Bájné indonéské hlavní město Nusantara může být již brzy skutečností a české firmy mohou být u toho

V lednu 2022 prošel Poslaneckou sněmovnou Indonésie zákon č.3/2022 upravující právní rámec přesunu hlavního města na Východní Kalimantan v oblasti Penajam Paser a Kutai Kartanegara. Zákon konečně odhalil název města, o kterém se dlouho spekulovalo – Nusantara (tedy „souostroví“ ind.) není nikterak inovativní ani překvapivé – největší soustrovní stát světa se poprvé v historii odvrátí od typického jávanského centrismu a přesune své centrum mimo hlavní ostrov Jávu. Zákon stanovuje nový název Nusantara, a především zřizuje úřad na úrovni ministerstva, který bude pověřen přípravami, výstavbou a vlastní relokací zatím pouze vládních budov plánovanou na rok 2024. Prezident indonéské republiky zde dle svého plánu oslaví 79. výročí republiky na den nezávislosti 17. srpna a završí tak svůj druhý a poslední mandát. Dokončení přesunu vládních institucí do operabilního protředí a dostavbu města včetně občanské infrastruktury Bappenas (Indonéské ministerstvo pro místní rozvoj) odhaduje na horizont 15 až 20 let. Projekt Smart City bude financován jen přibližně z 20 % indonéskými státními prostředky, zatímco zbytek bude otevřen pro soukromé investice či PPP a IPP projekty. To při celkové hodnotě nákladů na výstavbu, která se odhaduje na více než 33 mld. USD, představuje významnou investiční i dodavatelskou příležitost.

Multimiliardový projekt navíc po odchodu japonské banky Softbank, která do projektu Nusantara plánovala investovat až 40 mld. USD, hledá nové a další investory. Odchod Softbank byl pak motivován propadem jejich akciového portfolia, respektive jeho dílčích složek akcií čínského „uberu“ Didi a americké coworkingové společnosti WeWork. Pravděpodobnou příčinou odchodu japonského investora pak byla nejspíše délka návratnosti této masivní investice. A rok 2022 definovaný post-kovidovou obnovou, rostoucími cenami komodit a historickým momentem v podobě rusko-ukrajinského válečného konfliktu není ta nejpříhodnější doba pro hledání investorů. Prozatím se tedy Indonéské ministerstvo pro investice obrací směrem k Arabskému poloostrovu - k Saudské Arábii a Spojeným arabským emirátům. SAE tak již přislíbily finanční injekci ve prospěch Indonéského investičního fondu a přivzetí čínských partnerů k realizaci části developerských projektů. Diplomatické cesty prezidenta Jokowiho se tak vyplatily. A v tom horším případě? Bude třeba navýšit investorský podíl indonéského státu, ať už větším zadlužením, nebo zúročením vysokých komoditních cen. Indonéská hospodářská komora KADIN tak nepřekvapivě rychle namlouvá španělské konsorcium MWCC (Madrid World Capital of Construction).

Dále Asijská rozvojová banka (ADB) již přislíbila technickou pomoc v návaznosti na jmenování bývalého víceprezidenta ADB B. Susantana hlavním radou kabinetu na úrovni agentury pro správu nového města Nusantara National Capital City Auhority. Zástupcem radního Nusantary pak byl jmenován businessman Dhony Rahajoe, majitel developerské skupiny Sinar Mas Group, která nedaleko realizuje nemalé developerské projekty. Ty by se vzhledem k jeho nové politické funkci pak měly skutečně omezovat jen na probíhající projekt mimo nové hlavní město, jak ostatně upozorňuje indonéská pobočka Transparency International. Nebo nebudou? Náznaky střetu zájmů se objevují ostatně v souvislosti i se známějšími jmény. Je veřejným tajemstvím, že významný podíl pozemků (některé zdroje uvádí až 90 %), na nichž bude město stát, jsou soukromým vlastnictvím stávajícího ministra obrany. Nusantara nyní již není bájí, a to především ve vztahu k platné legislativě a jmenování jejího vedení, je však ověnčená kontroverzemi, jak bylo nastíněno výše, a zatím si vysloužila větší zájem kritiků odborné veřejnosti než investičních příspěvků do svého fondu. Terčem kritiky se pak stalo i vlastní umístění projektu, vzdor skutečnosti v jaké fázi se projet nachází, a totiž z bezpečnostního hlediska. Oblast Kutai Kartanegarra se nachází proti Makassarské úžině, na námořní trase Celebského moře, Makassarské a Lombocké úžiny. Ze zákona UNCLOS pak vyplývá, že na této trase se mohou pohybovat kromě komerčních i válečné lodě a ponorky za předpokladu, že proplouvají bez zastavení a rychle. Takto tedy poblíž nového hlavního města budou moci proplouvat na příklad i nedávno i tolik diskutované jaderné ponorky včetně těch jiných států nebo i lodě s novou technologií podmořského automatického pilota. S výstavbou hlavního města tak bude souviset i výstavba nové základny Indonéského námořnictva vybavené nejnovější radiokomunikační a lokační technikou. Kritika ze strany klimatických odborníků, kteří v této oblasti evidují zvýšené riziko tsunami a jiných přírodních katastrof, zůstává pak až druhořadá.

Jednotlivé projekty výstavby nového města na rozloze 256 000 hektarů budou nabízeny blokově (zdravotnický, školský, neziskový, volnočasový blok atd.). Pro představu o velikosti projektu lze uvést, že kapacity pouze vládních budov v první fázi projektu 2022-2024 musí uspokojit 1,5 milionů indonéských státních úředníků. V dalších fázi do roku 2045 pak půjde zejména o zajištění fungování ekonomicko-finančního klastru včetně centra podpory. Představení projektu města, které bude symbolem transformace Indonésie a její mentality, lze zhlédnout na Národní strategické oblasti IBK Pro případnou nabídku klastrového řešení pak lze uspořádat podnikatelskou misi ve spolupráci s Velvyslanectvím České republiky v Jakartě.

Mgr. Alena Štojdlová, ekonomický diplomat, Velvyslanectví České republiky v Jakartě