Fed má špatný strategický rámec a před sebou ještě dlouhou cestu, říká bývalý americký ministr financí

Fed už chápe, že je za křivkou. Tedy že obrat v jeho politice měl přijít dříve. A má před sebou ještě dlouhou cestu, která bude zahrnovat i realističtější predikce dalšího vývoje v americké ekonomice. Pro Bloomberg to uvedl známý ekonom a bývalý ministr financí Lawrence H. Summers. Co míní onou větší realističností předpovědí a jak vidí další vývoj monetární politiky a v ekonomice?

Fed nyní předpokládá, že inflace znatelně klesne, a zároveň pro následující roky počítá s velmi nízkou nezaměstnaností pohybující se kolem 3,5 %. Podle ekonoma to není realistická kombinace. A to samé platí o samotném poklesu inflace v prostředí, kdy by se sazby výrazněji nepřiblížily číslům, kterých inflace nyní dosahuje. K tomu Summers příliš nefandí ani novému strategickému rámci, kterým se Fed řídí.

Americká centrální banka se rozhodla, že její inflační cíl bude vnímán symetricky. Po období nižší inflace by tedy mělo cíleně nastat období inflace vyšší než 2 % tak, aby růst cen dosahoval v průměru cíle ve výše 2 %, a naopak. Summers míní, že takový přístup mohl být relevantní v době, kdy hlavním problémem, kterému centrální banka čelila, byly deflační tlaky. Ani to ale podle něj není jisté. A v současné situaci vysoké inflace pak takový rámec vhodný není.

Summers dále uvedl, že se poslední dobou věnoval tomu, jaká data týkající se vývoje mezd jsou nejlepší pro měření mzdové inflace. Data se liší například podle toho, jaké váhy se v nich pro jednotlivé skupiny používají. Podle některých měřítek přitom nyní mzdová inflace dosahuje až 7 %, a to „není konzistentní s tím, kam se na straně inflace chceme dostat.“ Problém pak ekonom vidí i ve způsobu uvažování, který Fed uplatňuje na straně takzvaných neutrálních sazeb.

Neutrální sazby mohou být používány jako měřítko nastavení monetární politiky. Pokud skutečné sazby leží pod nimi, politika je uvolněná, jestliže se sazby nachází nad neutrálními, politika je utažená. Podle Summerse ale Fed uvažuje mylně, protože bere za danou věc dlouhodobou inflaci ve výši 2 %. Z toho pak dedukuje, že neutrální sazby se mohou pohybovat kolem 2,4 %. A pokud tedy Fed zvedne sazby postupně až na 2,7 %, provede monetární kontrakci, protože sazby skutečné se dostanou nad odhadované sazby neutrální.

Hlavní chyba podle ekonoma spočívá v tom, že neexistuje žádný pevný základ pro předpoklad dlouhodobější inflace ve výši 2 %. Na něm přitom stojí celá úvaha. Jestliže by se neutrální sazby nacházely znatelně výš, znatelně výš by se musely zvednout i sazby skutečné na to, aby monetární politika byla skutečně utažená. Co ekonom navrhuje jako alternativní měřítko a postup? Uvidíme ve druhé části rozhovoru...

Zdroj: Bloomberg