Allianz Trade: Invaze a šíření covidu v Číně zasáhnou globální obchod, Česko nevyjímaje

Válka na Ukrajině a opětovný růst koronaviru v Číně zasáhnou světový obchod více než se čekalo. Podle renomované pojišťovací společnosti Allianz Trade (dříve Euler Hermes) se aktuální situace promítne jak do snížení objemu, tak i zvýšení cen. Aktuální studie Allianz Trade odhaduje, že šok důvěry a poptávky by mohl ve vývozu do EU a Ruska znamenat ztrátu až 480 miliard dolarů. Vzhledem ke své exportní povaze přitom nezůstane stranou ani česká ekonomika, společnosti v regionu střední a východní Evropy budou patřit k nejzasaženějším.

S ohledem na aktuální dění pojišťovna musela upravit své vlastní výpočty. „Nyní očekáváme, že obchod v roce 2022 vzroste v objemovém vyjádření o 4 %, tedy o 2 procentní body méně, než se očekávalo před válkou. Naopak v hodnotovém vyjádření globální obchod prudce vzroste o téměř 11 % oproti dříve očekávaným 7,2 %,“ říká Iva Palusková, Country Manager české pobočky Allianz Trade.

Ačkoli Rusko jako trh konečné poptávky není na globální úrovni největším (v letech 2015-2019 představuje v průměru jen 1,2 % celosvětového dovozu), několikaletá recese, které bude pravděpodobně čelit, by mohla vést ke ztrátám v regionu. Nejvíce ohroženými zeměmi jsou Moldavsko, Slovensko, Srbsko, Slovinsko a Česká republika, kde vývoz přesahuje 1,5 % HDP. Z největších vývozců eurozóny patří mezi 20 nejohroženějších zemí Německo a Itálie, u nichž by v nejhorším případě, kdy dojde k úplnému zmrazení vztahů s Ruskem, mohly ztráty dosáhnout až 0,6 % (21 mld. USD), resp. 0,5 % HDP (90 mld. USD).

Východní Evropa je také ohrožena z pohledu Ruska jako dodavatele. V tomto případě jsou nejrizikovější odvětví energetiky (např. ropa, plyn), kovů (např. hliník, palladium, nikl) a zemědělsko-potravinářského průmyslu (např. pšenice, kukuřice), neboť Rusko představuje přibližně 9 %, 3 %, resp. 2 % celosvětového vývozu každého z těchto odvětví. Kdy právě energetika a především kovy jsou citlivějšími skupinami. Více než 10 % dovozu přibližně 20 kovů, které mají klíčové využití v dopravních prostředcích, špičkové elektronice (baterie, polovodiče, chytré telefony), stavebnictví a automobilovém průmyslu, totiž do EU směřuje právě z Ruské federace.

Z pohledu globálních dodavatelských řetězců je ovšem ještě problematičtější zhoršující se situace okolo COVID-19 V Číně. Tamní úřady totiž nadále uplatňují politiku nulového výskytu, což by mohlo v krajním případě vést k uzavření čínských přístavů, jako tomu bylo v létě loňského roku.

„Historický vztah mezi naším vlastním indexem přetížení čínských přístavů a indexem dodacích lhůt dodavatelů globálního výrobního sektoru naznačuje, že dodací lhůty pravděpodobně zůstanou po většinu roku 2022 nad průměrem z doby před pandemií a na začátku roku 2023 se dokonce mírně prodlouží,“ upozorňuje Palusková.

K tomu je třeba připočíst i náklady na logistiku, k jejichž zvýšení by mohlo dojít v důsledku vyšších cen ropy. Od roku 2020 vykazují ceny ropy Brent a ceny kontejnerové přepravy 90% korelaci, což naznačuje potenciální rekordní vrchol přepravních sazeb na úrovni 14 000 USD/FEU.

Financování obchodu se navíc může v roce 2022 stát pro některé vývozce překážkou v souvislosti s vyššími náklady na financování v USD, vyššími cenami komodit a sankcemi vůči Rusku. Navzdory pokračujícím otřesům ve světové ekonomice se Fed neodchýlí od svých plánů zpřísňování měnové politiky. V roce 2022 tak očekáváme dalších pět zvýšení sazeb (a čtyři v roce 2023), zatímco snižování rozvahy Fedu začne již v polovině roku 2022. V této souvislosti bude pravděpodobně docházet k posilování USD (v roce 2022 očekáváme posílení v průměru 8 % vůči EUR) a financování v USD se tak prodraží.