Doporučili nám kartografa a pomohli zajistit univerzitní licenci. Spolupráce si opravdu vážíme, říká Monika Hrstková.

Pilotní verze mapy byla spuštěna na konci loňského roku. Obsahuje detailní data o základních, středních i vyšších odborných školách, kde se francouzština vyučuje. V mapě lze najít také informace o francouzských univerzitních programech, jazykových a kulturních centrech a firmách, které na českém trhu hledají pracovníky ovládající francouzštinu. Samy školy i firmy se do projektu mohou zapojit pomocí speciálního dotazníku.

Na mapě se tak objevují například firmy, které do svých řad hledají pracovníky se znalostí francouzštiny. Studenti si tak na mapě mohou vyhledat stáže či posléze i pracovní místa. Stále více se ukazuje, že se školy a firmy navzájem potřebují a je ideální, když pro volbu jazyka má člověk dobré argumenty a potřebnou motivaci. Tomu by měly pomoci právě návštěvy zástupců firem ve školách, nebo naopak exkurze a případné stáže žáků a studentů v různých firmách, vysvětluje Hana Delalande.

V projektu tým z pedagogické fakulty spolupracuje se zástupci kateder francouzského jazyka a literatury pedagogických fakult Univerzity Karlovy a Univerzity Hradec Králové, se Sdružením učitelů francouzštiny, s asociací Gallica, s atašé pro francouzský jazyk z Francouzského institutu a se zástupci Francouzsko-české obchodní komory a univerzitních jazykových center. Právě díky členům skupiny se nám podařilo sehnat kompletní data o vysokoškolských programech s francouzštinou, o programech zakončených dvojím diplomem a o univerzitních jazykových centrech v republice, dodává Delalande.

Otázku postavení francouzštiny v současném světě právě vyzdvihuje Francie, která nyní předsedá Radě Evropské unie. Od července na její předsednictví naváže Česká republika. Francouzský institut proto vkládá velké naděje v prohloubení spolupráce mezi Francií a Českou republikou v oblasti vzdělávání i pracovního uplatnění. Náš společný projekt do aktivit spojených s předsednictvím vhodně zapadá. Od učitelů z různých koutů republiky máme zprávy, že propojují téma předsednictví s prezentací mapy ve chvíli, kdy se studenti rozhodují o směřování svého studia. Jsme tomu rády, za tímto účelem mapa vznikla a alespoň vidíme, že to nebyla zbytečná práce, uzavírá Bakešová.